Česká vláda hlásí další dílčí úspěch, co se týká omezení dopadu nové evropské legislativy. Po ročním odkladu a zmírnění podmínek nových emisních povolenek EU ETS 2 se podařilo vyjednat také odklad nařízení, které se týká emisí zemního plynu dováženého do Evropy. Proti této nové regulaci se bouřila nejen část členských zemí EU, ale také producenti plynu.

Za odložením kontroverzní legislativy Evropskou komisí stojí několikaměsíční tlak české vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii, uvedlo MPO. Česko požádalo o odklad na jaře a následně získalo podporu dalších států včetně Slovenska, Německa a Itálie. Tyto země volaly po odložení nových povinností pro dovozce ropy a plynu nejméně o tři roky. Nakonec se podařilo „uhrát“ roční odklad.

Babiš a Havlíček jsou spokojeni

„Tohle je důležitý výsledek pro Českou republiku. Naše firmy potřebují dostupné energie, aby mohly vyrábět, investovat a dávat lidem práci. Domácnosti před zimou nemohou zůstat bez plynu. Nemůžeme připustit, aby jim Evropa situaci ještě zhoršovala pravidly, na která dodavatelé nejsou připraveni. S Karlem Havlíčkem jsme za odklad bojovali a přesvědčovali další země. Ta práce přinesla výsledek,“ uvedl k dojednanému odkladu předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

V čem je problém? Evropská unie požaduje po dodavatelích plynu a ropy dodržování pravidel, která po nich jiní odběratelé nechtějí. Exportní země se tedy mohou urazit a ropu i plyn prodat jinde ve světě. Takovým postupem v minulých letech opakovaně hrozil Katar, který patří mezi tři největší světové vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG). Také Spojené státy coby největší dodavatel LNG do Evropy v červnu varovaly, že nová unijní regulace emisí metanu může narušit dodávky paliv na evropský trh.

Vláda
Zprava Karel Havlíček, Andrej Babiš, Alena Schillerová a Aleš Juchelka (všichni ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády. Ilustrační foto: Úřad vlády

Česká vláda se nespokojila s dílčím ústupkem ze strany Evropské komise, která navrhla mírnější vymáhání sankcí za porušení nové regulace emisí. „Od začátku jsme říkali, že firmy potřebují právní jistotu. Doporučení nevymáhat pokuty samo o sobě nestačí, pokud povinnost v nařízení zůstává. Dovozci uzavírají dlouhodobé kontrakty a musí vědět, za jakých podmínek mohou suroviny do Evropy přivážet. Proto jsme prosazovali legislativní odklad,“ vysvětluje první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

K čemu je regulace dobrá?

Návrh musí ještě schválit Rada EU a Evropský parlament. Česká vláda bude podle MPO prosazovat rychlé dokončení legislativního procesu, aby podniky znaly závazné podmínky včas. Česko podporuje snižování emisí metanu, ale zároveň požaduje, aby evropská pravidla byla v praxi splnitelná a respektovala bezpečnost dodávek i potřeby průmyslu.

Evropská komise svůj návrh odůvodňuje tím, že metan je po oxidu uhličitému druhým největším viníkem globálního oteplování. Chce proto omezit na minimum emise metanu, které vznikají při těžbě a přepravě zemního plynu. A to nejen v zemích EU, ale také u zahraničních dodavatelů. Zasáhnout chce i proti neekologickému postupu některých těžařů. Ti totiž bezúčelně spalují spolu s ropou vytěžený zemní plyn – a nebo jej jen tak vypouštějí do ovzduší.

Více o evropské regulaci emisí metanu a jejím dopadu na české podniky se dočtete ve zprávě: Další zdražení plynu? Čeští plynaři přiznávají, že jim nová evropská regulace zvýší náklady.