Nejnovější krok v regulaci Airbnb, který udělala katalánská metropole, může být návodem pro další evropská města.
Opatření, která Barcelona přijala pro regulaci Airbnb, se mohou stát těmi nejúčinnějšími, která kdo zatím zavedl. Už v květnu barcelonská radnice oznámila, že si chce došlápnout na více 2,5 tisíce bytových jednotek, které jsou nabízeny ke krátkodobému pronájmu a nedisponují potřebnými licencemi.
Začátkem června vstoupila v platnost úprava, která barcelonským úředníkům zpřístupňuje data, na jejichž základě bude možné lehce zjistit, kdo svůj byt pronajímá legálně a kdo ne. Poprvé tak budou moci porovnávat skutečně nabízené byty s těmi, jejichž majitelé zažádali o licenci. A nejen to. Databáze také ukáže, kde se které byty nacházejí nebo kdo se v nich ubytoval, a to včetně čísel osobních dokladů. Zjišťování těchto informací bylo doposud otázkou poměrně složitého šetření.
Stupňování tlaku se vyplatilo
Přijaté opatření ale nemá význam jen pro samotnou Barcelonu. Může poskytnout návod ostatním městům v Evropě i jinde ve světě, která si nevědí rady s tím, jak získat přehled o hostech, jež přijíždějí na krátkodobý pobyt a nebydlí v hotelu. Poprvé tak vedení nějakého města má v rukou poměrně účinný a zároveň jednoduchý regulační nástroj. Vedle toho se ukazuje, že soustavný tlak lokálních úřadů nakonec platformy typu Airbnb přiměje s městy spolupracovat.
Airbnb se tak dostalo do situace, kdy se mohlo dál snahám města o jakoukoli regulaci bránit a vysloužit si tak totální zákaz, nebo přistoupit na určitou formu spolupráce. Tlak na Airbnb se stupňoval už delší dobu s tím, jak do Barcelony každým rokem zavítalo víc a víc turistů a nabídka krátkodobých pronájmů rostla. Současně s tím se ovšem ztenčovala nabídka bytů pro standardní bydlení, což způsobovalo jeho raketové zdražování.
Jednotlivé čtvrti starého města se změnily doslova v turistická ghetta, kde jsou zbytky místních obyvatel vystaveny ne vždy přívětivému chování návštěvníků. Obchody, kde se dříve daly nakoupit potraviny, mizí a jsou nahrazovány prodejnami suvenýrů nebo kavárnami. Město se s turistickou tsunami rozhodlo něco dělat. Prvním krokem byl pozastavení vydávání stavebních povolení pro výstavbu nových hotelů, druhým pak zmíněná regulace platforem nabízejících krátkodobé bydlení.
Následováníhodný příklad
Jiná města nějakou regulaci zkoušela také. Teprve Barcelona však přistoupila k tomu, že své regulace bude vymáhat. Už před dvěma lety si Airbnb vysloužilo pokutu (stále prý nezaplatilo) 600 tisíc eur (15,4 milionu korun) za to, že do své nabídky zahrnulo byty bez potřebných povolení. Obdobná platforma, HomeAway byla ještě rok předtím pokutována 30 tisíci eur (770 tisíc korun) za podobný prohřešek.
Loni barcelonská radnice odsouhlasila nový plán pro rozvoj a regulaci turistického ruchu. V jeho rámci schválila, že majitelé apartmánů pro krátkodobé pronájmy musí platit nejvyšší sazbu daně z nemovitosti. Kromě toho bylo od loňského léta odhaleno kolem 1500 nelicencovaných bytů, které byly nabízeny právě jako krátkodobé ubytovny.
Přesto je nabídka takových ubytovacích jednotek v Barceloně stále velmi široká. Město zatím eviduje kolem 9600 vydaných licencí. Podle očekávání radnice se jejich počty ještě rozšíří, a to právě díky spolupráci s Airbnb a novým nástrojům, které město má nyní v rukou.
Jak se totiž i na příkladu jiných měst, třeba Berlína, ukázalo, prostý zákaz Airbnb či jiných takových aplikací k vyřešení problémů s návalem turistů a růstem cen běžných bytů nevede. Právě německá metropole v roce 2016 Airbnb zcela zakázala, ale před třemi měsíci od tohoto zákazu ustoupila a zavedla licenční systém.
„Barcelona ukázala ostatním cestu,“ píše portál CityLab.com. Podle něho je kombinace licenčního systému a databáze bytů pro krátkodobých pronájem účinným nástrojem pro prevenci přeplnění atraktivních destinací turisty. Dokonce prý může pomoci poskytovatelům krátkodobého pronájmu se vyvinout v to, co bylo prvotním úmyslem vzniku digitálních platforem typu Airbnb: nabízet kvalitní, spolehlivé a ověřené ubytovací služby.
-zm-
