Evropské armády v Polsku nacvičují, jak by po skončení ruské agrese dokázaly podpořit Ukrajinu bez amerických vojáků. Česká republika se podle Tomia Okamury do manévrů nezapojí. Generální štáb ale potvrzuje, že čeští vojáci budou přítomni alespoň na štábní úrovni. Prezident Petr Pavel navíc považuje jejich absenci v Polsku za nešťastnou.
O velkém cvičení, na němž česká armáda absentuje, informoval Ekonomiký deník v pondělí. Evropské státy na nich v příštích dvou týdnech prověřují, jak by dokázaly po skončení ruské agrese zajistit bezpečnost Ukrajiny a podpořit její obranu i bez amerických jednotek.
Pavel: Česko by se mělo zapojit
K absenci se dnes vyjádřil prezident Petr Pavel. Ten nepovažuje za šťastné, že čeští vojáci nebudou přímo v Polsku cvičit v rámci manévrů KOALICJA 26.2.
„Nepovažuji to za šťastné, protože se tady bavíme o situaci po ukončení konfliktu, tedy jakým způsobem budeme zajišťovat bezpečnost našich zemí, ale i garance pro Ukrajinu. Mám za to, že by se Česká republika takového úsilí měla účastnit,“ řekl Pavel novinářům před jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Mohlo by vás zajímat
Prezident zároveň uvedl, že nezná důvod, proč se čeští vojáci nemají cvičení zúčastnit. Jeho vyjádření tak přichází v době, kdy se česká vláda podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury rozhodla do manévrů vojáky neposlat.
Okamura: Čeští vojáci cvičit nebudou
Tomio Okamura o postoji vlády informoval o víkendu na Facebooku a v pondělí po jednání koaliční rady. Podle něj panuje v koalici shoda, že čeští vojáci nebudou cvičit pro podporu Ukrajiny a nebudou působit ani na jejím území.
„My nebudeme posílat české vojáky z českých rodin na to, aby řešili konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. To opravdu naše vláda dělat nebude, takže i z toho vyplývá ten náš postoj, že naši vojáci se toho cvičení neúčastní, ani se nebudou účastnit,“ prohlásil předseda SPD.
Později Okamura uvedl, že Česká republika nedostala na cvičení oficiální pozvánku. Jeho vyjádření ovšem neznamená, že by se česká armáda na aktivitách Koalice ochotných nepodílela vůbec.
Generální štáb potvrzuje účast českých vojáků na štábní úrovni
Mluvčí Generálního štábu Vladimír Holas totiž upřesnil, že příslušníci Armády ČR se cvičení KOALICJA 26.2. účastní na štábní úrovni. Zastupují ji vojáci působící na operačních velitelstvích v Paříži a Lyonu.
Toto zapojení podle Holase vyplývá z české účasti v takzvané Koalici ochotných. Rozdíl tedy spočívá v tom, že čeští vojáci nevyrazí do polského výcvikového prostoru jako součást cvičících jednotek, jejich příslušníci však budou zapojeni do činnosti na velitelské a štábní úrovni.
Česká republika přitom není vůči Koalici ochotných politicky izolovaná. Premiér Andrej Babiš se v roce 2026 zúčastnil jejích summitů v Paříži, a to v lednu a červenci. Právě rozdíl mezi politickým zapojením a praktickou vojenskou účastí nyní vyvolává otázky, jakou roli chce Praha při přípravě poválečných bezpečnostních opatření pro Ukrajinu hrát.
Britové a Francouzi povedou manévry v Polsku
Cvičení KOALICJA 26.2. probíhá od 9. do 22. listopadu v Polsku. Hlavním dějištěm je výcvikový prostor Nowa Dęba na jihovýchodě země. Hlavní odpovědnost za jeho vedení převzaly Velká Británie a Francie, zatímco Polsko zajišťuje především logistické zázemí pro zahraniční jednotky.
Do manévrů se má zapojit přibližně 2 800 zahraničních vojáků z Francie, Velké Británie, Belgie, Estonska, Německa, Litvy, Nizozemska, Španělska, Švédska a Turecka. Polsko přidá téměř 2 000 vlastních vojáků. Celkový počet účastníků tak dosáhne téměř pěti tisíc.
Polské jednotky se zaměří především na podporu zahraničních kontingentů. Zajistí přepravu a překládku vojenského materiálu, technickou pomoc, opravy techniky, tankování vozidel i zdravotnické zabezpečení.
