Po dlouhé roky se státem vlastněný provozovatel ropovodů MERO marně snažil zvýšit kapacitu ropovodu TAL. Až včera se to povedlo. České straně se podařilo přesvědčit zahraniční akcionáře konsorcia TAL, aby souhlasili s investicí do navýšení kapacity transalpinského ropovodu. Česká republika se díky tomu zbaví od začátku roku 2025 závislosti na odběru ruské ropy.
Dobrou zprávu oznámilo ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva státu v podniku MERO. Ke schválení projektu bylo nutné získat souhlas všech spoluvlastníků ropovodu TAL, kterými jsou OMV (32 %), Shell (19 %), Rosněfť (11 %), ENI (10 %), C-Blue (10 %), Exxon (7,5 %), Connoco (3 %) a Total (2 %). MERO zde vlastní 5procentní podíl. Přepravní kapacita ropovodu TAL byla dlouhodobě plně vytížená a zájem české strany o zvýšení kapacity dlouho narážel na nezájem ostatních akcionářů.
Konsorcium TAL obdrželo v červenci provozní povolení od bavorských úřadů, které legislativně povoluje navýšit čerpání ropovodu TAL na bavorském území až na maximální rychlost 7500 m3 za hodinu, což umožní přepravu dalších 4 milionů tun ropy ročně pro české rafinerie. Podmínkou je intenzifikace ropovodu TAL, tedy po dokončení všech technických úprav s náklady v rozmezí 1,2 až 1,6 miliardy korun. Realizovány budou do 25 měsíců, tedy do konce roku 2024.
Ropovod TAL začíná v italské přístavu Terst. Zajišťuje přes 90 procent dovozu ropy do Rakouska a 100 procent dovozu do jižního Německa. A také 50 procent dovozu do České republiky. TAL je napájen ropou, kterou do přístavu v Terstu přiváží tankery z celého světa. Nejčastěji se jednalo o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, v posledních letech roste objem dodávek ze Spojených států.
Česká republika je na TAL napojena od roku 1996 díky potrubí IKL s kapacitou až 10 milionů tun ropy za rok. IKL začíná v bavorském Vohburgu a vede do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Ta se zaměřuje na zpracování lehké ropy z Kaspické oblasti a dalších zemí, zatímco větší rafinerie v Litvínově dodnes zpracovává převážně ruskou ropu.
Díky ropovodům TAL a IKL se Česko již v 90. letech zbavilo stoprocentní závislosti na odběru ruské ropy. V minulých letech byl podíl zhruba 50 na 50. Polovina ropy dovezené do Česka pocházela z Ruska, druhá polovina z jiných zemí – Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Spojených států, Saúdské Arábie a dalších.
dtr
