Česko patří v energetických službách k evropské špičce. Zatímco řada států teprve hledá způsob, jak s pomocí specializovaných firem financovat rozsáhlé renovace budov, v tuzemsku už touto cestou vznikají projekty za miliardy korun. Modernizací procházejí nemocnice, školy, úřady i historické objekty. „Je to český unikát a pro okolní státy můžeme být inspirací,“ řekl jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík na konferenci Právo a životní prostředí.
Konference, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice, se zaměřila na evropskou i národní politiku ochrany. Ministr životního prostředí Igor Červený ve svém úvodním vystoupení hovořil například o problematice odpadové legislativy. Popsal mimo jiné, jak se Česko snaží přimět Evropskou unii, aby své cíle prosazovala s ohledem na ekonomické možnosti firem. Druhý blok konference se věnoval právě snižování energetické náročnosti budov.
Kouzlo vícezdrojového financování
Jak Paulík řekl, energetické služby se zaručeným výsledkem (EPC) se v Česku realizují již více než tři desetiletí. Úřady, školy či nemocnice díky nim získají od specializovaných firem návrh, realizaci a často i financování úsporných opatření. Objem investic do takto realizovaných energetických úspor se dlouho pohyboval v řádu stovek milionů korun za rok. V roce 2023 však nastal skokový růst podepsaných zakázek na téměř 2 miliardy korun. Rok 2024 dopadl ještě lépe a loni se již objem uzavřených smluv vyšplhal na 2,8 miliardy.
Tento skok byl podle Eduarda Paulíka možný hlavně díky zapojení vícezdrojového financování. „Financování jednoho projektu je možné ze třech různých zdrojů. Vlastní zdroje žadatele, dotační zdroje ze Státního fondu životního prostředí, případně jiného dotačního titulu, a také půjčka ze strany poskytovatele EPC, kterou zákazník splácí z dosažených úspor energie,“ uvedl Paulík, který je současně místopředsedou Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
Dále také upozornil na jednu zvláštnost EPC projektů. Veřejný sektor se na objemu podepsaných smluv podílí z více než 90 procent. Soukromý sektor má zájem spíše jen o dílčí, rychle návratná opatření. Za růstem oboru energetických služeb v posledních čtyřech letech stojí hlavně velké projekty v nemocnicích. Mezi ty vůbec největší patří projekty ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích či v pražské Thomayerově nemocnici.
Slibně se rozjely také projekty v budovách v majetku měst a krajů. „Středočeský kraj je aktuálně největším investorem do EPC projektů. Za poslední tři roky dal zhruba tři miliardy korun do obnovy svých budov. Právě na těchto projektech je vidět, že kraj k modernizaci přistupuje komplexně a snaží se využít příležitost k řešení více oblastí najednou,“ řekl Eduard Paulík.
Garant, který se o vše postará
Výhody komplexní obnovy budov zahrnující technologická a stavební opatření ve svém vystoupení popsal obchodní ředitel skupiny Veolia Energie Jakub Tobola. V takovém případě totiž bývá úspora za energie nejvyšší. Mezi technologická opatření patří podle Toboly výměna osvětlení za modernější a úspornější, výměna zdroje tepla, regulace topení, rekuperace tepla a v poslední době stále častěji také instalace střešních solárních panelů. „Třeba pro nemocnice jsou EPC projekty velmi výhodné. Mají vysoké náklady na energie a nepřetržitý provoz,“ upozornil Tobola.
EPC projekt navíc nekončí instalací nových technologií. Navazuje na něj zhruba desetileté období, kdy se pořízené technologie splácejí z dosažených úspor. Po celou tuto dobu je poskytovatel EPC služby zákazníkovi k dispozici. „Přebíráme roli externího energetika, který hlídá efektivitu, zatímco klient se stará o svůj hlavní byznys. Finančně ručíme za dosažení smluvních úspor,“ řekl Tobola. Vedle úspor energie získává nemocnice či jiný klient ještě další přínosy, ať už jde o zvýšení komfortu, delší životnost budovy a zvýšení její hodnoty.
Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman doplnil, že z Operačního programu Životní prostředí stát od roku 2014 podpořil 150 projektů komplexní obnovy veřejných budov. Celková hodnota takto podpořených investic převyšuje 7 miliard korun.
Nový trh: budovy v majetku státu
Další rozvoj oboru může nastat díky loni schválené změně rozpočtových pravidel, která otevírá možnost realizace EPC zakázek v organizačních složkách státu. Jedná se o tisíce budov ve vlastnictví ministerstev, soudů, finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení a dalších institucí. Do loňska zde „pravé“ EPC nebylo možné kvůli obavám ze skrytého zadlužování státu. Poskytovatel EPC služby totiž poskytuje úvěr a zákazník tuto půjčku splácí – nejčastěji po dobu 10 let – z dosažených úspor za energie.
Dosud se zde podařilo jen několik málo zakázek ve státních budovách. Patří mezi ně například renovace sídla Českého statistického úřadu v Praze. Generálním dodavatelem energetických služeb za 250 milionů korun byla společnost D-energy. „Pro nás to byl jeden z nejkomplexnějších projektů. Využili jsme odpadní teplo, regulujeme osvětlení, větrání a klimatizaci. Budova má nový plášť i fotovoltaiku,“ popisuje Eduard Paulík. Dalším podobným projektem jsou úspory energie v sídle české vlády, tedy ve Strakově akademii, kde v soutěži zvítězila Veolia Energie ČR. Práce mají podle Jakuba Toboly začít v nejbližších týdnech.
Náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss doplnil, že „není vlastně jiná varianta“ než pokračovat v obnově budov metodou EPC. „Protože já tam cítím i to byznysové uvažování. Přirozeným způsobem dělám něco, co mi přinese nějaký užitek. A z toho užitku zaplatím to, co jsem udělal. Takže za mě to je správná cesta,“ doplnil Weiss.
Podle vyjádření Martina Weisse i Petra Valdmana přichází řada na debatu o budoucím financování obnovy budov. „Disponibilita veřejných zdrojů bude menší a menší. To znamená, potřebujeme k tomu modelu EPC přidat ještě další finanční nástroj. Mohou to být garance a zvýhodněné úvěry. Tam, kde veřejný zájem převyšuje ekonomickou rentabilitu jako takovou, dotace v omezenější míře zůstanou,“ řekl Petr Valdman.
Mohlo by vás zajímat
Otázka motivace
Zbyněk Petruška, pověřený ředitel Pražského centra obnovitelné energie, upozornil na nízkou motivaci ředitelů škol či jiných příspěvkových organizací zabývat se úsporami energie. Jen v Praze se jedná o zhruba devět tisíc budov. „Příspěvkové organizace, které spravují městský majetek, nevyhodnocují svou nákladovost na energie. Ony v podstatě dají požadavek na peníze do svého rozpočtu,“ řekl Petruška. Tento zažitý model chce do budoucna změnit – zavedením odměny za dosažené energetické úspory.
Úvodní slovo v druhém bloku konference Právo a životní prostředí patřilo vrchnímu řediteli sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Nedělovi. Ten se věnoval tématu převzetí evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV. A také jejím dopadům, tedy zpřísnění požadavků na provoz budov a jejich vytápění. Citlivým tématem může být v českém prostředí třeba požadavek na odstavení plynových kotlů z provozu do roku 2040.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
