INZERCE

Stávající uhelná elektrárna v polském Pątnówě, kde by měl v dohledné budoucnosti vyrůst jeden z polských zdrojů jaderné energie. Foto: PGE

Atomový rozkol v Polsku. Volby mohou otřást čtyřmi jadernými aliancemi a zcela zvrátit situaci

V Polsku se v současné době s podporou vlády připravují až čtyři jaderné projekty se čtyřmi různými dodavateli reaktorů. Je to do značné míry důsledek rozkolu uvnitř vlády, který pramení ze soupeření dvou silných frakcí strany Právo a spravedlnost: jedné spojené s premiérem Mateuszem Morawieckým a druhé s ministrem pro státní majetek Jackem Sasinem. „Úplná výměna moci nebo případná obměna kabinetu v případě vítězství PiS by mohla otřást jadernými aliancemi,“ zamýšlí se před volbami do polského sejmu tamní deník Business Insider.

Parlamentní volby v Polsku se uskuteční v neděli 15. října 2023. Rozhodne se v nich o novém složení polského Sejmu a Senátu. O termínu rozhodl polský prezident Andrzej Duda. Parlamentní volby se konají každé čtyři roky.

„Otázka, kterou dnes všichni v polské energetice řeší, zní: co se stane s jadernými projekty po volbách? A plánovaných investic je poměrně dost. V současné době se Polsko připravuje na výstavbu dvou velkých jaderných elektráren a celé flotily malých reaktorů (SMR). Aby bylo možné jaderné plány realizovat, musela být pod dohledem energetického tábora vytvořena spojenectví – někdy z rozumu, jindy ze zášti,“ píše Business Insider.

Za prvé tu je vládní projekt výstavby tří jaderných bloků v Pomořansku, které mají stavět Polskie Elektrownie Jądrowe ve spolupráci s americkými společnostmi Westinghouse a Bechtel. To je podle Business Insider zřítelnice oka frakce Právo a spravedlnost soustředěné kolem premiéra Masteusze Morawieckého.

Kromě Američanů se o lukrativní zakázku ucházely ale také korejská KHNP a francouzská EDF. Zvítězila americká varianta, čímž polská vláda zpečetila svou spolupráci s USA v oblasti energetické bezpečnosti. Náklady na projekt se odhadují na 100 miliard zlotých.

Americká varianta se však nelíbila táboru státního ministra pro majetek Jacka Sasina.

Tato frakce strany Právo a spravedlnost se domnívala, že korejská nabídka je lepší.

Podle neoficiálních zdrojů šlo o nižší cenu, ale také o to, aby se KHNP mohla pochlubit, že elektrárnu postaví včas a bez překročení rozpočtu. Společnost ZE PAK, vlastněná miliardářem Zygmuntem Solorzem, situaci dokonale vycítila. Sám se s Korejci dohodl a poté přizval státní společnost Polska Grupa Energetyczna, v níž má největší vliv Sasin. PGE, ačkoli dříve nechtěla investovat do jaderné energetiky, se rozhodla do tohoto korejsko-polského projektu zapojit.

Získání státního partnera soukromé společnosti ZE PAK a přízeň ministerstva státního majetku jí umožnily otevřít dveře k vysněné vlastní jaderné elektrárně dokořán. To vedlo ke vzniku druhého projektu založeného na alianci tří společností: ZE PAK, PGE a KHNP.

Sňatek z rozumu

Pak se rozjel boom malých modulárních jaderných reaktorů (SMR).

Žádný z nich sice ještě nebyl komerčně spuštěn, ale odhaduje se, že v současné době je na světě ve vývoji asi 50-60 takových reaktorů.

Jako první v zemi rozpoznal potenciál SMR miliardář Michal Solowow, jehož společnost Synthos Green Energy získala exkluzivní práva na využití malých reaktorů BWRX-300 od americké GE Hitachi. I v tomto případě si realizace plánů vyžádala spojenectví se státní společností, které mělo zaručit přízeň vlády pro tuto investici.

Pak se připojila společnost Orlen v čele s Danielem Obajtkem a okamžitě nastínili široké perspektivy projektu. Nová společnost – Orlen Synthos Green Energy (OSGE) – chce v Polsku postavit více než 70 SMR.

Prezident Orlenu Daniel Obajtek má silnou podporu nejvyšších orgánů strany Právo a spravedlnost, ale – při pohledu na různé frakce vlády – má blíže k táboru Morawieckého než k Sasinovi. S tím jsou jeho vztahy mírně řečeno napjaté.

Není tedy divu, že když se o modulární reaktory začal zajímat těžař mědi KGHM, kde má Sasin největší vliv, o partnerství s Orlenem a Synthosem nemohla být řeč. KGHM proto musela najít jiného dodavatele reaktorů než GE Hitachi a uzavřela partnerství s americkou NuScale Power.

„Volba padla hlavně ze zlomyslnosti, aby nedělala stejný projekt jako Orlen,“ slyšel v kuloárech Business Insider.

Jaderný projekt společností KGHM a NuScale je tak již čtvrtým projektem, který polská vláda podpořila.

Volby by mohly otřást průmyslem

„Tato síť spojenectví v jaderném průmyslu, která se v posledních letech obtížně splétala, by se mohla náhle přetrhnout, pokud by nová vláda některému z projektů dala zelenou. Nejjistější, že bude realizován, protože je nejpokročilejší, je vládní projekt v Pomořansku. Společnost Polskie Elektrownie Jądrowe již má pro tuto investici ekologické rozhodnutí a nedávno podepsala smlouvu s firmami Westinghous a Bechtel na projektování elektrárny. V Bruselu také probíhají jednání mezi polskou vládou a Evropskou komisí, zatím ještě neformální, o podpoře projektu z veřejných prostředků,“ uvádí Business Insider.

Pokračování tohoto projektu je podle Business Insider reálné bez ohledu na to, která strana vyhraje příští volby. Hlavní politické strany se shodují, že výstavba jaderných elektráren je pro polskou energetiku nezbytná.

Více otazníků vyvstává nad dalšími projekty, na nichž se podílejí společnosti s účastí státní pokladny. Bude chtít jít PGE stále ruku v ruce se ZE PAK a Orlen se Synthosem? A bude KGHM i nadále setrvávat u reaktoru NuScale, nebo dá přednost spojenectví s Orlenem? Zde bude hodně záležet na tom, kdo začne rozdávat karty v jednotlivých společnostech po sestavení nové vlády. I když půjde stále o vládu sjednocené pravice, rozložení sil na jednotlivých ministerstvech a ve státních firmách se může změnit.

Není také jasné, zda soukromí investoři Synthos a ZE PAK budou schopni realizovat své jaderné plány bez spolupráce se státními společnostmi.

„Těžko si dovedu představit, že by tak strategická infrastruktura pro bezpečnost země, jako je ta spojená s jadernou energetikou, nebyla pod kontrolou státní pokladny,“ řekl Business Insideru zdroj blízký současné vládě.

„Energetici, kterých jsme se ptali, jen rozpřáhli ruce. Uvidíme po volbách,“ uzavírají.

(nik)