Česká exportní banka a EGAP se dohodly, jak se podělí o ztrátu z turecké elektrárny Adularya

Kdo zaplatí 12miliardovou ztrátu z projektu elektrárny Adularya v Turecku, kterou lze prohlásit za největší selhání české proexportní politiky za posledních třicet let? Dlouhé spory mezi Českou exportní bankou a státní pojišťovnou EGAP o podíl na této ztrátě ukončila dohoda o narovnání. Dohledat ji lze v Registru smluv, ale to nejzajímavější je zde začerněno.

Nejprve si pojďme toto výjimečné selhání stručně připomenout. Česká exportní banka na základě smlouvy ze srpna 2010 poskytla úvěr na stavbu uhelné elektrárny v Turecku. Příjemcem úvěru byla místní společnost Adularya Energy ze skupiny Naksan. Stavby elektrárny se ujalo konsorcium vedené firmou ze skupiny Vítkovice byznysmena Jana Světlíka. Jak tomu v podobných případech bývá, úvěr pojistila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Pravidelní čtenáři Ekonomického deníku zřejmě budou kauzu elektrárny Adularya znát. Na této stavbě se pokazilo snad vše, co se pokazit mohlo. Vítkovice projekt manažersky a odborně nezvládly. Nejvíc potíží zřejmě způsobily nekvalitní kotle, které dodal rakouský Andritz. V létě roku 2016 situaci ještě víc zkomplikovalo zestátnění skupiny Naksan; její původní vlastníci – členové podnikatelské rodiny Nakıboğlu – se údajně zapletli do pokusu o svržení prezidenta Recepa Erdoğana.

Výsledkem je zdánlivě dokončená, avšak neprovozuschopná uhelná elektrárna. Generální dodavatel stavby Vítkovice Power Engineering zkrachoval. Česká exportní banka spustila prodej pohledávky, kterou – údajně za pouhých 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) – koupila firma z podnikatelské skupiny Yildizlar SSS Holding. Dostáváme se k zásadní otázce – komu zůstane v ruce Černý Petr, tedy ztráta (včetně ušlých úroků) ve výši zhruba 12 miliard korun?

EGAP trval na snížení pojistného plnění a dokonce Českou exportní banku (ČEB) obvinil, že umožnila v rozporu s podmínkami smlouvy o úvěru a pojistné smlouvy neoprávněné čerpání půjčky. Naopak ČEB s provedeným krácením nesouhlasila. Navíc se obě státem ovládané instituce začaly přetahovat o skromný výnos z prodeje pohledávky.

Mohlo by vás zajímat

Soud potvrdil zproštění obžaloby vysokého exdůstojníka rozvědky

Začernili cifry a procenta

Tahanice mezi Českou exportní bankou a pojišťovnou EGAP ukončila právě výše zmíněná dohoda o narovnání. „ČEB a EGAP tímto výslovně deklarují, že, vedeni zájmem o eliminaci neefektivně vynakládaných prostředků na vedení litigace, nebudou sporná práva dle této Dohody řešit soudní cestou, zejména se ČEB nebude domáhat neplatnosti krácení, a ČEB ani EGAP se nebude domáhat vyplacení úroků z prodlení,“ uvádí se mino jiné v dohodě uložené v Registru smluv.

Další věty v dohodě vypadají jako kapitulace ČEB před silnějším protivníkem. Banka akceptovala krácení pojistného plnění, o kterém EGAP rozhodl. Současně ČEB doplatí pojišťovně část výnosu z postoupení pohledávek. Konkrétní procenta a cifry jsou však v textu začerněny.

Na dotazy týkající se podmínek vyrovnání odmítl EGAP odpovědět. Exportní banka byla jen o málo sdílnější. „EGAP vyplácí pojistné plnění v souladu s pojistnými podmínkami uzavřené pojistné smlouvy k obchodnímu případu Adularya. Platí stále to, co ČEB uvedla ve výroční zprávě za minulý rok,“ odpověděl mluvčí ČEB Tomáš Pubrdle. Ve výroční zprávě za rok 2021 banka uvedla, že očekává pojistné plnění od EGAP ve výši 3,87 miliardy korun.

David Tramba