Téměř rok po referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se rozběhnou jednání o podmínkách pro brexit.
Jedna z klíčových otázek, ve kterých by mělo být jasno co nejdříve, je finanční vyrovnání mezi Velkou Británií a zbylými 27 členy Evropské unie. Ale to není všechno. Ve hře je dalších 16 oblastí, kde se dají podle analytiků portálu Politico.eu očekávat tvrdá jednání. Jejich přehled vám přinášíme.
Obchod
Hospodářství Velké Británie je s kontinentální částí Evropské unie provázáno nejtěsněji, jak je to jen možné. Brexit proto vzájemný obchod chtě nechtě naruší. Podle Politico.eu na to ovšem více doplatí britské firmy a spotřebitelé. Proto bude dobrá dohoda o nastavení podmínek vzájemného obchodu nanejvýš důležitá. Pokud k ní nedojde, přejdou obchodní vztahy do režimu Světové obchodní organizace.
Potenciálními vítězi se mohou stát velká unijní centra jako Brusel, Frankfurt nebo Paříž, kam by se mohla přestěhovat sídla důležitých institucí. Poraženými se naopak mohou stát britští spotřebitelé a britské firmy, ale také němečtí a japonští výrobci automobilů.
Cla a doprava
Největší výrobci automobilů na území Velké Británie – Nissan, Toyota a BMW, a největší britské přístavy už důrazně varovali, že případné opuštění celní unie se zbytkem EU bude mít na jejich byznys drtivý dopad. Například přístav v Doveru by se pro kamionovou dopravu uzavřel prakticky okamžitě. Výrobci automobilů požadují, aby Velká Británie jednotný evropský trh neopustila a zůstala na něm i po roce 2019.
A právě automobilky na Ostrovech mohou být v této oblasti největšími poraženými. Kromě toho je ve hře osud dodavatelů navázaného průmyslu na ten automobilový. O práci mohou přijít tisíce lidí v továrnách na výrobu náhradních dílů pro automotive. BMW už se nechalo slyšet, že v případě opuštění celní unie může přesunout výrobu vozu Mini z továrny poblíž Oxfordu například do Nizozemska.
Práva občanů
Brexitem bude dotčeno přibližně 4,2 milionů obyvatel Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, ale i Britů žijících mimo svou domovskou zemi. Často se hovoří i britských penzistech, kteří žijí na jihu Španělska v souvislosti s jejich přístupem k péči britské Národní zdravotní služby. Evropská unie klade důraz na práva občanů, kteří žijí a pracují na Britských ostrovech. Nechce, aby se jejich postavení po březnu 2019 zhoršilo.
Podle portálu Politico.eu mohu být největšími poraženými britské banky, univerzity a právě zmíněná Národní zdravotní služba. Vítězi mohou být všichni občané Evropské unie, a to na obou stranách Lamanšského průlivu.
Obrana
Evropská unie ztratí jednu ze zemí, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, majitele taktických jaderných zbraní a zemi s armádou, která může být nasazena kdekoli po celém světě. Na druhé straně lze jako jisté plus chápat, že zbytek Evropské unie bude mít volnější ruce v užší bezpečnostní integraci. Londýn byl totiž silný odpůrce těsnější vojenské spolupráce na půdorysu Evropské unie.
Brexit se v oblasti obrany může obrátit proti některým britským výrobcům zbraní, jako například BAE Systems. Je totiž pravděpodobné, že Velká Británie nebude mít přístup do evropského fondu pro financování vojenského výzkumu. Ale ani Evropská unie nebude mít důvod k jásotu – v Británii ztratí jednoho z vojenských lídrů světa.
Naopak Francie bude nejspíš v tomto ohledu z brexitu těžit. Francie se totiž může stát jednou z dominantních zemí, ne-li přímo hegemonem, v obranné politice Evropské unie. Vojenská integrace se tak nejspíš urychlí.
Vnitřní bezpečnost a boj s terorismem
Zde je v sázce sdílení informací mezi jednotlivými zeměmi. Velká Británie patří k největším přispěvatelům do kriminalistické databáze Europolu a současně pátým nejvýznamnějším hráčem ve výměně bezpečnostních informací. Británie tak díky brexitu velmi pravděpodobně ztratí k informačním databázím přístup. Na druhé straně, bilaterální spolupráce v této oblasti být v ohrožení nemusí.
