Vlna odporu vůči výstavbě dalších výškových budov se valí přes Britské ostrovy. Radnice tamních měst se ocitly mezi mlýnskými kameny developerů a těch, kteří už žádné mrakodrapy nechtějí.
Známe to z Prahy. Oproti metropolím západní Evropy má naše hlavní město v otázce výstavby mrakodrapů padesát let zpoždění. Alespoň to tvrdí architekt Roman Koucký, spoluautor návrhu metropolitního plánu. Kdykoliv se o dalších výškových budovách v Praze začne hovořit, zvedne se vůči nim odpor. Konflikt někdy dojde tak daleko, že se straší zařazením Prahy na seznam ohrožených památek UNESCO.
Česká metropole přitom patří mezi velkoměsta s nejnižší hustotou zalidnění v Evropě. Před třemi lety připadalo na jeden hektar pětadvacet Pražanů. Do roku 2030 se má toto číslo zvýšit na 29. Koncentrace lidí na ploše sto krát sto metrů dosahuje například v Mnichově hodnoty 47, ve Vídni 45. V Barceloně dokonce na jednom hektaru žije průměrně 158 osob.
Mrakodrapy ano, ale…
Zdá se, že přinejmenším rezervovaným postojem k mrakodrapům se nakazila také některá města ve Velké Británii. Přitom jejich vedení je novým výškovým budovám nakloněno, tvrdí list The Guardian. Bristolský starosta už dal najevo, že chce další mrakodrapy přidat. V Norwichi se má stavět dvacetipatrová budova, která má být něco jako lakmusový papírek. Už zaznívají hlasy, že mrakodrap naruší jedno z nejkrásnějších středověkých panoramat v Evropě.
V Manchesteru je odpor vůči mrakodrapům organizovaný. Šéf místního spolku protestujícího proti vysokým domům zahájil sbírku na podporu kampaně proti zamýšlené čtyřicetipatrové věži. Ta prý zcela zničí a přehluší manchesterské historické centrum. Britská města čelí tlakům developerů, kteří se snaží stavět do výšky.
Na jedné straně to dává smysl. Město, kde lidé žijí ve vyšších koncentracích, je méně náročné na údržbu veřejného prostranství. Nezanedbatelná je také úspora záboru ploch potřebných k výstavbě, byť mrakodrapy jsou alespoň v Evropě poměrně často umisťovány na brownfieldech. Přesto věžáky budí vášně vždy, když se mají začít stavět.
Urbanisté, městští zastupitelé i developeři ale zpravidla souhlasí, že výškové budovy mají právě z výše uvedených důvodů své opodstatnění. Spory ale nastávají ve chvíli, kdy se řeší, na jakých místech mají vyrůst a jak mají vypadat. Nakonec se však stejně zrealizuje projekt, který se požadavkům na „správné“ umístění a „adekvátní“ vzhled přizpůsobí nebo se o to alespoň pokusí.
Norwichská katedrála v ohrožení
Je možná trochu s podivem, že mrakodrapy budí vášně právě na Britských ostrovech, uvědomíme-li si, že Londýn je zrovna tím městem, které si na řídký výskyt věžáků nemůže stěžovat. „Je to ale tím, že Londýn si vším výše uvedeným už prošel v minulosti,“ píše The Guardian. Některé sporné projekty byly realizovány, některé nikoli. Na londýnských mrakodrapech pracovali světově uznávaní architekti, což bylo víceméně zárukou, že budovy v zásadě zdařile splynou s okolím.
Další britská města se nyní mohou Londýnem inspirovat. Mohou se poučit z jeho chyb nebo následovat tam, kde se městu nad Temží něco podařilo. Jenže podle všeho to nebude vůbec snadné. Dvacetipatrová budova v Norwichi má stát na Anglia Square, což je velké obchodní centrum poblíž středu města. Odtud je na dohled slavná Norwichská katedrála, která je téměř sto metrů vysoká. Obě stavby by od sebe dělilo necelých 800 metrů.
Není tedy divu, že se proti mrakodrapu místní bouří. „Výhled na kus historické Anglie utrpí nepřehlédnutelnou ránu,“ řekl Guardianu Duncan Wilson, šéf spolku, který developerský projekt odmítá. „Pokud jste alespoň trochu tradicionalista, pak musíte být proti,“ dodal s tím, že ve městě v 60. letech také vyrůstaly moderní budovy, ovšem realizovaly se daleko citlivějším způsobem.
Exfotbalisté budí vášně v Manchesteru
Obdobný boj se vede v Manchasteru. Bývalí fotbalisté Gary Neville a Ryan Giggs se dali na development a uprostřed svého někdejšího působiště plánují postavit třicetipatrový dům, ve kterém budou byty a pětihvězdičkový hotel. Výška? Třicet pater. Investice má spolknout na 200 milionů liber (přibližně 5,6 miliardy korun).
Problém ale tkví v tom, že má vyrůst rovněž uprostřed města a kritici tvrdí, že zcela utopí historický ráz jeho centra. V ohrožení je prý zejména neogotická radnice na Albert Square. Budova má navíc připomínat mrakodrapy, které byly typické pro 60. léta minulého století a připomínat milánský Pirelli Tower nebo londýnský Centre Point.
Projekt zatím stavební povolení nezískal, ačkoli k tomu má údajně blízko. Spolek Save Britain´s Heritage přesto stále bojuje za to, aby takový mrakodrap na takovém místě nevyrostl. Pokud by k tomu došlo, byla by to prý největší rána pro město od doby, kdy se v centru Paříže realizoval mrakodrap Montparnasse v 70. letech minulého století. Ten dodnes patří ke stavbám, které Pařížané nejvíce nenávidí. Nebezpečí manchesterského projektu také podle Guardianu tkví v tom, že by nastolil precedens, jenž by se mohl rozšířit – že stavět budovy tohoto typu lze vlastně kdekoli.
Bristol inspirující
V tomto ohledu je zřejmě nejdále Bristol. Tamní radnice se snaží moderní výstavbě dát jasný řád. Má dokonce zpracovanou detailní strategii, kde se mimo jiné analyzují socioekonomické dopady realizace výškových budov, jež mají být pozitivní. Dopady na historické části města prý nejsou nijak zvlášť nepříznivé a mrakodrapy mají také přispět k řešení rostoucí populace města.
Podle kritiků je takový přístup města lepší než nic, ale dosud vypracované materiály prý nelze považovat za nějakou detailní plánovací strategii výstavby výškových budov, píše The Guardian. Přesto se může právě Bristol stát městem, které bude inspirací pro ostatní, jež z nějakého důvodu nebudou kopírovat to, jak se s mrakodrapy vypořádal Londýn.
-zm-
