Česká republika přestává být zajímavým místem pro zahraniční investory do průmyslové výroby na „zelené louce“. Vedle dlouhodobého nedostatku pracovních sil a zdlouhavého povolování staveb je tu ještě jeden problém – zákon o investičních pobídkách po nepovedené novelizaci z roku 2019. Reálně tak hrozí, že Česko nezíská prestižní projekty, jako je výroba mikročipů nebo baterií pro elektromobily.
Na problém jako první upozornil odborník poradenské společnosti KPMG na zahraniční investice a investiční pobídky Jan Linhart. Stejného názoru je také další expert na lákání zahraničních investorů, bývalý dlouholetý manažer agentury CzechInvest Ondřej Votruba, který osobně přispěl k získání celé řady investičních projektů – hlavně japonských a korejských společností – pro Českou republiku.
Oba experti vidí hlavní problém ve zpřísnění zákona v roce 2019, za které nese odpovědnost bývalá vláda vedená Andrejem Babišem (ANO). „Skutečným zabijákem investičních projektů, které by se přes ostatní překážky dokázaly dostat, je individuální schvalování každé investiční pobídky vládou. Tato změna reálně znamená, že investor čeká téměř rok na to, aby se dozvěděl, zda pobídku dostane, či nedostane. Současná ani předchozí vláda totiž nebyly schvalování pobídek příliš nakloněny,“ tvrdí Jan Linhart.
K problémům, které tu jsou už delší dobu – extrémně zdlouhavým povolovacím procesům a nedostatku pracovních sil – se tak přibyla nepovedená novela zákona o investičních pobídkách. „Obecná idea zvýšit přidanou hodnotu v naší ekonomice je správná, ale konkrétní provedení ve formě změny zákona je, dle mého soudu, chybné. Nejhorší je myslím fakt, že každou jednotlivou pobídku schvaluje vláda, což je věc zcela nekoncepční, potenciálně korupční a vytvářející pro investora zbytečnou nejistotu,“ říká Ondřej Votruba.
Schvalování každé investiční pobídky vládou není jediným problémem, který přibyl v posledních třech letech. Jan Linhart považuje za pochybné, že vláda podmiňuje získání pobídky investicí nejen do výroby, ale také do vývojového centra. Přitom běžný postup je jiný – investor v první fázi investuje čistě do výroby, až s odstupem několika let své aktivity rozšíří o vývojové centrum.
Mohlo by vás zajímat
Je tak otázkou, zda Česko v konkurenci okolních zemí získá projekt velké továrny na výrobu baterií pro elektromobily, o které se loni hodně hovořilo a psalo, ale výsledek je dodnes nejistý.
Jaké je tedy doporučení expertů? „Pokud chceme mít šanci nezaostávat za konkurencí, je třeba udělat nějaké reformy: novelizovat zmíněný zákon o investičních pobídkách a také stavební zákon a také zvednout roční kvótu pro zaměstnance z některých třetích zemí, které je možné relativně snadno zaměstnat. Vinou ruské války letos nebylo možné zaměstnat mnoho ukrajinských pracovníků a trh práce je extrémně napnutý,“ upozornil Ondřej Votruba.
Novela zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v září 2019. Podle autorů měla zacílit investiční pobídky na projekty s vyšší přidanou hodnotou nebo s aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje. Zatímco dříve vznikl nárok na pobídky (obvykle ve formě slevy na dani ze zisku) automaticky, po novele musí každou jednotlivou pobídku odsouhlasit ministři svým hlasováním.
Řada projektů nakonec pobídku nezíská. Jako příklad lze uvést výsledek jednání vlády z počátku prosince 2021, kdy kabinet Andreje Babiše na jednom ze svých posledních zasedání odsouhlasil státní podporu pro čtyři firmy (Thermo Fisher Scientific Brno, ZKL Brno, Kornfeil a oncomed manufacturing). Přidělení dalších tří pobídek naopak tehdy zamítl.
David Tramba