Europol, britská policie a britští občané jsou podle Politico.eu ti, kdo mohou v této otázce nejvíce ztratit. Naopak největší důvod k radosti z brexitu prý může mít organizovaný zločit a teroristické buňky operující na území Spojeného království.
Digitální ekonomika
Pokud si prý Londýn chce zachovat pověst atraktivní země pro startupy a technologické inovace, měl by si vyjednat výhodné podmínky pro hladký přesun dat do a z Evropské unie. Jedině tak zůstane Spojené království přitažlivé pro nejtalentovanější lidi v této oblasti.
Jestliže se žádné rozumné dohody nedosáhne, zapláčou nejen startupy na Ostrovech, ale také výzkumná centra npříč Evropou. Na druhé straně se budou nejspíš radovat ti, kteří hladký přenos dat považují za bezpečnostní riziko. Mezi vítězi bude také zbytek Evropské unie, který může od Británie převzít vůdčí roli na poli technologií.
Letectví
Přibližně padesát procent leteckých pasažérů původem z Velké Británie cestuje do a z Evropské unie. Brexit tak nepochybně letectví zasáhne. Přitom nejde jen o pasové a celní kontroly na letištích, ale také systém jedné letenky, pokud lidé během jedné cesty přestupují a vyžívají více leteckých dopravců současně. Naproti tomu zástupci letiště Heathrow věří, že z brexitu bude těžit, neboť může posílit svou pozici významného evropského leteckého uzlu.
Jenže analytici portálu Politico.eu jsou přesvědčeni, že britské nízkonákladové aerolinky na brexitu prodělají. Ty totiž často provozují vnitroevropské letecké spoje. Na straně poražených tak mohou být i samotní pasažéři, jimž se zmenší nabídka leteckých společností. Naopak prospěch to může znamenat pro velké letecké společnosti jako Lufthansa, Air France či Alitalia.
Klima
Evropská unie těžila z účasti Velké Británie na globálním úsilí snižovat emise skleníkových plynů a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů, stejně jako zvyšovat energetickou efektivnost. Spojené království je v tomto ohledu skutečným premiantem a velkým podporovatelem systému obchodování s emisními povolenkami.
Brexitem se tak mohou zpřetrhat vazby mezi Ostrovy a zbytkem EU při spolupráci v této oblasti. Současně to ale může zbylé země EU stmelit, a ty se tak mohou odhodlat k razantnějšímu společnému postupu v boji proti změnám klimatu.
Životní prostředí
Velká Británie si po svém odchodu z EU bude moci sama rozhodnout, zda chce i nadále dodržovat environmentální standardy, které jí z členství v Unii vyplývaly. Pokud by například rozvolnila pravidla pro čistotu vzduchu, zřejmě by na tom podstatně vydělala, a to na úkor EU. Jak známo, znečištěný vzduch nezná hranic.
V případě, že Británie skutečně regulaci životního prostředí zjemní, na straně poražených budou rostlinné a živočišné druhy, které nyní chrání unijní pravidla. Radovat by se naopak mohly britské developerské společnosti.
Energetika
Brexit může znamenat zavedení nových cel nebo jiných obchodních překážek také na energetické dodávky. Tím by došlo ke zdražení energie na Britských ostrovech, případně by se mohlo zvýšit riziko jejího nedostatku. Velká Británie by pak musela situaci řešit investicemi do rozvoje energetického sektoru, aby dokázala zajistit svou energetickou bezpečnost.
V jistém ohrožení by se také ocitl přeshraniční energetický trh mezi Irskem a Severním Irskem. K poraženým by se dále zařadily energetické společnosti původem z kontinentu, ale provozující svou činnost v Británii. Na brexitu by naopak mohly vydělat někteří lokální výrobci energie, kteří by čelili méně intenzivní konkurenci z řad nadnárodních společností.
Rybolov
Klíčovým bodem jednání v této oblasti je přístup rybářů do britských vod. Země Evropské unie jsou největšími odběrateli britských ryb. Tato vzájemná závislost znamená, že příslib Theresy Mayové větší kontroly rybolovu v britských vodách nebude tak snadné naplnit.
