INZERCE

Peníze, české koruny. Foto: Státní tiskárna cenin

Banky v prvním pololetí navýšily zisky o 50 až 100 procent, ale z dalšího období mají obavy

Banky působící na českém trhu letos zaznamenávají skokový růst ziskovosti. Zvýšení oproti první polovině roku 2021 se pohybuje od 52 procent u ČSOB až po 101procentní růst zisku Monety. Prostředí rostoucích úrokových sazeb na trhu bankám vysloveně svědčí. Bankéři přesto odrazují od příliš velkého optimismu, druhé pololetí už tak veselé zřejmě nebude.

Zatím známe pololetní výsledky pěti ze šesti největších českých bank (UniCredit Bank výsledky za první pololetí zatím nezveřejnila). Jedná se o výsledky celých firemních skupin, tedy včetně dceřiných firem typu investiční společnosti či stavební spořitelny. Čistý zisk České spořitelny (ČS) a ČSOB za šest měsíců překonal hranici 10 miliard korun. Největší procentuální růst zisku naopak vykazují menší a dravější hráči jako Moneta Money Bank či Raiffeisenbank.

Srovnání zisku velkých bank za 1. pololetí 2022

bankačistý zisk (mld. Kč)meziroční zvýšení
Česká spořitelna11,0+ 67 %
ČSOB10,1+ 52 %
Komerční banka8,3+ 60 %
Raiffeisenbank3,01+ 78 %
Moneta Money Bank2,87+ 101 %
Zdroj: tiskové zprávy bank

Rostoucí marže, málo špatných úvěrů

Nejsou to jen prodejci pohonných hmot, kdo si v nejisté době navyšuje marže. Stejně postupují také banky, jejichž marži tvoří rozdíl mezi průměrným úročením úvěrů a vkladů. Například ČSOB se v prezentaci pochlubila navýšením čisté úrokové marže z loňských 1,98 procenta na 2,67 procenta, ČS zmínila růst marže z 1,87 na 2,15 procenta a Komerční banka z 1,7 na 2,2 procenta.

Dalším tahounem zisku jsou výnosy z obchodních operací. Například Česká spořitelna v pololetí vykázala zvýšení o 58 procent na 1,8 miliardy korun, což bylo způsobeno rostoucími obchody s deriváty a cennými papíry a vyššími příjmy z prodeje cizí měny v souvislosti s oživením turismu po ústupu pandemie koronaviru.

Banky mají prospěch také z faktu, že podíl nesplácených (či pozdě splácených) úvěrů ze strany klientů zůstává velmi nízký a stále klesá. ČSOB uvádí podíl problémových úvěrů 1,8 procenta, v případě ČS to je 1,9 procenta. Pokles hlásí také Moneta (na 1,4 procenta), avšak ta si vypomohla prodejem části problematických úvěrů; tato operace bance přinesla zisk před zdaněním 160 milionů korun.

S tím optimismem opatrně

Bankéři přesto varují před předčasným optimismem; růst zisku se brzy může obrátit v pokles. „Navzdory silné finanční výkonnosti přetrvává vysoká nejistota kvůli pokračující válce na Ukrajině, narušeným dodavatelským řetězcům, možnému nedostatku plynu a rostoucí inflaci způsobené cenami energií,“ uvedl Ivan Vondra, člen představenstva České spořitelny odpovědný za finanční řízení.

Podobně opatrný je také generální ředitel Monety Tomáš Spurný. „Ekonomický výhled na zbytek roku je nejistý a bude se pravděpodobně zhoršovat v důsledku inflačních tlaků doma i v Evropě a pokračujících důsledků ruské agrese na Ukrajině. Nevylučujeme, že v druhé polovině letošního roku budeme muset vytvořit dodatečné opravné položky k úvěrům i zaúčtovat dodatečné daňové náklady,“ uvedl Spurný k výsledkům za první pololetí.

Prvním varovným signálem je klesající objem nově poskytnutých hypoték; kombinace rostoucích úroků a drahých nemovitostí řadu lidí od takového kroku odradila. Konkrétně ČSOB za druhé čtvrtletí poskytla hypotéky za 9,1 miliardy korun, ve druhém kvartálu 2021 to bylo ještě 26,7 miliardy korun. Moneta ve výsledcích zmínila snížení objemu nových hypotečních úvěrů meziročně o 44 procent.

David Tramba