INZERCE

Andrej Babiš. Foto: Tomáš Cikrt

Babiš souhlasí se zdaněním církevních restitucí, které žádá KSČM

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) souhlasí se zdaněním náhrad za majetek, které církve nedostaly v restitucích. KSČM to označila za jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády ANO a ČSSD. Dnes to řekl na tiskové konferenci na ministerstvu dopravy. Podle něj je postoj ANO v této věci dlouhodobý a zdanění církevních restitucí není nové téma, proto o věci s KSČM nejednal.

Sněmovna letos v únoru v prvním čtení schválila návrh na zdanění peněžitých náhrad, které stát posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Předlohu KSČM podpořili poslanci ANO, ČSSD a SPD. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu.

My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nová téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM,“ řekl Babiš. Prohlásil také, že ocenění nevydaného majetku, na jehož základě stát církvím náhrady posílá, bylo nestandardní. „Dokonce jsou i poznatky, že se údajně vydává i majetek, který možná neměl být předmětem restitucí,“ řekl Babiš.

Za zdanění církevních restitucí se postavil i předseda ČSSD Jan Hamáček. „Návrh zákona na zdanění náhrad poslanci ČSSD jednoznačně podpořili v prvním čtení a nechystáme se na tom nic měnit,“ napsal na twitteru.

Vláda v demisi letos v lednu zdanění církevních restitucí podpořila, i když připustila, že zákon pravděpodobně povede k soudnímu sporu. Církve si podle stanoviska vlády mohou stěžovat u Ústavního soudu, že byla narušena jejich legitimní očekávání. Proti návrhu bylo ministerstvo kultury, podle něhož zákon znamená porušení smluv o majetkovém vypořádání s církvemi.

Babiš se možného napadení zdanění církevních restitucí u Ústavního soudu neobává. Vzhledem k tomu, že s návrhem přišla už ČSSD ve volebním programu v roce 2013, Babiš předpokládá, že sociální demokraté právní problém možné retroaktivity zdanění vyřešili.

V minulé vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL zablokovali návrh na zdanění církevních restitucí lidovci. Letos v únoru se společně s ODS a TOP 09 pokusili prosadit zamítnutí zákona už v prvním čtení, ve Sněmovně ale neuspěli.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik v neděli v České televizi řekl, že kdyby se závazek vládních stran o zdanění církevních restitucí neobjevil v dohodě s KSČM o podpoře menšinového kabinetu, komunisté by vládu nemohli tolerovat, a naopak by jí mohli vyslovit nedůvěru. V návrhu programového prohlášení menšinové vlády ANO s ČSSD se o církevních restitucích nemluví.

ANO se dohodlo s vedením ČSSD na podmínkách koaliční spolupráce, dohodu ještě musí posvětit členové sociální demokracie v referendu, které potrvá do 14. června. Obě strany mají ve Sněmovně dohromady 93 poslanců, k většině by jim měli pomoci zákonodárci KSČM, kteří by menšinový kabinet tolerovali. Babiš minulý týden vyjádřil přesvědčení, že nová vláda by mohla požádat o důvěru v červenci.

 

Výběr informací o církevních institucích:

– Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).

– Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon č. 428/2012 Sb. nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve. Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Podle zákona se má vyplácet ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.

– Babiš již loni v listopadu řekl, že je pro to zdanit peněžitou část restitucí. Zdanění restitucí je podmínka komunistů pro podporu vlády ANO.

– Zdanění náhrad navrhl Babiš již dříve jako vicepremiér a ministr financí, podle něj je 59miliardová náhrada postavená na odhadu cen nevydávané půdy přemrštěná. V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD.

– Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka řekl, že odškodnění se nemůže zdaňovat, v právním státě je to podle něj nemožné. „Vláda to nemůže prosadit, z právního hlediska všechny posudky říkají, že to není myslitelné,“ uvedl.

– Sněmovna letos v únoru v prvním čtení schválila návrh na zdanění peněžitých náhrad, které stát posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Předlohu KSČM podpořila většina poslanců ANO, ČSSD a SPD, zatímco zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů byli převážně proti. Podle komunistů by stát mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo podle nich asi o 11 miliard korun. Předlohu nyní čeká projednání v rozpočtovém výboru.

– Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu. Babiš dnes řekl, že se možného napadení zdanění u Ústavního soudu neobává. Vzhledem k tomu, že s návrhem přišla už ČSSD ve volebním programu v roce 2013, Babiš předpokládá, že sociální demokraté právní problém možné retroaktivity zdanění vyřešili.

– Církve a náboženské společnosti loni dostaly od státu přes 3,6 miliardy korun, o 140 milionů korun více než v předchozím roce. Nejvíce peněz šlo z rozpočtů ministerstev kultury a školství, první z nich platí činnost registrovaných církví a druhé posílá peníze školám zřizovaným církvemi. Oba úřady loni poslaly církvím po přibližně 1,6 miliardy korun. Zhruba dvě miliardy korun dostaly jako náhradu za majetek, který nelze vydat v rámci restitucí. Tuto náhradu dostávají každoročně od roku 2013. V souvislosti s restitucemi se ale snižuje státní příspěvek na činnost církví, loni činil 1,3 miliardy. Příspěvek bude postupně do roku 2030 klesat až na nulu.

– Majetkové restituce jsou již v poslední fázi. V rámci restitucí byl katolické církvi například vydán známý areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památka ze seznamu UNESCO. Na stejném seznamu je – spolu s okolními zahradami – zapsán také zámek v Kroměříži. Barokní sídlo (včetně Podzámecké zahrady) převzalo olomoucké arcibiskupství, Květná zahrada ale zůstala státu. Z dalších významných nemovitých památek byla vrácena například část areálu Sázavského kláštera na Benešovsku.

– Předloni v březnu se po letech sporů majetkově vyrovnala církev s Hradem. Smlouva deklarovala, že metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter svatého Jiří. Církev se naopak vzdá nároků na dalších sedm hradních nemovitostí.

– Z movitých věcí vzbudil v rámci vyrovnání pozornost převod několika děl ze sbírek Národní galerie (NG). Církev převzala dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský cyklus a Puchnerovu archu. Všechna díla na základě dohody zůstala v expozicích NG.

– Některé položky jsou předmětem soudních sporů. K nejznámějším patří spor o vydávání gotického obrazu Madony z Veveří (odvolací soud rozhodl, že desková malba patří církvi), spor o vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži nebo spor o hrad Bouzov, o nějž zatím neúspěšně usiluje Německý řád.

ČTK