Právě logistika patří k nejdůležitějším úkolům celého cvičení. Nestačí totiž politicky rozhodnout o vyslání mnohonárodních jednotek. Armády musí zvládnout také jejich přesun, zásobování, údržbu techniky a dlouhodobé udržení v operačním prostoru. Manévry proto prověřují, zda se evropské státy dokážou rychle spojit a vytvořit síly schopné společně působit.
Nejde o klasickou mírovou misi
Cvičení souvisí s přípravami takzvané Koalice ochotných, která sdružuje státy deklarující ochotu aktivně podporovat Ukrajinu. Koalice vznikla 2. března 2025 z iniciativy britského premiéra a sdružuje 37 zemí. Její členové dosud jednali například o dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a vytvoření společné velitelské struktury pro budoucí mnohonárodní síly.
Případné nasazení těchto sil by mělo navázat až na konec nepřátelských akcí. Jejich úkoly by se řídily Pařížskou deklarací ze 6. ledna 2026 a jednotky by mohly vstoupit na Ukrajinu na žádost tamní vlády.
Nešlo by však o klasické mírové jednotky, které by dohlížely na dodržování příměří. Jejich úkoly by zahrnovaly především výcvik ukrajinských vojáků, podporu obnovy ukrajinských ozbrojených sil a zajištění bezpečnosti letecké a námořní dopravy. Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že mnohonárodní síly nebudou mít povinnosti spojené s udržováním míru ani s monitorováním případného příměří. Působit mají nezávisle na strukturách NATO.
Britský ministr obrany Wes Streeting označil cvičení za důkaz, že Londýn, Paříž a jejich spojenci zintenzivňují přípravy na dobu, kdy na Ukrajině zavládne mír. „Nejde o žádný hypotetický plán. Jedná se o skutečné vojenské jednotky, které jsou připraveny pomoci Ukrajině, jakmile boje ustanou,“ uvedl.
Evropa počítá s vlastními silami, USA zůstávají stranou
Mnohonárodní síly nemají působit pod velením NATO. Severoatlantická aliance o cvičení dostává informace, přímo se ho však neúčastní. Samostatná velitelská struktura má mimo jiné zabránit přímému zatažení Aliance do konfliktu s Ruskem. Zapojení NATO by navíc vyžadovalo souhlas všech členských států.
Mimo připravované cvičení zůstanou také Spojené státy. Americký prezident Donald Trump již dříve odmítl závazek vyslat americké vojáky na případnou misi na Ukrajině. Evropské státy proto připravují vlastní jednotky tak, aby dokázaly fungovat i bez přímé americké vojenské podpory. Součástí této snahy je také omezení závislosti na amerických technologiích, například v oblasti satelitního spojení a komunikačních systémů.
Manévry přitom nebudou omezené pouze na pozemní vojsko. Výcvik se uskuteční na zemi, na moři i ve vzduchu. Británie například vyšle dva stíhací letouny RAF Typhoon a tankovací letoun Voyager. Jejich úkolem bude simulovat zabezpečení civilního leteckého provozu poté, co se znovu otevře ukrajinský vzdušný prostor.
Zapojí se také námořní složka. Turecko se podle dostupných informací zavázalo vést námořní operaci, jejímž cílem bude odminování oblasti a obnovení obchodní dopravy v Černém moři.
Moskva přítomnost zahraničních vojáků odmítá
Rusko možnost rozmístění zahraničních jednotek na Ukrajině po skončení války odmítá. Prezident Vladimir Putin již dříve prohlásil, že zahraniční vojáci na ukrajinském území by se stali „legitimními cíli“.
Pravidla případného nasazení by podle zdroje z britské armády umožňovala vojákům opětovat palbu například v případě útoku ruských dronů. Případné zásahy by však měly výhradně obranný charakter. „Naše jednotky samozřejmě ochráníme před jakoukoli agresí,“ citoval britský deník The Guardian nejmenovaný zdroj z britské armády.
Samotné cvičení v Polsku ovšem neznamená rozhodnutí o vyslání vojáků na Ukrajinu. Má především prověřit připravenost evropských armád, jejich schopnost spolupracovat a logisticky zvládnout případnou budoucí operaci.
Česká republika se nyní ocitá v poněkud rozporuplné situaci. Prezident Pavel považuje její absenci v polských manévrech za nešťastnou, zatímco Tomio Okamura zdůrazňuje, že vláda české vojáky do cvičení neposílá. Generální štáb současně potvrzuje jejich zapojení na štábní úrovni. Rozhodující tak není pouze otázka, zda se Česko cvičení účastní či ne, ale také v jaké podobě a s jakou ambicí chce být součástí evropských bezpečnostních příprav pro dobu po válce na Ukrajině.
