Čistý zisk Skupiny ČEZ za rok 2022 pokořil historické rekordy. Dosáhl výše 80,7 miliardy korun a překonal tak dosud nejvyšší hodnotu 51,9 miliardy korun z roku 2009. Ještě výraznější je meziroční skok v ziskovosti. Předloňský zisk bez mimořádných vlivů totiž dosáhl „jen“ 22,3 miliardy korun. Vyplývá to z dnes oznámených finančních výsledků Skupiny ČEZ.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl loni výše 131,6 miliardy korun, což je více než dvojnásobek oproti výsledku roku 2021. Provozní výnosy dosáhly hodnoty 288,5 miliardy korun, meziročně o 27 procent více. Výrazný růst tržeb a zisku byl způsoben hlavně skokovým nárůstem prodejních cen elektřiny v reakci na válku na Ukrajině. Vysoké volatility cen na mezinárodních trzích dokázal využít obchodní tým ČEZ, který tradingem vydělal 18 miliard korun – tedy téměř jednu čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku ČEZ za celý rok 2022.
„Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře, Českou republiku, by to znamenalo příjem 44 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. V přepočtu to vychází na dividendu 117 korun na akcii.
Snižování závislosti na ruském plynu i uranu
Šéf Skupiny ČEZ připomněl hlavní úspěchy loňského roku. Tedy pronájem části kapacity v novém LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Již loni díky němu ČEZ dovezl 3,6 TWh zemního plynu, který byl využit pro naplnění českých zásobníků a pro obchodování na zahraničních trzích. Zmínil také zajištění dodávek jaderného paliva pro temelínské reaktory od společností Westinghouse a Framatome, a to na 15 let s platností roku 2024. Díky této smlouvě se sníží závislost České republiky na dovozu jaderného paliva z Ruska. Navíc ČEZ loni převzal od původního ruského vlastníka společnost Škoda JS.
Pokračuje také investiční program Skupiny ČEZ. Loni odstartovalo výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, ve kterém soutěží tři uchazeči (Westinghouse, EDF a KHNP). ČEZ zrychlil program výstavby malých modulárních reaktorů, první takový reaktor by mohl vzniknout v areálu Elektrárny Temelín již v roce 2032. V oblasti obnovitelných zdrojů probíhá příprava výstavby nových (hlavně fotovoltaických) zdrojů s výkonem až 6000 MW do roku 2030.
Letos už další rekord nepadne
Letošní zisk už bude slabší. Na ČEZ totiž dopadne nově zavedená daň z neočekávaných zisků, která navýšené zisky nad rámec běžné daně z příjmů ve výši 19 procent daní navíc ještě sazbou 60 procent. „V roce 2023 očekáváme EBITDA ve výši 105 až 125 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 30 až 40 miliard korun. Široký interval reflektuje vysokou otevřenou pozici výroby na úrovni 17 až 23 procent a vysokou volatilitu cen elektřiny na velkoobchodních trzích,“ zmínil člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Celkem tak letos Skupina ČEZ zaplatí českému státu na dividendách, dani z příjmu a odvodech z nadměrných tržeb více než 100 miliard korun.
Letošní zveřejňování výsledků bylo poněkud svérázné. Web Skupiny ČEZ, na kterém měly být zveřejněny prezentace a podrobné finanční informace, spadl a od rána byl nedostupný. Další informace nad rámec zveřejněné tiskové zprávy přinese Ekonomický deník později.
David Tramba