Na straně vítězů se tak mohou ocitnout britští rybáři a unijní zpracovatelé ryb, kdežto mezi poraženými to bude přesně naopak: prodělají unijní rybáři a britští zpracovatelé ryb a rybího masa.
Zdravotnictví
Oblast zdravotnictví je zřejmě jednou z nejsložitějších, o nichž se v rámci podmínek brexitu bude jednat. Kromě toho, že se bude muset vyjasnit vzájemné uznávání hrazené zdravotní péče, může Británie také záhy čelit nedostatku lékařů a zdravotních sester. Po brexitu totiž může nastat jejich exodus mimo Britské ostrovy.
Na brexitu mohou nejvíce vydělat pojišťovny díky zvýšené poptávce po cestovním pojištění. K vítězům také zřejmě bude patřit jedna ze zemí Evropské unie, do které se přestěhuje sídlo Evropské lékové agentury, jež dosud sídlí právě na Ostrovech. Mezi potenciální poražené lze zařadit Národní zdravotní službu a britské pacienty.
Univerzity
Odchod Spojeného království může znamenat pokles studentů původem z EU, kteří přicházejí do Británie studovat. Bude s nimi totiž zacházeno jako se studenty ze třetích zemí, což mimo jiné znamená, že jim výrazně vzrostou poplatky za studium.
Britské univerzity tak mohou přijít až o 15 procent příjmů ve svých rozpočtech, které získávají z unijního fondu na podporu vědy a výzkumu. Akademičtí pracovníci také budou mít ztížené podmínky spolupráce na výzkumných projektech se svými kolegy z kontinentu.
Poraženými se tak jednoznačně mohou stát studenti, přicházející do Británie z Evropské unie, zahraniční zaměstnanci britských univerzit a v neposlední program Erasmus, který slouží k výměně studentů mezi jednotlivými státy. Z brexitu by mohli těžit britští studenti, kteří se díky menší konkurenci studentů ze zahraničí budou moci snadno dostat ke studiím na domácích univerzitách.
Finanční služby
Další oblast, kde se dají čekat tvrdá jednání. Stovky nadnárodních společností totiž poskytují své finanční služby přes hranice členských států EU a přitom mají často sídlo právě v Londýně. Jestliže nebude vyjednáno, jak bude trh po brexitu upraven, hrozí, že pro mnoho firem nebude možné nadále v Londýně sídlit a budou se přesouvat na kontinent. Londýn také může ztratit možnost provádět clearingové transakce v eurech, což představuje zhruba 1bilionový byznys každý den a přinejmenším 83 tisíc pracovních míst přímo v Londýně.
Z uvedeného tedy vyplývá, kdo se může stát vítězem a kdo poraženým. Na brexitu prodělá Londýnská City, coby evropské finanční centrum. Jásat by naopak mohl Frankfurt nad Mohanem.
Zemědělství
Britští farmáři jsou momentálně součástí mnoha dodavatelských řetězců po celé Evropě. V jejich zájmu tedy bude vyjednat co nejlepší podmínky brexitu. Do karet jim může hrát skutečnost, že pro mnoho kontinentálních farmářů je britský trh neméně důležitý. Obzvláště v souvislosti s existencí protiruských sankcí a recipročních opatření.
Pokud dojde na tvrdý brexit, budou to britští, dánští a španělští farmáři, kteří na něm prodělají nejvíce. Na straně vítězů se naopak mohou ocitnou zemědělci francouzští, kteří tradičně nemají zahraniční konkurenci v lásce. Kromě toho patří Velká Británie k zemím, které brzdí rozpínání společné zemědělské politiky. To po odchodu Británie z EU odpadne.
Vesmírný program
Jestliže se nepodaří najít společnou řeč v případě vesmírného programu, může se Británie stáhnout ze společných projektů jako je například systém Galileo. Naproti tomu může Evropská unie pozastavit možnosti pro britské astronauty k zapojení do budoucích vesmírných misí.
Nicméně systém Galileo bude prý dokončen v každém případě, bez ohledu na to, co se v oblasti vesmírného výzkumu mezi Británií a Evropskou unií dojedná. Z tvrdého brexitu tak budou těžit zejména kontinentální technologické společnosti, poraženými budou naopak ty britské.
-usi-
