Nástup elektromobility a rostoucí zájem o ukládání energie z fotovoltaiky přinášejí jeden problém, o kterém se zatím příliš nemluví. A sice rostoucí závislost Česka na dovozu velkých baterií. Jen v období od ledna do listopadu loňského roku dosáhla hodnota jejich importu 122 miliard korun, v meziročním srovnání do bylo o 36,6 procenta více.
Podle detailních statistik v systému STAZO Českého statistického úřadu se k nám dovážejí elektrické akumulátory (což je odborně přesnější název než běžně používaný výraz baterie) hlavně z Číny a Maďarska. Velká část akumulátorů se opět z Česka vyváží – zřejmě tu hraje roli fakt, že Škoda Auto zajišťuje pro celý koncern VW výrobu bateriových systémů z dovezených článků. Větší vypovídací hodnotu tak může být obchodní saldo. To v prvních jedenácti měsících loňského roku bylo záporné, a sice -30,5 miliardy korun.
Česko doplácí na fakt, že dodnes nepřilákalo řádného významného investora do výroby velkých baterií. Velký producent se nezrodil ani na domácí půdě – stačí připomenout pochybnosti okolo výroby baterií HE3DA. Naopak okolním zemím se daří lépe. V Polsku vznikl největší evropský závod na baterie, postavil jej korejský LG Energy Solution poblíž Wroclawi. V Maďarsku má továrnu největší světový výrobce baterií, kterým je čínský CATL.
Může to být překvapivé, ale podle statistik z roku 2022 bylo Polsko druhým největším světovým výrobcem velkých baterií, Maďarsko obsadilo čtvrté místo. Pro tamní vlády se lákání investorů z tohoto perspektivního oboru stalo jasnou prioritou. V příštích letech je zřejmě předežene Německo, kterému se v poslední době podařilo „ulovit“ několik velkých investic. Příkladem může být závod švédského Nortvoltu, který německá vláda podpoří dotací ve výši 902 milionů eur.
Baterie jako parťák pro fotovoltaiku
Zájem o moderní velkokapacitní baterie táhnou dva obory – energetika a automobilový průmysl. Samotná střešní fotovoltaika bez ukládání energie na pozdější spotřebu dnes ekonomicky ani logicky nedává příliš smysl. Bateriové úložiště loni v Česku mělo přes 90 procent všech nově nainstalovaných solárních elektráren; v případě instalací na rodinných domech to bylo dokonce 92 procent.
Jak ve středu na tiskové konferenci Solární asociace uvedl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, jen loni v Česku přibyla nová bateriová úložiště s celkovou kapacitou 917 MWh. Typické úložiště energie pro rodinný dům mívá kapacitu okolo 10 kWh. Velké energetické skupiny budují také velká úložiště, známá pod zkratkou BESS. Například skupina SUAS Group před rokem oznámila dokončení tehdy největšího bateriového úložiště energie na českém území. Zařízení s kapacitou 7,45 MWh vyrostlo u Královského Poříčí poblíž Sokolova.
ČEZ má v plánu postavit do konce desetiletí bateriová úložiště energie o výkonu 300 megawattů. Během loňského roku vyrostlo desetimegawattové bateriové úložiště v areálu Energocentra Vítkovice v Ostravě. To převzalo pozici největšího zařízení svého druhu na českém území, jeho výkon dosahuje 10 MW a úložná kapacita 9,45 MWh.
Místo spalovacího motoru baterie
Poptávku po bateriích táhne také rostoucí výroba elektromobilů. V Česku na jejich výrobu vsadil Hyundai, který v Nošovicích loni vyrobil celkem 340 500 aut. Zatím vyrábí s elektrickým pohonem maximálně 30 procent z celkového počtu aut, v roce 2030 to má být už 70 procent. Škoda Auto loni celosvětově dodala zákazníkům 866 800 tisíc vozů, z toho elektromobilů Enyaq bylo 81 700. Ale i Škoda Auto počítá s tím, že podíl elektromobilů na celkové produkci dosáhne 70 procent k roku 2030.
Velká většina elektromobilů se z Česka vyváží, zájem domácích zákazníků o ně zůstává omezený. Jak Ekonomický deník uvedl před několika dny, v Česku se v roce 2023 zaregistrovalo 6640 osobních vozidel s pohonem na elektřinu, 353 lehkých užitkových vozidel, deset nákladních vozidel a šest elektrobusů.
Právě na obor elektromobility se měla zaměřit plánovaná gigafactory, kterou zvažoval koncern Volkswagen a pro níž česká vláda nabízela areál letiště v Líních u Plzně. Po dlouhých jednáních se Volkswagen rozhodl, že další továrnu na baterie v Evropě stavět nebude, hlavně s ohledem na pomalejší náběh trhu s elektromobily. Na české straně poté převážil názor, že bude lepší si lokalitu Líně ponechat jako záložní letiště pro potřeby armády.
V Česku tak zatím funguje pouze malá specializovaná výroba baterií, příkladem může být firma EV Battery z Prostějovska. Další firmy, jako třeba OIG Power spoluvlastněný jihočeským hejtmanem Martinem Kubou, dovážejí bateriové články z Asie a přidávají k nim vlastní bateriové boxy a software. Zahalena mlhou tajemství a obskurnosti zůstává továrna na baterie HE3DA v Horní Suché na Karvinsku.
David Tramba
