Čeští zemědělci vytáhli do vzájemné bitvy. Předmětem jejich sváru je návrh tzv. strategického plánu společné zemědělské politiky. Ten popisuje, jakým způsobem bude Česká republika mezi lety 2023 a 2027 čerpat miliardové zemědělské dotace z Evropské unie. Na dokument přichystaný exministrem Miroslavem Tomanem (ČSSD) a schválený vládou na konci října se snáší drtivá kritika ekologických organizací a Asociace soukromého zemědělství ČR. Za jeho zněním naopak stojí vlivná Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Nová vláda změny chystá, bližší podrobnosti však zatím nejsou známy.
Koalice SPOLU, která nyní ovládá resort zemědělství prostřednictvím ministra vyslaného KDU-ČSL, se ještě z opozičních lavic netajila tím, že si česká zemědělská dotační politika zaslouží pořádnou změnu. Jejím zásadním nástrojem má být vedle národních dotací připravovaný strategický plán společné zemědělské politiky EU. Ten popisuje, podle jakých pravidel bude Česko finanční prostředky přidělené z EU rozdělovat. Jedním z klíčových bodů zmiňovaných koalicí má být i omezení dotací pro velkopodniky formou zastropování tzv. přímých plateb, tedy nárokových plateb na hektar (tzv. první pilíř).
Dokument připravený bývalým šéfem rezortu Miroslavem Tomanem (ČSSD) schválila vláda Andreje Babiše (ANO) na konci října. Na jeho případnou úpravu však nezbývá mnoho času. Strategický plán musí být odeslán ještě do konce tohoto roku Evropské komisi do Bruselu.
Hlasy, které kritizovaly přípravu textu již za Tomanovy éry, nyní nabraly na síle. Doufají, že Fialova vláda stačí učinit změny, které podle nich zabrání přesměrování velké části finančních prostředků agrárním velkopodnikům.
Ekologové: Beze změn nesplníte svůj volební program
Nová pravidla společné zemědělské politiky EU do roku 2027 schválená letos na podzim dávají členským zemím více volnosti než dřív v rozhodování o tom, jak budou miliardové dotace, představující celou třetinu unijního rozpočtu, rozdělovat. Musí to však podrobně popsat ve zmíněných strategických plánech, které podléhají schválení bruselskou exekutivou. Ta si tím chce pohlídat, že peníze budou skutečně čerpány v souladu se schválenými principy a pravidly.
Ekologické organizace jako Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická včera vyzvaly novou vládu, aby se od Tomanova návrhu na rozdělení 140 miliard korun distancovala. Bez významné změny dotací nebude podle nich moci naplnit své cíle tak, jak je prezentovala ve svém volebním programu.
Mezi ně patří například vyčlenění deseti procent zemědělské plochy na ochranu biodiverzity, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější užívání pesticidů a umělých hnojiv. Od současného vedení resortu pak postrádají jasné stanovisko, že návrh na rozdělení dotací nepovažují za finální a jeho podobu změní.
„Evropská komise dlouhodobě poukazovala na potenciální střet zájmů bývalé vlády právě ve věci zemědělských dotací. Lze tedy očekávat vstřícnost k prodloužení lhůty pro odevzdání plánu,“ jsou přesvědčeni ekologové. A upozorňují na fakt, že Česká republika by rozhodně nebyla jediným státem, který nestihne svůj plán zaslat do Bruselu včas.
Podle ekologů předala Evropská komise k předběžnému návrhu ministerstva již 60 stran připomínek a tak jako tak očekává jeho výrazné přepracování. „Strany nové vlády se dlouhodobě vymezovaly proti politice bývalé vlády a slibovaly zásadní změny v péči o naši krajinu a půdu. Zemědělské dotace jsou proto zcela klíčové. Nyní je ten okamžik, kdy musí konat,“ uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková. Plán podle ní rozhodně nepřipraví krajinu a zemědělce na dopady klimatické změn. Zejména návrh tzv. ekoschémat, dobrovolných programů bonifikujících zemědělce hospodařící ekologicky šetrným způsobem, pak považuje vyloženě za promarněnou příležitost.
Agrární komora: Změny by měly mít fatální dopady
Jakékoli změny naopak odmítá mocná Agrární komora ČR podporovaná Zemědělským svazem ČR. Podle ní byl dokument dlouho a široce projednáván i se zemědělskou veřejností a případné změny provedené bez další diskuze by mohly mít „fatální dopady na české zemědělce všech velikostí,“ uvedla včera v tiskové zprávě.
„Jasně odmítáme diskriminaci jakékoliv skupiny zemědělců, která by mohla způsobit pokles konkurenceschopnosti českého zemědělství,” dodal k tomu předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Za zcela zásadní považuje Komora i Svaz udržení minimální míry kofinancování investičních projektů v rámci Programu rozvoje venkova (tzv. druhého pilíře) na 65 procentech. To stačila bývalá vláda ještě v říjnu navýšit z dosavadních 35 procent. „Snížení kofinancování by znamenalo faktickou rezignaci na plnění environmentálních požadavků EU vyplývajících z Evropské zelené dohody, propad tuzemské produkce potravin a snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců na evropském a globálním trhu,“ varuje Komora.
