Česká armáda už obdržela více než 900 sad nových kulometů MINIMI včetně příslušenství a náhradních dílů. Dalších 581 kompletů by mělo být dodáno v příštím roce. Na sněmovním výboru pro obranu to oznámili ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. Do představitelů ministerstva a vojáků se na výboru opřel zpravodaj tohoto bodu Radovan Vích z SPD, který atakoval cenu pořizovaného sortimentu.
Ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou dohodu na nákup až 949 kulometů MINIMI za 1,12 miliardy korun v prosinci 2021 ještě za předchůdce Černochové Lubomíra Metnara (za ANO). Ten je nyní předsedou sněmovního výboru pro obranu.
Zakázka na osvědčené zbraně, vyráběné v Belgii zbrojovkou Fabrique Nationale de Herstal (FN Herstal), byla zadána formou jednacího řízení s uveřejněním. Přihlásily se do něj tři firmy, Česká zbrojovka, Detail Banzai a CB SERVIS CENTRUM s.r.o., ale nabídku podal pouze jediný CB SERVIS CENTRUM, který zbraně přeprodává.
„Veřejná zakázka ´Kulomet – 3. etapa – nákup – rámcová dohoda´ byla zadána jako veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 187 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů v nadlimitním režimu, formou jednacího řízení s uveřejněním podle § 199 zákona. Uvedená forma zadávacího řízení je de facto otevřené řízení, kdy se o veřejnou zakázku může ucházet každý účastník, který splní kvalifikaci stanovenou zákonem, tedy i výrobce. Jedná se tedy o jeden z nejtransparentnějších způsobů zadání. Veřejná zakázka proběhla v souladu se zákonem, kdy kvalifikaci splnili 3 uchazeči. Nabídku podal jediný uchazeč. Společnost CB SERVIS CENTRUM s.r.o. splnila zákonem definované kvalifikační požadavky. Zákon neumožňuje zadavateli vyloučit ze zadávacího řízení dodavatele nad rámec zákonem taxativně vyjmenovaných důvodů. U společnosti CB SERVIS CENTRUM s.r.o. nedošlo k naplnění ani jednoho z těchto důvodů. Ministerstvo obrany má v rámci svých vnitřních procesů nastaveno projednání veřejné zakázky v kolegiu ministryně obrany ČR, kde jsou zastoupeny i složky VZ a VP, které mají možnost uplatnit připomínky. Tato veřejná zakázka a s tím spojené uzavření smlouvy se společností CB SERVIS CENTRUM s.r.o. byla v rámci kolegia ministerstva obrany projednána a schválena. Ministerstvo obrany, jakožto veřejný zadavatel, musí při zadávání veřejných zakázek dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek stanovené zákonem č. 134/2016 sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto zásady patří rovněž zásada rovného zacházení a zásada zákazu diskriminace,“ informovalo Ekonomický deník ministerstvo obrany.
Proč jsou tak drahé? ptal se Okamurovec
Po nástupu Jany Černochové byla pak suma rámcové dohody na dodávku kulometů MINIMI navýšena na 1,46 miliardy korun.
Do představitelů ministerstva a vojáků se na posledním výboru pro obranu opřel zpravodaj tohoto bodu Radovan Vích z SPD předsedy Tomia Okamury, který atakoval cenu pořizovaného sortimentu.
Vích je bývalý voják. Za socialismu vystudoval Vojenskou střední odbornou školu tankovou a automobilní v Nitře. Později, po změně politických poměrů, studoval Vojenskou akademii v Brně, postupně pracoval na Generálním štábu a ministerstvu obrany.
Při své zpravodajské zprávě na výboru Vích odkazoval mimo jiné na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2021 a údaje z veřejných zdrojů, podle kterých si podle něj jiné armády NATO zakoupily jednotlivé sady za výrazně nižší pořizovací ceny. Přímo od výrobce nakupuje kulomety například norská či portugalská armáda. Norsko dostalo podle poslance Vícha od výrobce cenu 219 tisíc korun za kus. Česká armáda zaplatí za kus přes milion korun, je nutné ovšem podotknout, že za komplet s optikou a nočním viděním.
„Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které v letech 2017 až 2020 vynaložilo ministerstvo obrany (MO) na výzbroj Armády ČR. Celkem šlo o uzavřené smlouvy na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. Kontrola ukázala, že systém nákupů není efektivní. Ministerstvo například chybovalo při specifikaci pořizované výzbroje, nezajistilo náhradní díly na její celý životní cyklus a místo toho, aby uzavřelo rámcovou smlouvu, nakupovalo výzbroj na etapy. Muselo tak vypisovat nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovat. Nákupy se tím prodražují, zvyšuje se administrativní zátěž a vyzbrojování armády se oproti termínům schváleným vládou v koncepčních dokumentech MO zpožďuje,“ napsal Nejvyšší kontrolní úřad.
Kulomety nezdražily, za stejné ceny se jich koupí víc
Nákupem kulometů se kvůli podnětu Kverulant.org zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten ale v srpnu informoval, že vyšetřování nákupu kulometů odložil, protože kontrakt probíhá dle zákona. Navýšení ceny o 338 milionů je podle antimonopolního úřadu v pořádku, protože jde pouze o 30 procent původní hodnoty kontraktu, což je v mimořádných případech možné. Za takovýto mimořádný případe je podle ÚHOS možné považovat války na Ukrajině. „Ukrajina, kde došlo k vypuknutí válečného konfliktu, přímo sousedí se státy, které, stejně jako Česká republika, jsou členy Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“) a v případě rozšíření konfliktu na území NATO vzniká členským státům automaticky povinnost kolektivní obrany napadeného členského státu,“ konstatoval úřad.
Ministryně obrany Jana Černochová už několikrát popřela, že by navýšení hodnoty zakázky souviselo s navýšením ceny zbraní. Navýšení finančního limitu dalo podle ní ministerstvu možnost objednat více kulometů za stejné ceny, jaké byly sjednány v rámcové dohodě.
Dodávky byly podle vyjádření Černochové na výboru pro obranu zahájeny v roce 2022.
Podle vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Libora Koudelky jich česká armáda obdrží zhruba 1 500 včetně náhradních dílů, výcviku a dalšího příslušenství.
„Prvních 900 kusů dostala armáda včas,“ řekl Koudelka na výboru.
Dalších 581 sad kulometů bude podle ministryně dodáno v příštím roce.
Belgickými kulomety MINIMI je česká armáda vyzbrojena delší dobu. Kulomety užívají prakticky armády všech zemí NATO, zejména Velké Británie, Kanady a USA.
Dodavatel z komunistické rozvědky
Paradoxem celé transakce je, jak v minulosti informoval Ekonomický deník, že dodavatelská společnost patří bývalému příslušníkovi komunistické vojenské rozvědky – Zpravodajské služby generálního štábu. Lubomír Havelka byl před rokem 1989 velitelem radiové roty. Dnes je Havelka jediným jednatelem a společníkem firmy CB SERVIS CENTRUM, která sídlí na střelnici v Borku u Českých Budějovic.
Zpravodajská správa Generálního štábu nebyla podle Archivu bezpečnostních složek jako jediná zpravodajská služba organizována pod ministerstvem vnitra. Podléhala velení Československé lidové armády, v níž byla mimo jiné jako jediná složka oprávněna vydávat informace o armádách NATO vládním orgánům. Po roce 1948 byla budována po svém sovětském vzoru GRU. Činnost spočívala především v získávání a vyhodnocování zpravodajských informací, v řízení práce rezidentur a vojenských a leteckých přidělenců v zahraničí.
Jméno Lubomíra Havelky je možné nalézt v Archivu bezpečnostních složek právě pod Zpravodajskou správou Generálního štábu.
Lubomír Havelka má v krycím jménu uvedeno pouze číslo – nikoli přezdívku, pseudonym. Krycí jména s číslem měli příslušníci komunistické vojenské rozvědky – Zpravodajské služby generálního štábu. Její příslušníci měli ve své kolonce uveden jako krycí jméno uvedeno právě zmiňované číslo a zkratku OR – orgán.
Část kolonky Lubomíra Havelky je ovšem zabílená. Podle všeho patřil Havelka, který pro armádu a její službu pracoval i chvíli po roce 1989, mezi více než stovku příslušníků, u nichž o znečitelnění požádalo před 12 lety Archiv bezpečnostních složek Vojenské zpravodajství.
Jan Hrbáček
