Antifosilní zákon za této vlády nebude

Fosil, oil, foto: www.pixabay.com

Antifosilní zákon a klimatický balíček včera tvrdě narazily v hospodářském výboru sněmovny. Nakonec z debaty vyplynulo, že tato vláda pravděpodobně nebude antifosilní zákon schvalovat. Nestihne projít celým legislativním kolečkem.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR měl včera na programu dva body, které se slily v jeden. Klimatický balíček a Věcný záměr zákona o snižování závislosti na fosilních palivech (tzv. antifosilní zákon). Právě ten zřejmě nebude v tomto volebním období schválen. Vyplývá to z diskuse mezi zástupci exekutivy a poslanců hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová, která řídí sekci technické ochrany životního prostředí uvedla, že věcný záměr zákona je připraven a čeká na schválení vedením ministerstva. „Poté půjde do vnitřního připomínkového řízení a teprve po zapracování připomínek do meziresortního připomínkování. Je mi jasné, v jakém stavu se to vrátí a že zákon bude rozstřílen na kusy. Také je mi jasné, že připomínky některých resortů půjdou proti sobě a nebude možné je podle zásad pro vypořádání připomínek zpracovat,“ uvedla před poslanci náměstkyně Peštová. „Se znalostmi legislativního kolečka a dalších kroků nutných pro schválení zákona ve vládě se domnívám, že tato vláda nebude o antifosilním zákonu hlasovat,“ dodala náměstkyně.

„Nevidím důvod, proč mít antifosilní zákon, když má vláda Státní energetickou koncepci (SEK). Je procesní, jestli potřebujeme zákon. Návrh zákona, který jsme měli k dispozici na dispozici na MPO, úkoloval orgány veřejné správy a to už dělá SEK,“ uvedla její kolegyně z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Lena Kovačovská. Předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný v následné debatě označil zákon za zbytečný. „Při návštěvě Bavorska nás němečtí poslanci a průmyslníci upozorňovali na to, že ambiciózní plány Německa na razantní snížení fosilní energetiky a přechod ne „zelenou“ energii se ani v ekonomicky vyspělejším Německu nestihá a stojí obrovské peníze, které spolková země horko těžko shání,“ dodal Pilný s tím, že by si vláda měla dávat pozor na to, co za normy vymyšlené v Bruselu, přijímá.

„To, co jste tady přečetla, znělo jako zpráva z Bruselu, která nic neříká, jen konstatuje, že ministr Brabec je spokojený. To nás tady na hospodářském výboru moc neuklidňuje, ba naopak znervózňuje, protože se zase chystá omezení hospodářství,“ uvedl v reakci na vystoupení Peštové poslanec Ivan Adamec. Jeho kolega František Laudát podotkl, že přistupování k nejrůznějším zeleným aktivitám nařízeným z Bruselu, k nimž se většinou Česká republika přihlásila na vrchní hranici, stálo republiku biliony korun. „Naposledy to byl tunel se solární energií, na kterou se doplácí stamiliony ročně, a těch věcí by se našla celá řada,“ dodal Laudát.

Pokud se podle Kovačovské vláda zaváže do roku 2050 ke snížení emisí tak, jak se o tom teď mluví, znamená to v budoucnu totálně bezemisní energetiku. „Nechci, aby Česká republika dopadla jako Holandsko, které je žalováni neziskovými organizacemi za to, že nedodržuje vlastní přísné limity, které se zdály nereálnými už v době jejich přijetí,“ dodala Lenka Kovačovská z MPO.

Poslanci tedy vyzvali vládu, aby nepřijímala ambiciózní cíle EU v oblasti nízkouhlíkové energetiky a mobility, která by se mohla týkat mnoha obyvatel a mít značný dopad na domácí průmysl a tím i ekonomiku. U „antifosilního“ zákona požadují, aby byl v každém stupni přípravy zákona konzultován s ohledem na aktuální legislativu v poslanecké sněmovně a dalších místech, kde se konzultuje legislativa.

Jiří Reichl