Bank of England nechává monetární brzdy uvolněné

Bank of England včera zveřejnila rozhodnutí o (ne)změně úrokových sazeb. Podle očekávání zůstává klíčová úroková sazba na technické nule. Přinášíme vám to nejpodstatnější ze zprávy, která rozhodnutí nic neměnit, zdůvodňuje.

Výbor pro měnovou politiku (MPC – Monetary Policy Committe) Bank of England ponechává nastavení monetární politiky beze změny tak, aby byla centrální banka schopna naplňovat inflační cíl na úrovni 2 % ročně, a aby napomohla udržet hospodářský růst a zaměstnanost. Výsledek hlasování, které se konalo již 6. října, ale bylo zveřejněno až ve čtvrtek, je 8 ku 1 ve prospěch zachování klíčové úrokové sazby na hodnotě 0,5 %. Výbor také jednomyslně schválil držet zásobu nakoupených aktiv, financovaných emisí rezerv Banky, v hodnotě 375 miliard liber.

Dvanáctiměsíční inflace se v srpnu letošního roku nacházela na nulové úrovni, tedy hluboko pod 2% cílem. Ze tří čtvrtin je tato hodnota způsobena prakticky stabilními cenami energie, potravin a jiných dovážených komodit. Zbývající čtvrtina pak připadá na velmi slabý růst domácích nákladů. Ačkoli náklady na pracovní sílu rostou, je tento růst hluboko pod úrovní, která by byla konzistentní s inflačním cílem. Jádrová inflace zůstává na 1% hladině, což je způsobeno slabým růstem nákladů na pracovní sílu a prakticky nulovým růstem dovozních cen, kde stále doznívá vliv posílení libry v polovině roku 2013.

S inflací pod cílovou hodnotu a pravděpodobností, že v ekonomice stále existují nevyužité kapacity, MPC rozhodl parametry monetární politiky neměnit, aby došlo k posílení hospodářského růstu a schopnosti ekonomiky absorbovat nevyužité zdroje. To by mělo podpořit také růst domácích nákladů a zajistit, že se inflace navrátí na svou trajektorii směrem k 2% cíli, a to během dvou let.

Výbor vydá další zprávu s posouzením ekonomického výhledu během nadcházejícího měsíce. Podobně, jako v minulých měsících, ekonomický výhled je charakteristický mnoha protichůdnými vlivy. Na jedné straně domácí poptávka a spotřebitelské výdaje rostou, podpořeny růstem reálných příjmů a produktivity, uvolněnou monetární politikou a robustní spotřebitelskou i investiční důvěrou. Na straně druhé očekávaná fiskální konsolidace bude mít tlumící vliv na ekonomickou aktivitu a růst globální ekonomiky je stále podprůměrný.

Podle posledních odhadů na základě dat se očekává mírný pokles hospodářského růstu britské ekonomiky, když vrchol hospodářského cyklu nastal na začátku roku 2014. Prudký pokles míry nezaměstnanosti, který probíhal od poloviny roku 2013 se nyní zdá být již vyčerpán a nezaměstnanost ustálená. Nicméně tento vývoj byl Výborem očekáván, jakožto důsledek postupného vyrovnávání agregátní poptávky s agregátní nabídkou a vyplňování produkční mezery. Ba co víc, stále více se ukazuje, že se volné kapacity postupně snižují, o čemž mimo jiné svědčí nedostatek některých profesí a růst mezd v soukromém sektoru, který nyní přesahuje 3 % meziročně. I když se takový mzdový impuls může jevit jako silně inflační, jde víceméně ruku v ruce s růstem produktivity práce, a tak na inflaci bude mít jen pramalý vliv.

Existuje také riziko, že celosvětové zpomalení ekonomiky může zmírnit budoucí expanzi ekonomiky britské. Toto riziko hrozí zejména se zpomalením ekonomik tzv. emerging markets, včetně Číny. Růst eurozóny, hlavního obchodního partnera Spojeného království, stojí, zdá se, na pevných základech.

Mezi členy MPC existují poměrně různé pohledy na to, jak bude který faktor pro budoucí vývoj inflace důležitý. Na zasedání Výboru 6. října, většina členů rozhodla, že aktuální nastavení monetární politiky je správné. Ian McCafferty vyjádřil přesvědčení, že by Bank of England měla sazbu zvýšit o 25 bazických bodů, tedy na 0,75 %, jelikož věří, že se brzo dostaví domácí tlaky na růst nákladů a převáží tak doznívající vliv zhodnocení britské libry. Podle McCaffertyho hrozí, že tyto tlaky povedou k přestřelení inflačního cíle ve střednědobém horizontu.

Všichni členové Výboru pro měnovou politiku se ale shodli na tom, že až nastane ten správný čas pro zvyšování sazeb, budou se zvyšovat více postupně, než v předchozích cyklech. Nicméně takovéto prohlášení lze chápat spíše jako očekávání, než jako slib. V konečném důsledku bude rozhodnutí o změně úrokové sazby vždy záviset na aktuálním ekonomickém vývoji a okolnostech.

Úplné originální znění stanoviska Bank of England k rozhodnutí o nastavení měnověpolitických nástrojů naleznete zde.

-usi-

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here