Belgická metropole patří k těm evropským městům, která jsou přeplněna dopravními zácpami. I proto Brusel dokončuje rekonstrukci dopravních cest, která auta přesune mimo centrum.
Jedna z nejrušnějších ulic Bruselu, Boulevard Anspach, je už nějakou dobu téměř prázdná. Není to náhoda. Hlavní město Belgie totiž pomalu směřuje k dokončení jednoho z nejvíce ambiciózních plánů na zklidnění dopravy za poslední století. Svou měrou se může srovnávat jen s Madridem, uvedl portál CityLab.com. A budou to chodci, v jejichž prospěch se změny v dopravě uskuteční.
Systematické omezování vjezdu automobilů do centra Bruselu zde probíhá od roku 2015. Do konce letošního roku má být plán hotov ze sedmdesáti procent. Betonové zátarasy mají zabránit vjezdu na náměstí Place de Brouckére, které je pro Brusel v podstatě totéž, co pro New York Times Square. Cílem těchto změn je přetvořit centrum belgické metropole v prostor, který je přívětivý pro chodce, cyklisty a zeleň. Prostor kolem Bruselské burzy je tak dnes již kompletně bez aut.
Kavárny ožívají
Ještě před několika málo lety vypadalo centrum Bruselu ale úplně jinak. Ulice byly permanentně zacpány automobily, které se do úzkých jízdních pruhů navíc jen těžko vešly. Nebyly s nimi totiž pro automobilový provoz počítáno. V 60. letech 19. století připomínaly spíše pařížské bulváry – široké, otevřené a určené pro život venku. Jenže s příchodem automobilismu se jejich původní role zcela vytratila.
Zdá se ale, že se to do Bruselu pomalu vrací. Chodníky, které ulice zbavené automobilů lemují, ožívají kavárnami a drobnými obchůdky. Lidé mohou posedět na zahrádkách, což bylo dříve prakticky nemožné. Pokud jste si chtěli dát kávu venku, museli jste u toho dýchat také zplodiny z výfukových plynů z aut, stojících v dopravní zácpě.
„Vyčištění této oblasti od aut neprobíhalo vůbec hladce,“ píše Feargus O´Sullivan, přispěvatel portálu CityLab.com. Místní obchodníci čas od času protestovali. Obávali se totiž, že přijdou o zákazníky. Jenže tím, že se auta přesunula na okruh, který je od centra Bruselu více vzdálen, došlo pouze ke změně struktury zákazníků. A tak se zatím zdá, že obavy majitelů obchodů byly liché.
Dalším významným benefitem je zlepšení ovzduší v centru belgické metropole. Tam došlo k poklesu emisí takzvaného černého uhlíku, jenž je součástí jemných prachových částic, o celou pětinu. Na druhé straně došlo k mírnému zhoršení kvality vzduchu v oblastech, které sousedí s městským okruhem, čehož se ostatně ekologové a ekologičtí aktivisté obávali.
Vzroste kapacita veřejné hromadné dopravy
Jenže možná je řešení na dosah. Bruselská radnice totiž v dubnu představila nový plán mobility, podle něhož by se měla auta poroučet i z vnitřního městského okruhu. A měla by využívat okruh, který je vybudovaný až za historickými hranicemi města. Problém je ale v tom, že i ten už je přeplněný a v dopravní špičce se na něm tvoří kolony. Do značné míry tak připomíná dopravní situaci na pražském okruhu.
Zdá se tedy, že pouhé vytlačování automobilů směrem od centra Bruselu nemá kýžené efekty. Problémy s kolonami i znečištěným ovzduším se pouze přesouvají do jiných, vesměs příměstských, lokalit. Brusel se proto chystá v rámci svého nového plánu mobility řešit také počet automobilů, jimiž lidé do města míří. Bruselská radnice chce docílit snížení objemu automobilové dopravy o čtvrtinu do roku 2030. Zároveň hodlá vytvořit padesát nízkorychlostních zón, kde se budou vozidla moci pohybovat maximální rychlostí 30 kilometrů v hodině. Zároveň má dojít k rozšíření přepravní kapacity metra a dalších způsobů veřejné hromadné dopravy.
Uvedené změny jsou prý pro Brusel naprosto nevyhnutelné. Přestože má pověst šarmantního města, chaotická doprava a znečištěné prostředí mu škodí. „Pokud se Bruselu podaří jeho smělé plány realizovat a stane se zelenějším a čistším městem, může se také snadno stát příkladem pro další města kdekoli na světě, která chtějí své životní prostředí zlepšit,“ uzavírá O´Sullivan.
-zm-
