INZERCE

Archeologické výzkumy jsou běžnou součástí staveb. Foto: dálnice D 6 u Řevničova, ŘSD

Archeologický poklad pod dálnicí? Pod budoucí D6 se našlo celé sídliště

Záchranný archeologický výzkum, který byl v březnu tohoto roku zahájen na hlavní trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, přináší více nálezů, než se původně očekávalo. Na Novodvorském potoce bylo zachyceno sídliště prvních zemědělců z doby neolitu (5500-4300 př. n. l.). Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky.

V archeologicky významném nálezu se objevují kultury té doby: lineární keramika i keramika vypíchaná.  

Obě kultury jsou zde zastoupeny kůlovými dlouhými domy, hliníky, stavební jámami, zásobnicemi. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Doloženo je i několik kusů broušené industrie.

Destrukce pece ze starší doby bronzové. Foto: ŘSD

Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko. V jejích štěrkopískách byla nalezena  zkamenělá dřeva, tzv. araukarity.

Další sídlištní objekty

V horní části lokalit Novodvorský potok pak byly odkryty další sídlištní objekty, které zatím nebyly blíže zkoumány. Z materiálu, který se zde získal při začišťování plochy, se usuzuje  na období mladšího zemědělského pravěku, patrně mladší dobu bronzovou.

Polykulturní sídliště bylo odkryto na lokalitě Kolešov III, kde se překrývají objekty ze starší doby bronzové (únětická kultura), mladší a pozdní doby bronzové (kultura knovízská a její štítarský stupeň), bylanské kultury (starší doba železná) a doby časně laténské, která tak dokládá osídlení lokality Kelty.

Část poháru na nožce z doby římské. Foto: ŘSD

Na Kolešově bylo získáno mnoho zajímavých nálezů, ať se již jedná o bylanskou černo-šedou tuhovanou keramiku s vlešťovanými geometrickými vzory, bronzovou ptačí sponu, zdobené přesleny, bronzovou jehlu s ouškem na šití, vzácný kostěný knoflík se dvěma dírkami z mladší doby bronzové či dokonce jantarem.

Bronzová ptačí spona. Foto: ŘSD

K zajímavým objevům patří i pohřeb muže ze starší doby bronzové. Bohužel bez pohřební výbavy.

Na lokalitě Hořovičky jsou kromě neolitických objektů kultury s vypíchanou keramikou dokumentovány sídlištní a výrobní objekty doby římské (mladší doba železná). Je zde zachycen areál na výrobu železa – tavící pece, vyhřívací a pražící jámy, železářskou i kovářskou strusku.

Ve spodní části zkoumané lokality, nedaleko silnice na Vrbici, byl skrývkou zachycen příkop a za ním žlab se zbytky kůlů. Předpokládá se, že se toto ohrazení vztahuje ke germánskému osídlení a dokládá tak přítomnost opevněného dvorce.

Jana Bartošová