Vysoké ceny u amerických čerpacích stanic přiměly Bílý dům k ostrým krokům vůči Evropě. Washington obviňuje evropské státy z neplnění březnových slibů o uvolnění státních zásob po vypuknutí konfliktu s Íránem. V Unii už přesáhla průměrná cena motorové nafty rekordních 50 korun za litr. Hrozby Donalda Trumpa mohou situaci dále zhoršit.
Washington požaduje, aby se během šesti měsíců na trh dostalo 120 milionů barelů evropské nafty. Informovala o tom agentura Reuters. Podle tří osob obeznámených s jednáními směřoval nejrazantnější vzkaz do Berlína a Paříže. Mají čerpat ze svých nouzových zásob nafty, jinak jim hrozí, že Spojené státy zakážou vývoz této komodity.
Vysoké ceny před volbami
Republikánskou stranu a prezidenta Donalda Trumpa poškozují před listopadovými volbami vysoké ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. Nyní stojí až sedm dolarů za galon (zhruba 40 korun za litr).
Bílý dům zvažuje devadesátidenní zákaz vývozu, který by měl pomoci snížit ceny na domácím trhu. „Je v zájmu Evropy spolupracovat se Spojenými státy a hledat různé způsoby, jak zvýšit nabídku rafinovaných produktů a snížit náklady pro spotřebitele,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný americký představitel.
V sázce je polovina evropského dovozu
Pro Evropu přichází tato hrozba v nejméně vhodnou chvíli. Jak potvrdila Evropská komise, v srpnu pocházela polovina dovozu nafty do Unie právě ze Spojených států. Tato závislost vzrostla poté, co blok v roce 2023 zakázal dovoz ruských ropných produktů.
A ještě se prohloubila, když konflikt s Íránem narušil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Z Perského zálivu na světové trhy touto cestou před válkou proudila asi pětina světové spotřeby ropy.
Komise se proti myšlence zákazu vývozu ohradila. „Považujeme to za špatný nápad. Domníváme se, že by to mohlo mít negativní dopad pro obě strany,“ prohlásil už 24. září mluvčí Komise Olof Gill. Dodal, že evropský blok očekává, že blízcí obchodní partneři se budou vzájemně informovat, než přijmou opatření, která mají zásadní dopady na americký i evropský trh s ropnými produkty.
Řidiči platí stále více
Evropští řidiči již nyní negativně pociťují dopady této situace. Průměrná cena nafty v sedmadvacítce dosáhla 21. září hodnoty 2,23 eura za litr (54,4 koruny za litr). Jde o nejvyšší úroveň od roku 2005, kdy začala Komise tento údaj sledovat.
Zákaz vývozu byl ale podle analytiků poškodil i samotné Spojené státy. Analytici společnosti S&P Global Energy CERA odhadli, že by restrikce Bílého domu mohly americké rafinerie donutit snížit svou produkci zhruba o dva miliony barelů ropy denně.
Organizace American Exploration & Production Council, sdružující firmy z tohoto odvětví, vyzvala politiky, aby tento „krátkozraký přístup“ odmítli.
Spor o nesplněné sliby
Jádrem sporu je slib z března. Krátce poté, co na konci února USA a Izrael zaútočily na Írán, se zhruba 30 členských zemí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dohodlo na uvolnění přibližně 400 milionů barelů z nouzových zásob.
USA přislíbily 172 milionů barelů a země EU se zavázaly k uvolnění zhruba 20 procent z celkového objemu. Americký ministr energetiky Chris Wright na konci září ale uvedl, že některé evropské státy uvolnily jen zlomek toho, co slíbily.
Brusel nespěchá. Mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonenová uvedla, že „v Unii v současné době není nedostatek nafty“. Situaci označila za „krizi cenové dostupnosti“. Odmítla ale sdělit, jakou část březnového závazku členské státy již splnily. Zdůraznila, že jakékoli uvolnění zásob je dobrovolné.
