Druhotná platební neschopnost, která začátkem krize postihla zejména odvětví nejvíce zasažená pandemií, se nyní rozšiřuje i do dalších segmentů. Současná situace může být mnohdy způsobená nedostatečně řešenou a dlouhodobou druhotnou platební neschopností partnerů těchto firem. Více než kdy dříve je proto v současné situaci důležité pečlivě vyhodnocovat možnosti a finanční situaci dodavatelů.
Finanční prostředky dochází, řešení nepřichází
Krize z počátku ochromila jen určité segmenty byznysu, po více než roce se ale rozšířila i do ostatních sektorů. Z praxe vnímám, že mezi firmami v krizí dotčených oblastech skutečně ke zhoršení platební schopnosti dochází. Jsou zde signály, že i subjekty, které na první pohled krizí dotčeny nebyly, začínají pociťovat výpadky poptávky po svých službách. Děje se tak právě vlivem dominového efektu z primárně zasažených oblastí. První vlna byla zcela odlišná, mnoho firem mělo rezervy z předchozích let ekonomického růstu a přes nejistotu z neznámého panovala značná důvěra v to, že se krizi podaří brzy vyřešit. Postupem času však finanční rezervy dochází a důvěra v rychlé řešení je neustále nahlodávána dalšími vlnami pandemie i novými mutacemi viru.
Na obnovu cashflow podpora státu nestačí
Současně lze vidět propad cashflow, který se jednoznačně váže na odvětví, v němž se firma pohybuje. Firmy, které byly krizí zasaženy nejvíce, jako cestovní kanceláře, přepravní firmy, hotely, wellness centra a podobně dosud své hospodaření ani cashflow nestihly vylepšit. Kvůli pozastavené ekonomice zatím neměly z čeho brát. Pravděpodobně se jim podařilo snížit náklady a čerpat podpůrné programy státu, ale zisk z pozastavené produkce stále chybí. Předpokládám, že mnoho z těch, co s podnikáním dosud nepřestali, své provozy dotují z vlastních prostředků. Koho druhotná platební neschopnost, a s ní spojené problémy, teprve čeká? Očekávám, že půjde zejména o návazné služby – primární platební neschopnost je zjevná u firem zasažených krizí, druhotná pak u jejich dodavatelů. Těch, jejichž služby nebyly krizí zasaženy těžce, jejichž provozy zůstávaly v podstatě funkční. Půjde o různé subdodavatele, jako jsou dodavatelé surovin do restaurací, poskytovatelé služeb hotelům, ale třeba i autoservisy, které mají vyšší podíl klientů z oblastí zasažených krizí.
Komplikace na cestě k bankovnímu financování
Druhotná platební neschopnost se může snadno promítnout i do dalšího fungování firem a živnostníků, zejména do možnosti úvěrování. Jedním z obranných mechanismů bank v současné krizi jsou odvětvové limity na financování, na něž naráží zejména nejvíce zasažené sektory. Navíc při poskytování úvěrů dochází k hodnocení struktury dodavatelů a odběratelů. Banky posuzují jejich rizika – neschopnost dodávat v důsledku provozních či jiných omezení ohrožuje klienta banky stejně jako neschopnost dostat zaplaceno od zákazníka v důsledku zhoršení jeho bonity. Proto, dle mého názoru, dojde k omezení financování a dostupnosti firemních úvěrů, popřípadě bude snaha požadovat dodatečná zajištění poskytnutých úvěrů. Do smluv se budou doplňovat různá ustanovení o finančních parametrech, které musí být průběžně plněny, aby nedošlo k ukončení financování.
Není všem dnům konec, stačí obezřetnost
Věřím však, že v dnešní, poměrně konkurenční, době bude snaha si své klienty udržet, a to jak u bank, tak i v dodavatelských řetězcích a bude se hledat oboustranně cesta, jak z nastalé situace vyjít a pokračovat dál. Doporučení firmám je jasné. Důkladněji hodnotit situaci svých obchodních partnerů a v případě pochybností se pokusit vyjednat alespoň dílčí úhrady předem, popřípadě dělit zakázky na menší dodávky a žádat postupné úhrady. V případě, že už prodlevy v úhradách od partnerů nastanou, je potřeba začít situaci řešit.
Vladimír Vachel
