Bank of England, centrální banka Velké Británie ponechala svou hlavní sazbu beze změny, díky horšímu výhledu růstu inflace i HDP.
Výbor pro monetární politiku v rámci britské centrální banky Bank of England včera rozhodl poměrem hlasů 8 ku 1 ve prospěch ponechání hlavní úrokové sazby na úrovni 0,5 %. Pouze jeden člen Výboru, Ian McCafferty, hlasoval pro zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu na 0,75 %.
Bank of England také nijak nezměnila kvantitativní uvolňování a bude i nadále udržovat zásobu nakoupených finančních aktiv v objemu 375 miliard liber. Peníze z dluhopisů v objemu 8,4 miliard liber, jejichž splatnost se blíží ke konci, bude britská centrální banka reinvestovat.
Výhled inflace je stále blízko nule
Hlavním důvodem pro to, že se Bank of England neodhodlala ke stejnému kroku, jako americký Fed v prosinci 2015, spočívá v tom, že inflace se stále drží blízko nule (0,1 % za rok) a nejsou přesvědčivé signály, že by se v nejbližší době britská inflace vydala ke svému 2% cíli. Hlavní zásluhu na tom mají klesající ceny energetických komodit, převážně ropy.
To mimochodem vedlo k upravení prognózy inflačního vývoje. „40% pokles dolarové ceny ropy znamená, že zvyšování inflace nyní očekáváme o něco více postupné, než tomu bylo v listopadové projekci,“ píše Výbor pro monetární politiku ve zdůvodnění měnověpolitického rozhodnutí. Výbor zdůrazňuje, že současné faktory nízké inflace (levná energie a potraviny) jsou víceméně mimořádné, přesto přiznává, že i jádrová inflace zůstává níže, než by bylo žádoucí. „Jde o důsledek nedávného posílení libry, nízké globální inflace a zpomaleného růstu domácích nákladů,“ píše se také ve zprávě.
Ve střednědobém výhledu Výbor očekává, že tyto jednorázové faktory budou postupně vyprchávat, zejména posílení libry a světové vývozní ceny. Komise také spoléhá na to, že domácí náklady se také začnou postupně zvyšovat. „Cílem Výboru pro monetární politiku je navrátit inflaci k cíli postupně, bez toho, aby došlo k jeho přestřelení, jakmile jednorázové deflační faktory pominou.“
Obava z globálního zpomalení
Výbor při svém rozhodování vzal v potaz také poslední vývoj na světových finančních trzích. Podle něj tak jen podtrhuje rizika zpomalení globálního ekonomického růstu, která přicházejí zejména z rozvíjejících se trhů. Aniž by tedy Výbor jmenoval, je zjevné, že měl na mysli především Čínu.
Ačkoli z hlediska inflace vnímá Výbor pokles ceny ropy negativně, tak z hlediska výhledu ekonomického růstu vidí v levné ropě plus, neboť může být motorem většího utrácení britských domácností. To by následně přispělo k návratu inflace do cílového koridoru.
Podle Výboru aktuální data ukazují, že vývoj nákupů domácností vypadá zdravě, ovšem vrásky na čele členům Výboru působí údaje z firemního sektoru. Tamní investiční aktivita je poněkud slabší, než Výbor ještě v listopadu předpokládal.
Na trhu práce sice ubývá nezaměstnaných, tomu ovšem neodpovídá vývoj mezd, které rostou pomaleji, než by takové situaci odpovídalo. Nelze tak zcela přesně rozhodnout, zda britská ekonomika již uzavírá recesní mezeru mezi skutečným a potenciálním produktem, čímž se hůře odhaduje, kdy se začnou projevovat inflační tlaky.
Všichni členové Výboru pro monetární politiku vyjádřili přesvědčení, že budoucí zvyšování sazeb bude probíhat velmi postupně a v menší míře než v předchozích hospodářských cyklech. Cesta k návratu monetární politiky do standardních kolejí však bude záviset na okolnostech ekonomického vývoje.
-usi-
