Velká Británie přichází s novým, velmi zajímavým návrhem, pro deset zemí, které společně působí v rámci Společných expedičních sil (Joint Expeditionary Force) JEF. Mezi jejich členy patří severské i pobaltské státy a Nizozemsko, nikoli však Česko. Jde o možnost odstrašení jaderným deštníkem. Informoval o tom finský tisk po návštěvě vysokého britského důstojníka.
Klíčovou roli v návrhu hraje britské jaderné odstrašení a ponorky hlídkující v Atlantiku. Zároveň ale Londýn následně vysvětlil, že nejde o samostatný jaderný deštník mimo NATO.
Britové chtějí pro JEF nový obranný mechanismus
Spojené království navrhlo nový mechanismus jaderného odstrašení pro země zapojené do Joint Expeditionary Force, tedy Společných expedičních sil JEF.
Návrh se objevil během návštěvy generála Sira Gwynа Jenkinse ve Finsku. Jenkins zastává funkci First Sea Lorda a šéfa štábu britského královského námořnictva. O jeho sdělení informovala finská veřejnoprávní stanice Yle a finský deník Iltalehti.
JEF představuje mnohonárodní obranné partnerství vedené Velkou Británií. Vzniklo v roce 2014 a sdružuje 10 zemí: Spojené království, Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Nizozemsko.
JEF je podle dodaných podkladů určeno pro rychlou reakci na krize v severní Evropě, v oblasti Baltu a v severním Atlantiku. Zároveň má doplňovat struktury NATO. Právě propojení JEF a britského jaderného odstrašení nyní dostává britským impulsem novou podobu.
Klíčovou roli mají mít britské jaderné ponorky
Britský admirál Jenkins zdůraznil význam jaderných ponorek Royal Navy, které hlídkují v Atlantiku. Právě jejich přítomnost má podle jeho vyjádření představovat základ jaderného odstrašení, o němž se v souvislosti s JEF hovoří.
Velká Británie disponuje balistickými jadernými střelami Trident II (D5), které jsou rozmístěny na jaderných ponorkách třídy Vanguard.
V rozhovoru pro Iltalehti dostal Jenkins přímou otázku, zda britské jaderné schopnosti představují „konečnou páteř odstrašení“ pro síly JEF. Jeho odpověď zněla: „Rozhodně… protože všechny země JEF jsou součástí NATO. Naše jaderné odstrašení je určeno NATO stejně jako naší vlastní suverénní ochraně. Takže z definice ano.“
Právě tato věta se stala základem rozprostření dalších informací o novém britském návrhu. Jenkins následně hovořil také přímo o Finsku a ochraně poskytované britskými ponorkami:„To je podstata NATO; to je také podstata JEF jako samostatné organizace, která podporuje NATO. Proto jsem tady, abych demonstroval naši podporu Finsku. Proto je například britské jaderné odstrašení určeno NATO. A proto Finsko sedí pod deštníkem jaderné ochrany, který poskytují naše ponorky, jež právě nyní hlídkují v Atlantiku.“
Britská ambasáda ale návrh upřesnila
Tady přichází důležitá část příběhu, kterou nelze vynechat. Britské velvyslanectví v Helsinkách později pro Yle News vysvětlilo, že Jenkinsovo vyjádření vycházelo ze skutečnosti, že všechny země JEF jsou členy NATO a fungují v širším rámci odstrašení NATO.
Dodaný materiál proto současně výslovně uvádí, že dohoda neznamená samostatný jaderný deštník mimo strategii rozšířeného odstrašení NATO, kterou poskytují Spojené státy, Velká Británie a Francie všem nejaderným členským zemím aliance.
Na jedné straně Jenkins mluví o britském jaderném odstrašení a o tom, že Finsko i další země JEF jsou pod ochranou britských ponorek. Na druhé straně britská ambasáda vysvětluje, že tento mechanismus nelze chápat jako vytvoření zcela odděleného jaderného deštníku mimo NATO. Nový prvek tedy podle podle upřesnění nemá znamenat vytvoření druhé, na NATO nezávislé jaderné aliance.
Česko mezi členy JEF není
Pro Českou republiku je důležitý samotný seznam členů. JEF tvoří: Spojené království, Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Nizozemsko. Česko mezi členy JEF není.
Návrh se tedy týká zemí, které jsou součástí této konkrétní mnohonárodní obranné spolupráce. JEF je zaměřeno především na severní Evropu, Baltské moře, Severní moře a severní Atlantik.