Obě organizace rovněž dlouhodobě odmítají zastropování přímých plateb, které považují za diskriminační. Podle nich by hrozilo poškození mnoha drobných majitelů, kteří se dobrovolně sdružili do větších podniků, jako jsou akciové společnosti a družstva. „Současně souhlasíme s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni deseti procent. Tím ve výsledku dosáhneme vyšší podpory menších zemědělců bez extrémního dopadu na podniky, které se v ČR věnují stále ohroženější živočišné a speciální rostlinné výrobě,“ dodává předseda Komory Jan Doležal.
ASZ: Poškodí to všechny podniky do 1500 hektarů
„Agroholdingy zaútočily tvrdě a nekompromisně,“ komentuje dění na webových stránkách Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) její místopředseda Jan Štefl. Pokud nová vládní koalice včas nezastaví předání dokumentu ve verzi připravené Tomanem Evropské komisi a nezmění jej, tvrdí Štefl, utrpí tím všichni zemědělci hospodařící na farmách o velikosti do 1500 hektarů. „Budou poškozeni především výrazným snížením přímých plateb za účelem přesměrování těchto prostředků do agroholdingů a jejich struktur v ještě podstatně větší míře, než tomu bylo a je doposud,“ píše Štefl.
Navrhovaná pravidla podle něj snižují přímé platby, které směřují ke všem zemědělcům bez rozdílu, o téměř dvacet procent. A to včetně plateb na zmíněná ekoschémata, kde snížení dosahuje dokonce 40 procent. Ušetřené prostředky se pak přesouvají do investic v rámci druhého pilíře, kde mají být „agroholdingové struktury“ podpořeny pomocí nových masivních dotací na tzv. dobré životní podmínky zvířat a intervence pro antimikrobiální rezistenci směřující do chovů prasat a drůbeže. Ty jsou typické právě pro velkopodniky. Spolu se zmíněným nárůstem kofinancování na 65 procent se tak celkové finanční prostředky v rámci Programu rozvoje venkova navyšují podle Štefla ze současných 11,99 miliardy korun na 19,6 miliardy korun.
„Vytvoření takových peněžních toků (má) v maximálně možné míře eliminovat stále trvající hrozbu případného stropování přímých plateb, redistribuce a případného snížení kofinancování druhého pilíře či snížení výše národních dotací,“ je přesvědčený místopředseda ASZ.
A upozorňuje na několik konkrétních účelových změn, které mají prostředky k „agroholdingům“ uvedeným způsobem nasměrovat. Jde například o přesun financování titulu podporujícího ošetřování trvalých travních porostů z druhého pilíře do přímých plateb, a to ještě do plateb určených pro ekoschémata. „Tímto přesunem se zajistí více peněz pro zavedení intervence k omezení použití antimikrobik v chovech prasat a drůbeže a pro zavedení intervence meziplodiny,“ objasňuje Štefl. To pak v průměru snižuje platby na ekologická opatření. Podobně kritizuje, že z přímých plateb půjdou prostředky na podporu precizního zemědělství (navíc podle zatím nejasných pravidel), namísto toho, aby se použití nových technologií v zemědělství financovalo formou investic z druhého pilíře.
MZe: V lednu pošleme doplnění
Řízení resortu zemědělství se tento týden ujal vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Původní nominant strany lidovců na tento post Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by měl být se zpožděním kvůli nákaze koronavirem jmenován až v lednu.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý včera na dotaz ČTK sdělil, že snahou ministerstva je poslat strategický plán v původně plánovaném termínu. Kvůli nástupu nové vlády chce ale úřad dát Evropské komisi na vědomí, že některá doplnění budou odeslána až v lednu.
„Některé části strategického plánu budeme ještě upravovat na základě koaličního programu a priorit nové vlády,“ upozornil bez bližších podrobností mluvčí ministerstva. Podle informací ČTK se jednalo i o víkendu.
„S ohledem na nástup nové vlády a také nařízenou karanténu budoucího ministra zemědělství Zdeňka Nekuly odešleme dnes Evropské komisi dopis, ve kterém ji budeme informovat, že některá doplnění strategického plánu zašleme až dodatečně v průběhu ledna. Do konce letošního roku plánujeme také setkání se zástupci nevládních organizací, se kterými chceme probrat některé sporné body plánu,“ dodal mluvčí.
Evropská komise pak bude mít tři měsíce na zaslání připomínek, které musí ČR vypořádat. Následně bude dokument schválen definitivně. Komise počítá, že se schvalováním strategických plánů všech členských států skončí do poloviny příštího roku.
Helena Sedláčková, ČTK
