Návrhy opatření, jež mají zatočit s růstem cen bydlení v Berlíně, se zdají být radikální. Hovoří se o omezení velkých pronajímatelů bytů i zmrazení nájmů na pět let. O svůj byznys by se mohl bát i Radovan Vítek.
Po několika měsících veřejné debaty na téma drahého bydlení v Berlíně se objevují první konkrétní návrhy, jak bytovou krizi řešit. Jedním z nich je zamezení pronajímání majitelům, kteří na území hlavního německého města vlastní vice než tři tisíce bytových jednotek. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Berlíňanů nemá s takovým opatřením problém. Aktivisté již podle listu Der Tagesspiegel připravují o této věci referendum. Pokud by tato striktní regulace dostala zelenou, byla by to doslova revoluce na berlínském trhu s bydlením. A její podporovatelé si od toho slibují, že by se dostupnost bytů zlepšila.
Není to však jediný plán, který berlínská radnice zvažuje. Podle jiného by německá metropole mohla vykoupit část bytového fondu od soukromníků, a to v takovém měřítku, které dosud nemá obdoby. V úvahách je také možnost zmrazení nájmů na pět let, jak uvedl Der Tagesspiegel zhruba před měsícem. I tento záměr se u veřejnosti těší značné popularitě.
Je asi jen málo pravděpodobné, že budou v život uvedena všechna zmíněná opatření, nicméně trend je jasný. „V posledních dekádách státy rozprodaly velký objem svých bytů. Berlín nyní dochází k závěru, že trh s bydlením nefunguje a že problémy není schopen vyřešit soukromý sektor sám,“ píše Feargus O´Sullivan pro CityLab.com. Zejména v Berlíně, kde žije v nájmu až 85 procent obyvatel, bude přijetí některého z návrhů znamenat radikální změnu na trhu.
Město chce „své“ byty zpět
Hnutí proti vysokým cenám nájmů začalo hned zkraje tohoto roku a týkalo se pouze jedné slavné ulice v bývalém východním Berlíně. Postupně se na něj ale nabalily další protesty a dnes už jde o širokou kampaň proti společnostem, které vlastní tisíce bytů v německé metropoli a ovládají tak značnou část tamního trhu.
Impulsem bylo zjištění, že 680 bytů na východoberlínské Karl Marx Allee má být prodáno společnosti Deutsche Wohnen, kterou předchází pověst vlastníka, která dvakrát neváhá nájemné poměrně razantně zvyšovat. Jen této společnosti patří v Berlíně více než 110 tisíc bytů. Pokud by k transakci skutečně došlo, dosavadní nájemníci by zřejmě podle O´Sullivana museli své domovy opustit, protože by nejspíše nebyli schopni nové nájemné zaplatit.
A tak se proti plánovanému obchodu postavili a začali požadovat, aby město podniklo kroky, které by prodej zastavily. Nebo aby aspoň místní politici zajistili, že nájemné zůstane na rozumné úrovni. Radnice s tím zjevně souhlasila a tento měsíc uvedla, že do chystaného obchodu vstoupí a je připravena odkoupit tři domy, v nichž se nacházejí více než tři stovky bytů. Zároveň radnice městské části Friedrichshain-Kreuzberg uvedla, že koupí čtvrtý dům s osmdesáti byty, což by zajistilo, že většina bytů bude ve veřejném vlastnictví.
Radnice se pro tento krok mohly rozhodnout na základě příslušného zákona, který jim umožňuje využít předkupního práva bytových domů v oblastech, kde hrozí dramatické zvýšení nájemného. Jde o první případ, kdy byl tento zákon v takovém rozsahu využit. A to i přesto, že náklady na výkup se odhadují na 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), a hned tak se radnicím nevrátí.
Referendum proti realitním mogulům
A je možné, že nezůstane jen u toho. Berlínský starosta Michael Müller totiž už minulý měsíc slíbil odkoupit zpět od Deutsche Wohnen padesát tisíc bytů, které už dříve město v majetku mělo a které sloužily do jisté míry jako sociální byty. Zatím se ale přesně neví, na základě čeho by tak bylo možné učinit. Různé asociace nájemníků ale požadují, aby se odkupy týkaly všech majitelů, kteří v Berlíně vlastní více jak tři tisíce bytů. Taková legislativa je ostatně předmětem referenda, které se chystají vypsat.
Aby se jim plebiscit vůbec podařilo vyvolat, musí získat podpisy nejméně sedmi procent voličů. To znamená asi 170 tisíc Berlíňanů. Není to úplně beznadějné, protože se v minulosti v záležitostech týkajících se bydlení už něco takového podařilo. V roce 2014 se totiž obyvatelé Berlína v referendu postavili proti záboru parkoviště na bývalém letišti Tempelhof, jež mělo být určeno k výstavbě zejména luxusních, a tedy pro běžného občana nedostupných, bytů.
Podle přibližně dva týdny starého průzkumu by se pro regulaci vlastnictví bytů vyslovilo 44 procent berlínských voličů, zatímco jen 39 procent by hlasovalo proti. Sedmnáct procent na věc nemá názor. Výsledky podle O´Sullivana překvapily i samotné podporovatele myšlenky na výkup bytů do veřejného vlastnictví od těch, kteří jich na trhu nabízejí více jak tři tisíce k pronajmutí.
Pokud se referendum uskuteční, a návrh dokonce získá podporu voličů, o svůj byznys by se mohl začít bát i jeden z nejbohatších Čechů Radovan Vítek. Jeho společnost CPI Property Group prostřednictvím společnosti GSG Berlin totiž v německé metropoli vlastní několik nemovitostí, které jsou určeny ke komerčnímu využití. Vítkovi tak zřejmě nehrozí, že by od něj město chtělo nějaké budovy vykoupit, ale pokračující krize bydlení by mohla zmařit jeho další plány. Pokud se město rozhodne pro výstavbu nových bytů, bude tak činit na pozemcích, které by jinak mohly být využity právě pro komerční development.
-zm-
