České plynové zásobníky jsou už teď plné z více než 72 procent. Pokud se budou naplňovat stejným tempem jako v minulých týdnech, tak už v polovině července splníme cílovou hodnotu 90 procent, kterou členským zemím doporučila Evropská komise v reakci na energetickou krizi. Rychlé plnění zásobníků je možné i díky snížené spotřebě plynu v Česku i jiných státech.
Aktuální statistiky lze nalézt v databázi AGSI, kterou v rámci transparentního přístupu k informacím zveřejňuje evropské oborové sdružení Gas Infrastructure Europe (GIE). Česko mělo na počátku června zásobníky naplněné ze 72 procent, podobně je na tom také Slovensko. V Německu jsou již zásobníky plné ze 75,5 procenta, v Rakousku ze 76 procent. Průměr Evropské unie se blíží 70 procentům.
Jak lze dále z databáze AGSI vyčíst, nejméně plynu – 23,83 TWh – bylo v českých zásobnících k 14. dubnu. Tehdy byly podzemní zásobníky z 54 procent plné. Poslední známý stav k 2. červnu již byl 31,92 TWh, což odpovídá naplnění kapacity na 72 procent. Oproti minulým rokům se jedná o vysokou hodnotu, srovnání naleznete v tabulce níže.
Srovnání zásob plynu v ČR ke konci května
| stav k 31.5. roku | zásoby plynu (TWh) | naplnění kapacity (%) |
| 2023 | 31,92 | 72 % |
| 2022 | 22,93 | 64 % |
| 2021 | 12,25 | 34 % |
| 2020 | 24,16 | 67,5 % |
| 2019 | 29,22 | 81,5 % |
| 2018 | 14,36 | 41 % |
Letošní hodnota není zcela srovnatelná s těmi minulými. V polovině loňského roku byl totiž k české plynárenské soustavě připojen zásobník u Dolních Bojanovic, který vlastní SPP Bohemia (mimochodem z 84 procent naplněný). AGSI jej od té doby eviduje jako český zásobník. Do loňského léta byl připojen pouze ke slovenské soustavě a sloužil výhradně pro potřeby Slovenska.
K průběžnému zvyšování zásob přispěla loňská novela energetického zákona a navazujících vyhlášek, které v plynárenství zavedly princip „use it or lose it“. Díky ní je možné zabavit kapacitu v zásobníku, kterou si některý zájemce vyblokuje a poté nevyužije. Přesně to udělal ruský Gazprom, který si pronajal nejmodernější zásobník Moravia Gas Storage v Dambořicích, avšak před topnou sezónou 2021/22 už jej nenaplnil.
Spotřeba nižší o 14 procent
Podíl na rychlém přírůstku zásob plynu má bezpochyby nízká spotřeba zemního plynu. Energetický regulační úřad (ERÚ) v minulém týdnu upozornil, že v prvním čtvrtletí tohoto roku byla spotřeba zemního plynu nejnižší za poslední dvě desetiletí. Dosáhla hodnoty 2,52 miliardy m³ (tj. 27,4 TWh), v meziročním srovnání se jedná o pokles o 14,4 procenta.
„Je zřejmé, že za snížením spotřeby stála především úsporná opatření. Svou roli hrálo i teplejší počasí. Jak skutečná, tak přepočtená spotřeba plynu byla, co se týká prvního čtvrtletí, vůbec nejnižší ve 21. století,“ upozornil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Pro vysvětlení dodal, že ERÚ zpracovává statistiky o provozu plynárenské soustavy od roku 2001.
Spotřeba zemního plynu klesá s ohledem na jeho vysokou cenu u všech typů zákazníků. Včetně výrobců elektřiny. Letos se zde projevila také rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, hlavně ze solární a větrné energie. Finská analytická firma CREA v minulém týdnu zveřejnila odhad, že vyšší produkce zelené elektřiny umožnila snížit spotřebu plynu o 12 miliard m³ v loňském roce a o dalších 2,25 miliardy m³ v letošním prvním čtvrtletí. Díky tomu je naplněnost zásobníků v EU o 14 procentních bodů vyšší než v případě, že by produkce zelené elektřiny stagnovala.
Cena plynu skoro jako před krizí
Díky všem výše uvedeným důvodům klesá cena plynu na evropských burzách. Projevuje se to hlavně u kontraktů na nejbližší měsíce. Například zemní plyn s dodáním v červenci na klíčové nizozemské burze TTF vychází na 23,50 eura za megawatthodinu. Prakticky se tak dostáváme na hodnoty před energetickou krizí; než začali Rusové v létě 2021 omezovat dodávky na evropské trhy, tak se cena pohybovala od 15 do 20 eur/MWh.
Více o aktuálním vývoji cen elektřiny a plynu se dozvíte ve zprávě Energetika naruby: Cena elektřiny klesá i do záporných hodnot, dovážíme levnou energii z Německa.
David Tramba
