České bitevní vrtulníky AH-1Z Viper znovu drží pohotovost v Polsku. Jeden ze strojů se 21. září pohyboval v blízkosti polsko-běloruské hranice, nedaleko města Brest. Nasazení souvisí s ochranou polského vzdušného prostoru a východního křídla NATO.
České bitevní vrtulníky AH-1Z Viper operují poblíž polsko-běloruské hranice. Jeden ze strojů s ocasním číslem 0489 a volacím znakem GHOST01 se podle údajů monitorovací služby AirNav Radar v posledních dnech pohyboval v prostoru nedaleko běloruského Brestu.
Jeho trasa vedla poblíž polského města Biała Podlaska. Samotný let se podle dodaných údajů uskutečnil jen několik kilometrů od hranice s Běloruskem. Na pohyb českého vrtulníku v senzitivním prostředí upozornil ukrajinský portál Militarnyj. České vrtulníky v Polsku působí už nějaký čas v rámci mise zaměřené na ochranu vzdušného prostoru.
Viper se vrátil do služby po červencové nehodě
České AH-1Z Viper se do provozu vrátily po červencové nehodě vrtulníku UH-1Y Venom. Při pádu stroje 24. července v České republice zemřela jedna vojákyně a další čtyři vojáci utrpěli zranění.
Po nehodě armáda pozastavila provoz všech vrtulníků platformy H-1. Mimořádné opatření se týkalo také dvou vrtulníků, které se v té době nacházely v Polsku v rámci mise na ochranu vzdušného prostoru. Následovaly mimořádné technické kontroly. Armáda zároveň přijala organizační opatření a proškolila posádky.
Na konci srpna pak česká armáda oznámila, že AH-1Z Viper v Polsku po splnění všech předepsaných podmínek znovu drží pohotovost.
„Naše vrtulníky AH-1Z Viper v Polsku po splnění všech předepsaných podmínek znovu drží pohotovost. Jsme připraveni plnit úkoly při ochraně vzdušného prostoru východního křídla aliance,“ uvedla armáda.
Mluvčí Vladimír Holas tehdy doplnil, že opětovné uvedení do provozu se zatím týkalo pouze strojů nasazených v Polsku. Návrat vrtulníků v Náměšti nad Oslavou měl následovat v polovině týdne.
České vrtulníky mají sledovat nízko letící cíle
Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky v Polsku je pomáhat polským ozbrojeným silám s ochranou vzdušného prostoru. Součástí mise je také reakce na nízko letící cíle.
Nasazení souvisí se zhoršenou bezpečnostní situací v regionu a s častějšími průniky ruských bezpilotních letounů. Česká vrtulníková jednotka Heli Unit působí v Polsku na základě bilaterální dohody. Mise začala už v předchozím roce.
Letouny AH-1Z Viper představují v rámci této mise údernou část české platformy H-1. V červnu 2026 byly poprvé nasazeny dva Viper y v rámci zahraniční operace v Polsku, kde nahradily část původního kontingentu víceúčelových UH-1Y Venom.
Vrtulník létal poblíž Brestu
Právě jeden z českých Viperů se nyní objevil v prostoru u běloruské hranice. Podle údajů AirNav Radar letěl 21. září vrtulník s ocasním číslem 0489 a volacím znakem GHOST01. Jeho trasa vedla poblíž Białe Podlaské. Let se podle dodaných informací uskutečnil několik kilometrů od polsko-běloruské hranice u Brestu.
Běloruské město Brest leží přímo na hranici s Polskem (hranice NATO) a představuje strategický bod s vysokou vojenskou aktivitou. V Brestu trvale sídlí 38. samostatná gardová letecká útočná brigáda, která je elitní součástí sil pro speciální operace běloruské armády.
Pouhé 3 kilometry od polských hranic se nachází rozsáhlý vojenský polygon – výcvikový prostor Brestski. Běloruská armáda (často ve spolupráci s Ruskem či dalšími spojenci, např. Kazachstánem) zde pravidelně pořádá manévry a cvičení zaměřené na ochranu hranic, boj proti diverzním skupinám a obranu proti dronům.
Brestské letiště v minulosti opakovaně využila ruská armáda k vojenským účelům a vzdušným operacím. Samotná trasa proto ukazuje, že české vrtulníky se při plnění úkolů v Polsku pohybují také v prostoru bezprostředně sousedícím s velmi strategickým územím.
AH-1Z Viper je určený k boji proti pozemním cílům
AH-1Z Viper je dvoumotorový bitevní vrtulník vyráběný společností Bell Helicopter. Konstrukčně vychází z typu AH-1W SuperCobra a představuje jeho významnou modernizaci. Jeho hlavní kanonovou výzbroj tvoří věž A/A49E-7 s trojhlavňovým 20mm kanonem M197.
Na bocích vrtulníku se nachází šest závěsníků. Jejich celková maximální bojová nosnost dosahuje podle dodaných údajů 2 615 kilogramů.
Výzbroj může zahrnovat například protitankové střely AGM-114 Hellfire, novější řízené střely JAGM, neřízené rakety Hydra-70 nebo naváděné rakety APKWS. Vrtulník může nést také další odpalovací zařízení.
Viper tak může plnit úkoly, při kterých je potřeba působit proti pozemním cílům. V rámci polské mise však jeho úloha souvisí především s ochranou vzdušného prostoru a reakcí na nízko letící cíle.
Piloti mají k dispozici termovizi
Důležitou součástí vybavení je Target Sight System. Ten využívá senzor FLIR třetí generace. Systém poskytuje zaměřovací schopnosti ve dne i v noci. Využitelný je také za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Dalším prvkem je systém Top Owl, který je umístěn na helmě. Pilotovi poskytuje zorné pole s termovizní projekcí přímo na hledí. V praxi tak posádka získává informace potřebné pro orientaci a zaměřování také za snížené viditelnosti.
Česko má celkem dvanáct vrtulníků H-1
Česká armáda provozuje americkou vrtulníkovou platformu H-1 prostřednictvím typů UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Česko v roce 2019 koupilo osm vrtulníků Venom a čtyři stroje Viper. Poslední dva vrtulníky dorazily v červnu 2024.
Smlouvu na jejich pořízení podepsal v prosinci 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Výcvik českého personálu na nových strojích zajišťovali odborníci ze Spojených států, odkud vrtulníky pocházejí.
Česká armáda tak má k dispozici kombinaci víceúčelových Venomů a bitevních Viperů. Jejich společné nasazení umožňuje plnit rozdílné úkoly v rámci jedné vrtulníkové platformy.
