INZERCE

Británie a jednotný trh po brexitu: Mnoho nevyřešených otázek

Brity zvolený brexit uvrhl celou zemi do velké nejistoty ohledně budoucího přístupu na jednotný evropský trh. Spojené království do Evropské unie vyváží skoro polovinu z celého svého exportu. George Osborne už upustil od cíle vyrovnat britský státní rozpočet do konce dekády.

Navzdory tomu, že Velká Británie vystoupí z Evropské unie, cílem všech budoucích potenciálních premiérů je maximalizovat přístup Spojeného království na jednotný evropský trh. „Naší prioritou musí být zajistit našim firmám obchodovat na jednotném evropském trhu,“ prohlásila jedna z favoritek na britské premiérské křeslo Theresa Mayová. „Zároveň chceme získat zpět kontrolu nad počty lidí, kteří k nám z Evropy přicházejí,“ dodala možná budoucí premiérka.

Jenže jak vlastně jednotný evropský trh funguje a jaké z něho plynou benefity? List Financial Times vyjmenovává klíčové ekonomické oblasti, o kterých by se měla vést na Britských ostrovech diskuse v době, kdy se v nadcházejících měsících začne jednat o jejím budoucím uspořádání vztahů vůči zbytku Evropské unie.

Současný stav: práva a regulace

Velká Británie se nachází v nezáviděníhodné situaci. Lídři kampaně za opuštění Evropské unie hodně vsázeli na kartu omezení imigrace. Jenže základní podmínkou pro přístup na jednotný evropský trh je „zachování všech čtyř svobod,“ zdůraznil předseda Evropské komise Juncker i předseda Evropského parlamentu Schulz.

Má se tím na mysli volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Na tom je jednotný evropský trh založen, na víře v to, že tyto čtyři svobody jsou podmínkou pro ekonomickou prosperitu zúčastněných zemí.

Evropská unie je také celní unií. Její členové uplatňují jednotné sazby cel a jednotné kvóty na dovážené zboží ze třetích zemí. Uvnitř Evropské unie se pak obchoduje bez jakýchkoli kvantitativních omezení. Tím pádem všechny členské země automaticky těží z obchodních dohod, které Evropská unie jako celek vyjedná se třetími zeměmi nebo jinými integračními celky.

Férový jednotný vnitřní trh Evropské unie je založen také na tom, že žádná jednotlivá země, nebo firma, nemůže realizovat výhodu tím, že by používala uvolněnější pravidla. To se promítá ve dvou rovinách: za prvé, země se zavazují zavádět a dodržovat harmonizovaná pravidla; za druhé, zavazují se vzájemně uznávat své standardy. Smyslem je snížit transakční náklady při obchodu mezi zeměmi v rámci celé Evropské unie.

Vyčíslení efektů jednotného evropského trhu

Financial Times tvrdí, že objem obchodovaných statků je v rámci EU o 73 procent vyšší, než by byl, kdyby namísto Evropské unie existovala jen zóna volného obchodu. V případě služeb je tento objem vyšší o 16 procent. V zóně volného obchodu sice neexistují vnitřní cla, ale ostatní překážky obchodu mohou přetrvávat.

Podobnou analýzu přinesla také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta odhaduje, že obchod v rámci Evropského hospodářského prostoru je asi o 60 procent objemnější, než by tomu bylo v případě, kdy by se jednotlivé země spoléhaly jen na podmínky, vyjednané v rámci Světové obchodní organizace.

Získání přístupu na jednotný evropský trh

Velká Británie by měla své setrvání na jednotném evropském trhu vyjednat celkem snadno. Zejména v případě výrobků již dnes vyhovuje platným pravidlům a zároveň neexistují žádná kvantitativní omezení vzájemného obchodu. Jenže otázkou je, jak bude na tuto dohodu ochotný přistoupit zbytek členských zemí Evropské unie. To bude záviset především na vrcholných politicích jejích členských zemí.

Pro sektor služeb, který tvoří až 80 % britského HDP, bude vyjednávání daleko tvrdší. Již dnes existující dohody mezi Británií a Evropskou unií přiznávají řadu výjimek z volného pohybu služeb. Vystoupením Británie z EU tyto dojednané ústupky samozřejmě padají. Ostrovní království by tak pro získání přístupu na jednotný trh muselo respektovat volný pohyb služeb, nebo by muselo usilovat o vyjednání těchto výjimek znovu. A i kdyby se mu to povedlo, ostatní netarifní překážky by zřejmě přetrvaly, což by transakční náklady obchodu se službami zvyšovalo.

Pravidla původu zboží

Jedná se o velmi důležitou součást dohod o preferenčních režimech pro zacházení se zbožím a službami, které pocházejí ze zemí Evropského hospodářského prostoru. Pravidla původu jsou nastavena tak, aby se žádné zboží na jednotný evropský trh nemohlo dostat zadními vrátky.

Podaří-li se tedy Británii dojednat přístup na jednotný evropský trh, její firmy budou muset kontrolovat, zda pravidlům o původu zboží jejich produkty vyhovují. Podle Rebeky Driverové, šéfky poradenské společnosti Analytically Driven to bude „otravné především pro malé a střední firmy.“

Vícenásobné regulace a kontroly na hranicích

Je celkem jisté, že pravidla Evropské unie se budou v čase měnit. Pokud s tím Británie nebude chtít držet krok, její vlastní pravidla se budou od těch evropských dříve či později lišit. V tom případě budou britské firmy muset vyhovět dvěma typům regulí – jednak domácím, jednak unijním, například v oblasti bezpečnosti zboží.

Pokud se Británii nepodaří plnohodnotné členství na jednotném evropském trhu dojednat, mohou se její firmy připravit na kontroly zboží na hranicích. Taková komplikace v éře just-in-time zásobování je opravdu velmi nepříjemná. Suma sumárum, všechny tyto aspekty mohou způsobit to, že radost podporovatelů brexitu z vítězství jim může nepříjemně zhořknout v ústech.

Osborne rozpočet do konce dekády nevyrovná

Ministr financí George Osborne již během kampaně před britským referendem varoval, že případný brexit se negativně projeví i na veřejných financích. Nyní se toto varování opět dostává do popředí zájmu. Vláda bude muset připravit rozpočet, v němž bude chybět až 30 miliard liber. Proto se budou muset zkrátit výdaje například na bezpečnost nebo budou zvýšeny daně.

Daleko pravděpodobnější se však jeví varianta, že George Osborne rezignuje na další ze svých závazků, a sice vyrovnat rozpočet do konce této dekády, respektive sestavit rozpočet přebytkový v roce 2020. Osborne již dříve sliboval snížit podíl veřejného dluhu na britském HDP nebo zastropovat sociální výdaje. Ministr se však hájí, že brexit je natolik mimořádná událost, že ji nelze jednoduše v přípravě státního rozpočtu ignorovat.

-usi-