Česká zkouška prověřila dron bez navigace
Německá společnost Helsing zveřejnila výsledky čtyř vojenských zkoušek svého útočného dronu HX-2. Podle údajů výrobce systém úspěšně dokončil 39 ze 41 útoků, což odpovídá přibližně 95 procentům. Zkoušky se uskutečnily v Portugalsku, Česku, Spojených státech a v blíže neurčeném členském státě NATO v západní Evropě.
Právě český test přinesl zajímavou zkoušku odolnosti systému vůči rušení satelitní navigace. Při mnohonárodním cvičení Drone Shield 2026 v Česku Helsing zaznamenal dva úspěšné útoky ve dvou pokusech.
Zkouška probíhala v podmínkách, kdy nebyla dostupná navigace GNSS, tedy satelitní navigační systém, na který se řada vojenských prostředků běžně spoléhá. Do testu navíc vstoupil český prostředek elektronického boje. Rušič STARKOM se podle společnosti Helsing v některých okamžicích nacházel méně než 20 metrů od pozemní stanice dronu.
Výrobce prezentuje českou zkoušku jako jeden z příkladů fungování HX-2 v náročných podmínkách elektronického rušení.
Dron poprvé ovládal český dělostřelec
Česká stopa se neomezuje pouze na přítomnost rušiče STARKOM. Podle informací společnosti Helsing provedl první útok při cvičení příslušník českého dělostřelectva, který předtím systém HX-2 vůbec neobsluhoval.
Tento detail je důležitý pro posouzení toho, jak snadno lze dron předat novému operátorovi.
Helsing totiž vedle technických schopností zdůrazňuje také jednoduchost ovládání a možnost rychlého zaškolení vojáků.
Český test však nelze zaměňovat za důkaz, že se každý voják dokáže naučit ovládat HX-2 stejně rychle nebo že systém za všech podmínek dosahuje stoprocentní úspěšnosti.
Pro výrobce je nicméně zkušenost s novým uživatelem významnou součástí prezentace systému. Ukazuje totiž nejen to, zda dron dokáže splnit stanovený úkol, ale také zda jej může v testovacím prostředí obsluhovat voják bez předchozí praktické zkušenosti s daným typem.
V Portugalsku zvládl HX-2 všech jedenáct útoků
Další zkouška proběhla v Portugalsku v rámci soutěže Sentinel Strike Challenge, kterou pořádá Evropská obranná agentura (EDA). Na vojenském výcvikovém prostoru Santa Margarida dosáhl HX-2 podle údajů výrobce jedenácti úspěšných útoků z jedenácti pokusů.
Test zahrnoval denní i noční nasazení, útoky na pohyblivé cíle a působení v podmínkách aktivního rušení satelitní navigace GNSS.
Zkouška tvořila součást evropské testovací kampaně EU OPEX 26. Tu organizátoři uskutečnili ve spolupráci s portugalskou armádou v rámci cvičení ARTEX 26.
Helsing patří mezi pět společností, které postoupily do druhé fáze Sentinel Strike Challenge. Cílem soutěže je prověřovat systémy vyčkávací munice v podmínkách blízkých reálnému nasazení a získávat poznatky o jejich výkonnosti, spolehlivosti a vojenské využitelnosti.
Sentinel Strike Challenge ale není výběrovým řízením na nákup zbraní. Evropská obranná agentura chce výsledky využít především jako podklad pro další rozvoj vojenských schopností a případná budoucí rozhodnutí členských států o pořízení těchto systémů.
Portugalští vojáci se s ovládáním seznámili během několika minut
Vedoucí výcviku a polních operací ve společnosti Helsing Callum Cameron v rozhovoru pro odborné médium ES&T zdůraznil, že portugalská zkouška prověřila několik schopností současně. „Jedenáct úspěšných útoků z jedenácti pokusů, ve dne i v noci, za aktivního rušení a také proti pohyblivým cílům ukazuje, že HX-2 spolehlivě funguje i za mimořádně náročných podmínek elektronického boje,“ uvedl Cameron.
Cameron se také vyjádřil k tomu, že dron bez problémů obsluhovali portugalští vojáci. Vidí v tom důkaz dosažené úrovně vývoje systému. „Možnost předat ovládání systému portugalským vojákům po instruktáži trvající několik minut namísto několika dnů ukazuje, jaké úrovně vyspělosti systém dosáhl,“ prohlásil.
Pokud vojáci dokážou systém intuitivně ovládat a úspěšně jej používat při realistických zkouškách, podle něj to posiluje důvěru v jeho připravenost k nasazení.
V USA dron čelil vedru i silnému rušení
HX-2 prošel prověrkou také při americkém cvičení Project Convergence Capstone 6. Tentokrát jej obsluhovali vojáci britské armády, kteří podle Helsingu absolvovali výcvik trvající o něco déle než dva dny.
Podmínky zahrnovaly teploty přesahující 40 stupňů Celsia a silné rušení rádiových frekvencí i další elektronické rušivé vlivy.
Z jedenácti útoků jich HX-2 podle údajů výrobce úspěšně dokončil deset. Úspěšnost tak v tomto případě činila přibližně 91 procent. Americká zkouška se tak od českého i portugalského testu lišila nejen prostředím, ale také souborem zkoumaných podmínek.
HX-2 využívá umělou inteligenci a má dosah až 100 kilometrů
HX-2 představuje elektricky poháněný přesný útočný dron s charakteristickým uspořádáním křídel do tvaru písmene X. Helsing uvádí jeho maximální dosah až 100 kilometrů.
Systém využívá umělou inteligenci mimo jiné při rozpoznávání a sledování cílů. Podle výrobce mu tyto schopnosti mají umožnit pokračovat v činnosti i v situacích, kdy satelitní navigace funguje omezeně nebo ji protivník ruší.
Právě tato vlastnost se dostala do popředí při českém cvičení Drone Shield 2026. Podmínky bez dostupné navigace GNSS prověřily, jak si systém poradí, když se nemůže spoléhat na běžně dostupné satelitní navigační údaje.
