Ceny pohonných hmot v Česku rychle rostou. Benzin už stojí v průměru 45,55 koruny za litr. Nafta překročila hranici 49 korun. Vláda má připravená opatření. Jejich podobu ale zatím tají. Vedle cen pohonných hmot řeší vláda také situaci na trhu s plynem. Jak?
Motoristé za benzin a naftu platí stále více. Podle společnosti CCS stál ve čtvrtek litr benzinu Natural 95 průměrně 45,55 koruny. Litr dieselu vyšel na 49,13 koruny.
Ceny pohonných hmot rostou v posledních týdnech. Důvodem je podle zdroje další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Roli hrají také nedostatečné kapacity rafinérií.
Na růst cen už reagují některé okolní země. Česká vláda proto připravuje vlastní opatření.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) o nich mluvil v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle něj má vláda konkrétní kroky připravené.
Kabinet je chce představit po pondělním jednání.
Benzin je nejdražší od léta 2022
Současné ceny jsou výrazně vyšší než před rokem. Benzin je meziročně přibližně o deset korun na litru dražší. Nafta zdražila zhruba o 15 korun za litr.
Benzin je nyní podle CCS nejdražší od léta 2022. U nafty jde o nejvyšší cenu od letošního dubna.
Ceny se přitom blíží tehdejším rekordům. CCS evidovala nejvyšší cenu benzinu 23. června 2022. Litr tehdy stál 47,97 koruny.
U nafty přišel rekord 13. března 2022. Tehdy stál litr 49,57 koruny.
Dnešní ceny tedy rekordy nepřekonaly. K tehdejším maximům se ale znovu přibližují.
Havlíček uvedl, že vláda situaci sleduje. Současně připomněl postoj kabinetu k reakcím okolních zemí.
„Po celou dobu říkáme, že v momentu, kdy začnou okolní země na zdražování reagovat, nebudeme na nic čekat. Máme připravena opatření a v pondělí je po vládě představíme,“ řekl Havlíček. Konkrétní opatření zatím ministr neuvedl.
Německo chce snížit daně z benzinu a nafty
Některé okolní země už ceny pohonných hmot regulují. Česká vláda jejich kroky sleduje.
Německá vládní koalice se v pátek podle agentury DPA v zásadě dohodla na opatřeních proti vysokým cenám pohonných hmot.
Návrh počítá se snížením daní z benzinu a nafty o 17 centů na litr. To odpovídá zhruba čtyřem korunám.
Německo chce zároveň zavést cenové stropy.
K regulaci cen paliv přistoupily v posledních dnech také Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko.
Právě na vývoj v okolních státech nyní reaguje česká vláda. Havlíček však zatím neřekl, jak přesně bude české opatření vypadat.
Česko už letos ceny paliv regulovalo
Česká republika letos ceny pohonných hmot už jednou regulovala. Opatření platilo od dubna do poloviny července.
Ministerstvo financí tehdy stanovilo maximální možnou marži prodejců. Zároveň každý den určovalo stropy koncových cen.
Vláda také snížila spotřební daň u nafty.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) znamenalo toto opatření pro státní rozpočet výpadek příjmů zhruba jednu miliardu korun měsíčně.
Nyní proto vláda znovu řeší, jak na zdražování reagovat.
Analytici doporučují především cílené kroky. Za nejčistší řešení považují snížení spotřební daně. Doporučují také kontrolu marží obchodníků.
Jiný postup může přinést opačný efekt. Analytici upozorňují na zastropování cen podle jarního modelu.
Podle jejich názoru by takový krok mohl současné ceny ještě zvýšit. Vysoké ceny na burze by se totiž mohly projevit rychleji.
Zásoby plynu jsou naplněné ze 74 procent
Vedle cen pohonných hmot řeší vláda také situaci na trhu s plynem. České zásobníky plynu jsou nyní naplněné ze 74 procent. Současné zásoby jsou podle Havlíčka přibližně o pětinu nižší než před rokem.
Ministr zároveň uvedl, že Česku na zimu nedostatek plynu nehrozí.
Podle Havlíčka je ale nutné nakupovat další zásoby s rozvahou. Důvodem jsou současné ceny na trhu.
„V současnosti není problém s množstvím plynu v Evropě, ale problém je v ceně. Kdo nyní nakupuje rozvážněji, nakupuje za nižší ceny. Kontrakt na zimu je totiž teď nižší než aktuální ceny,“ řekl ministr.
Podle Havlíčka by odběratelé zaplatili zbytečně více, pokud by se plyn nakupoval za každou cenu.
Cena plynu překročila 84 eur za MWh
Pomalejší doplňování zásobníků souvisí podle analytiků se zdražováním plynu na burze.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh na začátku tohoto týdne překročila 84 eur za megawatthodinu. To odpovídá přibližně 2040 korunám za MWh.
Cena se tak dostala nejvýše za více než tři roky.
Trh podle analytiků reaguje také na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Vliv mají rovněž slabší zásoby plynu v Evropě.
Česká republika přesto průběžné evropské cíle plní. K 1. září mají být zásobníky naplněné nejméně ze 60 procent.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň v minulých týdnech avizovalo splnění hlavního evropského cíle. Ten počítá s 80procentní naplněností od 1. října do 1. prosince.
České zásoby jsou navíc nad evropským průměrem. Podle dat ERÚ jsou evropské zásobníky nyní naplněné na necelých 67 procent.
Vyšší ceny plynu mohou zdražit nové fixace
Současné zdražování plynu na burze se podle analytiků postupně promítne také do cen pro domácnosti.
Nemělo by však jít o plošné zdražení. Vyšší ceny se projeví především u nových fixací.
Důležitá bude nadcházející zima. Vývoj cen ovlivní také další geopolitická situace.
Právě vývoj na trhu s plynem proto zůstává nejistý. Současně ale české zásobníky zůstávají nad evropským průměrem.
Gas Storage CZ provozuje šest zásobníků
Hlavním provozovatelem zásobníků zemního plynu v Česku je státem vlastněná společnost Gas Storage CZ. Společnost provozuje šest podzemních zásobníků. Nacházejí se v Dolních Dunajovicích, Tvrdonicích, Lobodicích, Štramberku, Třanovicích a Hájích u Příbrami. Prvních pět uvedených zásobníků leží na Moravě. Háje se nacházejí u Příbrami.
Celkový provozní objem všech šesti zásobníků přesahuje 2,7 miliardy metrů krychlových zemního plynu.
Tento objem odpovídá přibližně třetině roční tuzemské spotřeby. Další zásoby spravují také soukromí obchodníci.
