Ukrajina vyrábí v průměru 300 dálkových dronů denně. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale nově stanovil výrazně vyšší metu: výrobu zvýšit až na tisíc strojů za den. Kyjev chce současně urychlit produkci dronů, které dokážou likvidovat ruské bezpilotní prostředky s proudovým pohonem.
Proč na tom Ukrajině tolik záleží, ukazuje vývoj na ruském trhu s palivy.
Výroba má vyrůst z 300 na tisíc dronů denně
Ukrajina chce výrazně rozšířit výrobu dálkových útočných dronů. Současná průměrná produkce dosahuje zhruba 300 kusů denně, cílem je ale dostat se až na 1 000 dronů denně.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento plán oznámil 28. srpna po jednání Štábu vrchního velitele. Schůzka se věnovala také posílení ukrajinské obrany proti ruským útokům a rozvoji schopností protivzdušné obrany. Právě dálkové údery ale Zelenskyj označil za jednu z oblastí, v nichž chce Ukrajina své schopnosti dále rozšířit.
„Cílem je 1 000 dronů denně pro dálkové údery proti Rusku. V současnosti jich v průměru vyrábíme 300. Toto číslo je nutné zvýšit. Máme velmi konkrétní cíl a tento úkol splníme,“ uvedl ukrajinský prezident. Rozdíl mezi výrobou a skutečným počtem vypuštěných dronů je přitom podstatný.
Do Ruska míří v průměru 237 dronů denně
Podle analýzy francouzského analytika Clémenta Molina z dubna, která vycházela z prohlášení ruského ministerstva obrany a ukrajinského letectva, Ukrajina v průměru vypouští na ruské území 237 dronů denně.
Toto číslo se liší od současné průměrné denní výroby, kterou Zelenskyj uvádí na úrovni 300 dronů. Výroba 300 kusů denně proto neznamená, že Ukrajina každý den vysílá 300 dronů proti Rusku.
Ukrajinský prezident zároveň tvrdí, že dálkové údery už mají dopad na ruskou ekonomiku a logistiku. Podle Zelenského útoky přispívají mimo jiné ke snižování ruských zásob benzinu a jeho exportu. Právě situace na ruském trhu s pohonnými hmotami ukazuje, proč chce Kyjev schopnost dálkových úderů dále posilovat.
Mohlo by vás zajímat
Rusko začalo dovážet benzin
Zelenskyj upozornil na podle něj významný moment: Rusko podle jeho slov poprvé v historii začalo dovážet benzin. Ruský rozpočet zároveň podle ukrajinského prezidenta vydává peníze na podporu ropných společností.
Pokud bude Rusko pokračovat ve válce a odmítne jednat o jejím ukončení, chce Ukrajina podle Zelenského dál zvyšovat tlak prostřednictvím schopností dálkového úderu. Údaje o vývoji na ruském trhu s palivy zároveň ukazují na výrazný nedostatek benzinu.
Podle agentury Reuters na konci srpna klesla ruská výroba benzinu přibližně na 80 tisíc tun denně, zatímco domácí poptávka dosahovala asi 115 tisíc tun denně. Rozdíl mezi výrobou a domácí spotřebou tak vytvořil výrazný tlak na zásobování.
Útoky vyřazují části rafinerií z provozu
Podle dvou zdrojů z odvětví klesla na konci srpna ruská výroba benzinu přibližně na 70 procent úrovně domácí spotřeby. Podle těchto zdrojů série útoků dronů donutila významné rafinerie přerušit provoz.
Ukrajina v poslední době zesílila útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Cílem útoků je podle podkladů omezit schopnost Moskvy financovat válku a současně narušit stabilitu zásobování palivy. Kvůli nedostatku Rusko znovu zavedlo omezení prodeje paliv v některých regionech.
Jedním z opakovaně napadaných zařízení je rafinerie LUKOIL-Nižegorodněftěproizvodstvo ve městě Kstovo v Nižněnovgorodské oblasti. Ukrajinské drony ji zasáhly například brzy ráno 2. července. Útok oznámil telegramový kanál Exilenova+.
Zásah poškodil jednu z klíčových jednotek
LUKOIL-Nižegorodněftěproizvodstvo patří mezi největší ruské rafinerie zaměřené na výrobu benzinu. Podle kapacity zpracování ropy jde o čtvrtou největší rafinerii v Rusku a zároveň o druhého největšího producenta benzinu v zemi.
V letech 2025 a 2026 se rafinerie opakovaně stala terčem útoků ukrajinských obranných sil. Podle zdrojů obeznámených se situací poškodil červencový útok jednotku atmosférické vakuové destilace AVT-5. Ta dokáže zpracovat 12 tisíc tun ropy denně, což odpovídá přibližně čtvrtině celkové zpracovatelské kapacity rafinerie.
Zdroje zároveň uvedly, že rafinerie může pro obnovení provozu v krátké době využít zbývající zpracovatelské jednotky. Nešlo přitom o první letošní zásah. Při předchozím útoku 20. května drony zasáhly jednotku AVT-6 a následně vypukl požár.
Rafinerie vyrábí desítky druhů produktů
Význam zařízení v Kstovu dokládá jeho kapacita. Maximální projektovaná kapacita rafinerie činí přibližně 17 milionů tun ropy ročně. Před útoky zařízení vyrábělo přibližně pět milionů tun benzinu ročně. Produkce motorové nafty přesahovala pět milionů tun, výroba topného oleje dosahovala dvou milionů tun a produkce asfaltu přibližně 500 tisíc tun ročně.
