INZERCE

Výfuk, ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons (CC-BY-SA-3.0)

Autoprůmysl vnímá příznivější podobu normy Euro 7 podpořenou europoslanci, ale nadále se obává dopadů některých technických požadavků

Hlasování Evropského parlamentu ohledně emisní normy Euro 7 je podle Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) zlepšením původního návrhu Evropské komise, nicméně obavy nezmizely. Především jde o realizovatelnost některých technických požadavků a jejich praktické dopady. Týkají se například palubní diagnostiky vozidel nebo dalšího zpřísnění emisí z otěru z brzd a pneumatik. Podle některých poslanců se ale měla norma jako taková odmítnout i v této současné, střídmější podobě.

„I s ohledem na protichůdné pozice politických stran v Evropském parlamentu je zapotřebí ocenit kompromis, pro jehož podporu dokázal hlavní zpravodaj, europoslanec Alexandr Vondra, získat potřebnou většinu,” okomentoval čtvrteční výsledek hlasování výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. 

Původní text podle něho jednoznačně totiž vedl k neúměrným nákladům a odklonu investic od přechodu na bezemisní mobilitu, ohrožoval menší a cenově dostupná vozidla a mohl vést k uzavření výrobních závodů s vážným dopadem na zaměstnanost. A přitom přes to všechno byl přínos pro životní prostředí velmi omezený, potokl. Skutečného zlepšení lze totiž podle zástupců autoprůmyslu dosáhnout nahrazením starších vozidel novými modely s aktuální normou Euro 6, v kombinaci s přechodem na elektrifikaci vozového parku. Podle nich totiž popisovat vozidla Euro 6 jako „vysoce znečišťující“ je zcela nepravdivé tvrzení. “Od první normy Euro do normy Euro 6 došlo k reálnému snížení emisí z vozidel o více než 90 %,” uvedli.

A pozitivně na přijetí reagovalo i ministerstvo dopravy. „Jsem rád, že i Evropským parlamentem prošla verze návrhu normy, která je významně střídmější a navazuje na to, co jsme schválili na Radě ministrů. Je to dobrá zpráva i pro evropský automobilový průmysl, který ji může vnímat jako podporu ve své snaze o realistickou proměnu individuální dopravy. Česká republika vyjednávala mírnější podobu normy a ve spolupráci s dalšími státy prosadila zachování dostupnosti individuální mobility pro všechny, zejména prostřednictvím dostupnosti malých a menších vozidel,“ zdůraznil ministr dopravy Martin Kupka.

Na druhou stranu, podle šéfa AutoSAPu Petzla stále platí i to, že obavy z některých technických parametrů aktuální podoby i přetrvávají. Důležité jsou například lhůty od kdy opatření vstoupí v platnost s navázáním na přijetí nutné sekundární legislativy. Jde jednoduše o to, aby výrobci měli dostatek času na regulatorní úpravy zareagovat, stejně tak jako testovací centra. Což je totéž, co zdůrazňuje i ministerstvo dopravy.  

Podle Kupky tak pozice České republiky k zásadním otázkám zůstává beze změny i pro nadcházející vyjednávání. Nadále zůstává tak nejdůležitějším požadavkem prodloužení dat vstupů v platnost a jejich navázání na prováděcí akty.

Jak ale dodal, Česká republika bude zároveň i usilovat o jasnější specifikaci a diskuzi nad dalšími částmi návrhu, zejména pokud jde o On-Board-Monitoring, tedy systém měření emisí přímo na palubě vozidla, nebo takzvané okrajové podmínky měření. Tyto změny poté podpořili i ministři členských států na zářijovém zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu, kde byl přijat obecný přístup Rady.

Na druhou stranu, podle europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe Group, člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Evropský parlament promarnil svou příležitost Euro 7 odmítnout. 

“Euro 7 je návrh, který nepotřebujeme. Europarlament měl možnost jej zamítnout, ale bohužel se tak nestalo,” prohlásil s tím, že je to velká škoda. Podle něho totiž návrh mohl mimo jiné nabídnout i řešení situace týkající se zákazu spalovacích motorů v EU. “Předkládali jsme návrhy umožňující využití tzv. CO2 neutrálních paliv syntetického nebo biologického původu ve spalovacích motorech. Ta mohou přispět ke snížení emisí a umožnit i další využívání technologie spalovacích motorů. Navíc jsou naprosto zásadní z hlediska zachování principu technologické neutrality. Bohužel i tento návrh byl většinou kolegů odmítnut,” upozornil.

Jaká bude nakoec konečná verze nařízení ukážou až příští týdny. Nyní budou následovat jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví Rady EU. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem návrhu v EP, v rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, že věří, že se konečné dohody podaří dosáhnout do konce letošního roku.

Hlavní změny v Euro 7 oproti loňskému návrhu Evropské komise:

  • Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma EURO 6, a to včetně limitů testování. 
  • Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace.Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
  • Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
  • Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
  • Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví.

Monika Ginterová