Ceny elektřiny opět rostou, tentokrát na krátkodobém neboli spotovém trhu. Dnes ve večerní špičce vychází elektřina na českém denním trhu organizovaném společností OTE na 435 eur za megawatthodinu, zítra to bude až 470 eur. Vedle tradičních viníků – drahého plynu, povolenek a výpadku jaderných bloků ve Francii – přibyl jeden nový: slabý vítr.
Jedním z hlavních viníků současné situace je totiž minimální objem výroby ve větrných elektrárnách. Aktuální informace lze nalézt třeba na webu electricityMap.org. Například v Německu byla dnes po poledni využita celková kapacita větrných zdrojů, která v součtu dosahuje úctyhodných 64 300 megawattů, využita jen na 4,5 procenta. V Nizozemsku to bylo dokonce jen 0,25 procenta, o něco lepší byla situace v Belgii (11,7 procenta) či v Polsku (17,7 procenta).
Opět se tak ukazuje, že záměr postavit energetiku na větrných a solárních elektrárnách má svá rizika. Důsledkem jsou extrémní výkyvy v cenách elektrické energie oběma směry. Letos tedy hlavně směrem nahoru.
Vývoj ceny na spotových trzích (ty slouží hlavně k vyrovnání nabídky a poptávky po elektřině v rámci dne – pozn. red.) připomíná písmeno M. Nižší spotřeba vede k umírněnější ceně v nočních hodinách, fotovoltaické elektrárny srážejí cenu během poledne a odpoledne. Problém vzniká v ranní a hlavně ve večerní špičce, kdy musí být v provozu téměř vše, co je k dispozici. Cena pak odpovídá nákladům nejdražšího zdroje, který musí být v danou chvíli v provozu.
Tímto drahým zdrojem jsou plynové elektrárny či zdroje na topné oleje. Ani zde nepřicházejí dobré zprávy. Panika okolo přiškrcení dodávek z Ruska či jejich úplného ukončení zvedla v posledních dvou týdnech znovu cenu zemního plynu. Například plyn s dodávkou v červenci se na energetickém trhu TTF v Nizozemsku se během obchodního dne prodával na 129 až 137 eur/MWh. Přitom ještě v první polovině června byl k dispozici za cenu blízkou 80 eurům.
Cenu elektrické energie zvyšují také výpadky ve výrobě jaderných elektráren ve Francii kvůli nutným odstávkám i potížím s korozí. Například dnes bylo v provozu pouze 46 procent z celkového instalovaného výkonu francouzských jaderných bloků. Francie, která byla po dlouhé roky největším exportérem elektřiny v Evropě, teď musí až 15 procent své spotřeby pokrývat dovozem energie z okolních států.
Ekonomický deník se věnoval provozním potížím francouzských reaktorů ve zprávě, která vyšla před týdnem.
S vysokou cenou elektřiny se potýká celá obchodně propojená skupina zemí sahající od Francie po Rumunsko a Bulharsko. Lépe jsou na tom země, které nejsou s „německou zónou“ dostatečně propojeny. Cena elektřiny je na spotovém trhu v Polsku, Španělsku a Portugalsku oproti situaci v Česku zhruba poloviční. Zatímco Polsko se může spolehnout na vysoký výkon uhelných elektráren, jihozápad Evropy profituje ze skvělých podmínek k provozování solárních elektráren.
David Tramba