Celkem rafinerie vyrábí více než 50 různých ropných produktů. Zásah jednotlivé části rafinerie nemusí znamenat úplné zastavení celého podniku. Může ale omezit jeho schopnost zpracovávat ropu a vyrábět konkrétní produkty.
Rusko plánuje dovoz benzinu po moři
Nedostatek paliva nutí Moskvu hledat další zdroje. Rusko plánuje dovážet benzin po moři, aby zmírnilo nedostatek paliv, který vznikl po rozsáhlých útocích dronů na rafinerie, sklady paliv a další infrastrukturu. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na vlastní zdroje.
Podle agentury mělo Rusko v červnu přijmout zásilku benzinu prostřednictvím jednoho ze svých západních přístavů. Pro zemi, která patří mezi největší světové vývozce ropy a ropných produktů, představuje takový krok negativní signál.
Benzin má přicházet z Asie. Objem zásilky ani konkrétní dodavatelé ale nebyli zveřejněni. Jeden ze zdrojů Reuters uvedl, že Rusko zvažovalo dovoz paliva po moři už v minulém roce. Tehdy však domácí zásoby podle zdroje stačily pokrýt poptávku na trhu. Letos se situace změnila.
Moskva hledá benzin také v Bělorusku
Důvodem jsou pravidelné útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie, ropovody, sklady paliv a infrastrukturu pro jejich přepravu. Útoky mají omezit schopnost Moskvy financovat válku a současně narušit stabilitu zásobování palivy. Zprávy o nedostatku benzinu přicházejí přibližně z deseti ruských regionů. Nedostatek už oficiálně potvrdili na okupovaném Krymu a ve dvou oblastech Sibiře.
Ruská vláda v reakci na situaci zakázala producentům pohonných hmot vývoz benzinu až do konce července. Cílem opatření bylo přesměrovat maximální množství produkce na domácí trh v období sezonního růstu poptávky po motorových palivech.
Moskva zároveň zvyšuje dovoz z Běloruska a v minulosti se snažila získat další dodávky také z Kazachstánu. Podle zdrojů Reuters ale ani jedna z těchto zemí nemá dostatečnou volnou kapacitu, aby mohla Rusku v případě dalšího zhoršení situace výrazně pomoci. Jeden ze zdrojů agentury proto označil dovoz benzinu po moři za řešení, které může zůstat pouze dočasné.
Drahý dovoz nedokáže výpadek rychle nahradit
Dovoz po moři totiž naráží na logistické problémy a vyšší náklady. Podle zdrojů citovaných Reuters takové dodávky pravděpodobně nedokážou rychle vyrovnat rostoucí deficit benzinu na ruském trhu.
Problém se proto netýká pouze samotné produkce v rafineriích. Ukrajinské útoky zasahují také sklady, potrubí a infrastrukturu pro přepravu pohonných hmot. Zásahy tak zasahují celý řetězec od zpracování ropy až po distribuci paliva.
Zelenskyj chce zároveň více interceptorů
Ukrajina ale nechce rozšiřovat pouze útočné schopnosti. Zelenskyj po jednání Štábu vrchního velitele zdůraznil také potřebu urychlit výrobu dronů-interceptorů, které mají sloužit především k likvidaci ruských bezpilotních prostředků.
Podle prezidenta je zvlášť důležité reagovat na proudové drony typu Shahed, které Rusko v poslední době používá častěji. „Je důležité, aby došlo k výraznému urychlení výroby interceptorů, konkrétně proti proudovým dronům Shahed,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina tak současně rozšiřuje schopnosti pro dálkové údery a posiluje obranu proti ruským bezpilotním útokům. Na jedné straně chce výrazně zvýšit počet dálkových dronů schopných zasahovat cíle hluboko na ruském území, na druhé straně potřebuje posílit obranu proti rostoucímu počtu ruských bezpilotních útoků.
Tisíc dronů denně má rozšířit možnosti ukrajinských úderů
Současný rozdíl mezi výrobou a plánovaným cílem je značný. Zelenskyj uvádí současnou průměrnou produkci na 300 dálkových dronů denně. Nový cíl představuje 1 000 kusů za den. Pokud se jej Ukrajině podaří splnit, šlo by o více než trojnásobek současné průměrné výroby.
Plán zvýšit výrobu na 1 000 kusů denně proto neznamená automaticky tisíc útoků každý den. Znamená výrazné rozšíření výrobní kapacity, která může Ukrajině umožnit vést dálkové údery ve větším měřítku.
Mezi cíle ukrajinských útoků patří také ruská energetická infrastruktura. Ukrajinský prezident chce proto výrobní kapacity dále zvýšit. Současně uvedl, že pokud Rusko bude pokračovat ve válce a odmítne jednat o jejím ukončení, rozšíření ukrajinských schopností dálkového úderu umožní podle něj na Moskvu dále tlačit.
Prezident ve svém samostatném prohlášení na Telegramu také uvedl, že Ukrajina získala od americké strany informace o nedávných jednáních v Moskvě.
„Od americké strany jsme dostali informace o jednáních v Moskvě, která se uskutečnila před několika dny. Proběhla série jednání. Před těmito jednáními jsme spolu hovořili a nyní jsme s americkou stranou hovořili znovu. Děkujeme za informace a za potřebný tón rozhovoru s Ruskem. Vážíme si sladění kroků a skutečnosti, že Amerika prosazuje realistickou představu o tom, co je třeba udělat a čeho je třeba dosáhnout. Rusko musí ukončit svou válku a je třeba vytvořit všechny nezbytné podmínky, aby k tomu došlo,“ uvedl Zelenskyj.