Předseda finského parlamentního výboru pro obranu Heikki Autto v této souvislosti označil britský krok za významný pro spolupráci v rámci JEF. Zároveň uvedl, že nový návrh přináší do spolupráce důležitou konkrétní podobu.
Dohoda má přijít v listopadu v Oslu
Podle informací Yle mají členské země JEF dohodu podepsat na listopadovém setkání v Oslu. Ve stejném kontextu se hovoří také o vytvoření nových bojových jednotek JEF. Finský poslanec Heikki Autto uvedl, že JEF má být schopno vytvářet odstrašující schopnosti, které mají pomoci zabránit útoku na oblast.
Nové operační bojové působení JEF by podle finských podkladů nevyžadovalo aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy. JEF má v tomto smyslu fungovat jako síla doplňující NATO.
Autto zdůrazňuje, že nejde o alternativu k NATO, ale o další vrstvu obranné spolupráce.„NATO je o tom, že schopnosti jsou plánovány společně. Společně se rozhoduje, jakým způsobem reagovat na potřeby schopností, které vyplývají z hodnocení hrozeb. Když země bilaterálně nebo multilaterálně vytvářejí regionální uspořádání pro posílení schopností, všechno se nakonec kumuluje do společné schopnosti, která vytváří sílu celé aliance. V tomto smyslu nevidím, že by to bylo jakkoli proti NATO, ale naopak více pro všechny.“
Finsko mluví o třetím pilíři obrany
Autto nový krok popisuje také jako posílení toho, co označuje za třetí pilíř finské obrany. Prvním pilířem má být podle něj důvěryhodná národní obrana, druhým členství v NATO a třetím různorodá mnohostranná a dvoustranná obranná spolupráce.
Právě do této třetí oblasti podle něj JEF zapadá. Autto označuje JEF za koalici podobně smýšlejících zemí, jejíž činnost se soustředí na Baltské moře, Severní moře a severní Atlantik.
Současně zdůrazňuje význam britské námořní síly pro bezpečnost oblasti. Pro Finsko je podle něj důležité zejména to, že je silně závislé na námořní dopravě v Baltském moři „Konkrétní britský krok v rámci JEF je velmi důležitý, protože Finsko je také skutečně závislé na námořní dopravě v Baltském moři. Pro Británii, jako tradičně silnou námořní mocnost, je signál, že jsou odhodláni udržet námořní dopravu v Baltském moři v chodu, nesmírně důležitý.“
Finsko se zároveň sbližuje s Francií
Britský návrh přichází v době, kdy Finsko současně prohlubuje také spolupráci s Francií. Finsko se podle dodaných podkladů dříve v září připojilo k francouzsky vedené iniciativě jaderného odstrašení. Ani tato dohoda však nepředstavuje samostatný jaderný deštník.
Autto zároveň zdůraznil, že finská politika v oblasti jaderných zbraní se nemění. Finsko podle něj neusiluje o rozmístění jaderných zbraní na svém území v době míru.„Nové činnosti JEF se týká obecné pravidlo, že Finsko neusiluje o rozmístění jaderných zbraní na svém území v době míru. V této politice nedojde ke změně.“
Podle Autta nedávno aktualizovaný finský zákon o jaderné energii umožňuje lépe rozvíjet určité formy bilaterální spolupráce, mimo jiné s Brity, pokud jde o odstrašení a posílení bezpečnosti Finska.
Finská vláda bude o JEF jednat v Reykjavíku
Další konkrétní krok má přijít už na začátku října. Finské ministerstvo obrany oznámilo, že ministr obrany Antti Häkkänen se 1. a 2. října zúčastní setkání se svými protějšky z JEF v Reykjavíku.
Häkkänen uvedl: „Čeká nás velmi důležité setkání. JEF je pro Finsko velmi významným rámcem mnohostranné obranné spolupráce a jeho role je zdůrazněna současnou bezpečnostní situací.“ Současně se ve Finsku řeší způsob, jak budou o nové spolupráci informováni zákonodárci.
Autto uvedl, že finský ministr obrany má parlamentnímu výboru pro obranu poskytnout další informace. Rozhodování o nových bojových jednotkách JEF se má ve Finsku podle něj vést přes společné složení vládního výboru pro zahraniční a bezpečnostní politiku a prezidenta. Parlament má zůstat informován.
Nové jednotky nemají znamenat odklon od NATO
Autto odmítá interpretaci, že by vznik nových bojových schopností JEF znamenal oslabení důvěry v NATO. Podle něj jde naopak o posílení společných schopností. JEF má podle jeho vyjádření vytvářet odstrašující schopnosti, které mají pomoci zabránit útoku na region. Stejně tak má spolupráce přispívat k prevenci hybridního působení v oblasti.
Autto zároveň upozorňuje na význam Arktidy a severních oblastí pro finskou bezpečnost. Za důležité považuje také zapojení Británie a dalších partnerů do obrany severu.
V této souvislosti zmiňuje také Forward Land Forces, tedy předsunuté pozemní síly NATO ve Finsku. Podle něj je třeba zajistit, aby jejich působení zapadalo do širšího rámce nových aktivit. Zatímco u JEF hraje v novém návrhu důležitou úlohu námořní síla, u FLF jde podle Autta především o posílení pozemní obrany na severu.
Nová analýza hrozby podle Autta nevznikla
Autta se finská média ptala také na to, zda vznik nových sil JEF vychází z nové analýzy hrozeb. Jeho odpověď byla opatrná. Podle jeho hodnocení za vznikem JEF nestojí žádné zvláštní nové hodnocení hrozeb.
Naopak jde podle něj o pokračování hodnocení, které slouží jako základ společných obranných plánů NATO a které počítá s dlouhodobou ruskou hrozbou pro mír v Evropě.
Autto zároveň připouští, že jednotlivé evropské země mohou vnímat různé hrozby s rozdílnou intenzitou. V jižní Evropě může být například konkrétnější hrozbou mezinárodní terorismus, zatímco na severu a východním křídle Evropy je podle něj konkrétnější scénář spojený s ruskou politikou. To podle něj ale nijak nesnižuje význam článku 5 NATO.
Jak na nové uspořádání může reagovat Rusko?
Autto se vyjádřil také k otázce možné ruské reakce. Podle něj jsou ruské reakce na kroky, které posilují evropskou obranu, obecně odmítavé. Neočekává však, že by Moskva na tento konkrétní krok reagovala něčím mimořádným. „Ruské reakce na všechny kroky posilující obranu Evropy jsou poměrně odmítavé, ale nevěřím, že tam bude ani na toto nějaká zvláštní reakce.“
Autto zároveň uvedl, že pokud by finské zpravodajské služby měly informace o tom, že Rusko na nový krok reaguje konkrétně, parlamentní výbor by se o tom mohl dozvědět při jednání s ministrem obrany.
Připomněl také nedávnou finsko-francouzskou strategickou spolupráci a ruské vyjádření nespokojenosti s tímto krokem.
JEF udělalo další významný krok
K novému vývoji se vyjádřil také bývalý finský ministr obrany a předseda Strany středu Antti Kaikkonen. Deník Iltalehti ho nezastihl, následně však poskytl komentář prostřednictvím zprávy.
Podle Kaikkonena se spolupráce v rámci JEF během posledních pěti let výrazně prohloubila. „Jde o významný nový krok.“ Kaikkonen zároveň uvedl, že JEF může být v některých situacích pružnější než NATO, zejména pokud jde o bezpečnost severní Evropy.
Británii jako hnací sílu JEF označil za významného vojenského aktéra. Zároveň uvedl, že by finské ministerstvo obrany mělo parlament o novém vývoji rychleji a podrobněji informovat, aby bylo možné vytvořit celkový obraz situace.
Finský obranný výbor mluví o odstrašení
Člen finského parlamentního výboru pro obranu Mika Kari považuje informace o JEF za vítané. Podle něj spolupráce posiluje finskou obranu a vytváří konkrétní odstrašení vůči ruskému vojenskému tlaku.
Kari poukázal také na schopnosti Británie. „Zejména Velká Británie má kromě jaderných zbraní schopnosti na zemi, na moři i ve vzduchu, až po ponorky, a také ověřenou schopnost přesouvat své síly do krizových oblastí.“ Podle něj země JEF společně cvičí už několik let. Díky tomu podle něj dlouhodobě testují také připravenost a schopnosti.
Kari zároveň upozornil na načasování oznámení nových bojových jednotek JEF. Připomněl, že informace přišla po posledních ostřejších ruských vyjádřeních. „Cvičení JEF směřovalo k posílení obrany, ale skutečnost, že informace o nových bojových jednotkách přišla po ostřejších ruských vyjádřeních z posledních dnů, vyvolává otázku, zda načasování tohoto vystoupení není částečně odpovědí na tato vyjádření.“
A následně dodal: „Před několika týdny francouzská jaderná iniciativa a nyní tato zpráva ukazují, že na straně NATO berou ruská vyjádření vážně.“
