INZERCE

Anketa: Jak hromadné žaloby ovlivní ekonomiku?

Ve vládní koalici probíhá finální ladění návrhu zákona o hromadném řízení. Nejnověji návrh počítá pouze s tím, že by se hromadné žaloby daly uplatňovat jen v případě spotřebitelských sporů. Zákon by neměl pouze právní důsledky. Dopad by měl prakticky na jakoukoli firmu, která své výrobky a služby prodává finálním spotřebitelům.

A s tím souvisí i nezanedbatelné dopady ekonomické. Hospodářská komora ČR tvrdí, že předpis vytváří příležitost pro nový legální byznys podobný vydírání a poškodí řadu podniků. Česká justice se proto zeptala zástupců podnikatelských svazů a ekonomů, jak by možnost hromadně žalovat ovlivnila tuzemské hospodářství.

SOČR: pojďme přijmout celounijní úpravu

Například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v návrhu vidí výrazné zvýšení rizika podnikání v České republice, neboť podle něho může vystavit poctivé podnikatele šikanózním žalobám. „Některé firmy to budou řešit velmi drahým pojištěním, jiné vytváření rezerv, což v obou případech znamená velké náklady. Pro některé firmy může toto výrazné zhoršení rizikovosti České republiky znamenat i to, že zvažované investice uskuteční jinde v regionu,“ uvedl pro Českou justici Prouza.

Šéf SOČR rovněž upozorňuje, že stávající podoba návrhu zákona umožní rozkvět byznysu s vyděračskými hromadnými žalobami. „To bude pro české firmy znamenat stamilionové náklady. Celkově může dojít k dalšímu zpomalení růstu české ekonomiky, který zpomaluje už tak,“ dodal někdejší státní tajemník pro evropské záležitosti.

Ten současně upozornil na podstatný právní aspekt návrhu hromadného řízení. „V rámci Evropské unie se blíží dohoda na celoevropských pravidlech hromadných žalob,“ uvedl. Podle Prouzy by tedy mělo smysl, abychom přijali to, co připravuje zbytek Evropy. Hromadné žaloby jako takové nezavrhuje, ale „musí být jasné, že ke škodě skutečně došlo, že se účastníci sportu sami aktivně zapojili a chtějí hájit svá práva a že ten, kdo celou věc koordinuje, nebude ten jediný, který na tom vydělá,“ dodal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Komora: ekonomika zpomalí, ceny vzrostou

„V hromadném řízení spatřujeme hrozbu pro naši ekonomiku. Trváme na nebezpečí výrazného zpomalení hospodářského růstu a zvýšení cenové hladiny. Exponovaná (žalobami ohrožená) část ekonomiky by v prvních letech účinnosti zákona podle komorového odhadu ztrácela na výkonu v průměru pět procent,“ řekl Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR. O hromadných řízeních a dopadech na ekonomiku už dříve mluvil v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici.

Podle odhadu Hospodářské komory by mohla být zasažena přibližně třetina všech odvětví. „Ztráta tempa u napadených firem bude způsobena náklady na finanční dohody, na judikovanou náhradu škody, na právní zastoupení a tak dále. Tyto prostředky pak budou chybět pro běžný provoz a investice, a tedy povedou ceteris paribus k nižšímu objemu produkovaného zboží a služeb,“ dodal Minčič.

Video: Kulatý stůl „Hromadné žaloby u českých soudů“

Z hlediska inflačních rizik pak Hospodářská komora varuje před jednorázovým zvýšením tempa růstu cen o dva až tři procentní body. Prý proto, že výrobci a obchodníci by v obavě z budoucích hrozeb museli přistoupit ke zvýšení cen svého zboží, a vytvořit tak potřebné zdroje ke krytí rizik. Podle Ladislava Minčiče by navíc nemuselo jít o jednorázový efekt. Šéf legislativního odboru Hospodářské komory si navíc není jist, nakolik hromadné žaloby spotřebitelům opravdu pomohou. „Určitě ale povedou k vychýlení spotřebitelského práva v neprospěch podnikatelů všech velikostí, a to bez ohledu na objektivní poškození věřitele,“ uzavřel.

Jako sporný vidí princip, kdy je možnost vést soudní spor proti žalovanému za někoho, kdo o tom ani neví, či o to nejeví zájem i Česká kancelář pojistitelů (ČKP). „Běžná zahraniční praxe vede k závěru, že spotřebitel se pak i v případě vítězství žalujících nedostane k žádné větší náhradě a jediným, kdo na sporu vydělá, jsou právní firmy na straně subjektu vedoucího žalobu,“ reagovala mluvčí Veronika Nová.
Hromadné žaloby mohou podle ČKP pomoci spotřebitelům se domoci svých práv, ale zda se tento předpoklad a očekávání v praxi v plném rozsahu naplní, bude záviset i na finálním znění zákona. Lze očekávat, že firmy budou klást ještě větší důraz na zákaznický servis, neboť vždy je lepší se důvodům k žalobě samozřejmě vyhnout. Je nepochybné, že větší firmy s velkým kapitálem a dobrou reputací budou muset v případě přijetí nového zákona zohlednit i to, že se mohou stát lákavým terčem komerčně motivovaných žalob. . Je nepochybné, že větší firmy s velkým kapitálem a dobrou reputací budou muset v případě přijetí nového zákona zohlednit i to, že se mohou stát lákavým terčem komerčně motivovaných žalob,“ dodává Nová.

Hromadné žaloby podle podle předsedy Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků Radomila Bábka mohou být dobrým sluhou i zlým pánem, ale obávat by se jich měly především firmy, které podnikají s vědomím toho, že jejich služba či produkt vypadá jinak při prodeji a jinak při užití.

Efektivnost soudního řízení je klíčová pro fungující ekonomiku

Ministerstvo spravedlnosti také v důvodové zprávě počítá s tím, že dojde k odbřemenění soudů a úspoře nákladů na vedení řízení, protože ubude individuálních sporů. „Otázkou je, jak by to bylo v praxi. Znamenalo by to, že jedna hromadná žaloba opravdu nahradí tisíc žalob individuálních? Znamenalo by to v takovém případě tisíckrát menší vytížení soudců a jejich pomocného aparátu?“ klade si otázky Veronika Hdeija, odborná asistentka katedry ekonomických studií jihlavské Vysoké školy polytechnické s tím, že efektivnost soudního řízení je jeden z klíčových faktorů dobře fungující ekonomiky. „V tomto případě vůbec nevíme, jestli se soudům skutečně uleví, nebo jim naopak agenda přibude,“ uzavřela Hedija.

Proti tezi, že nový zákon uleví soudům, se už dříve postavili zástupci justice. Spotřebitelské spory v současné době – na rozdíl třeba od insolvencí – žádné velké břemeno pro soudy nepředstavují. Není tedy třeba je odbřemenit, myslí si bývalý předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš. „Kdyby ale zákon o hromadném řízení měl být uveden v život, tak to břemeno bude. A veliké,“ uvedl v rámci kulatého stolu České justice.
Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal zase upozornil, že už nyní mají soudy problém sehnat pomocný personál a vedení hromadných řízení by v tomto ohledu zvýšilo potřebu soudů. „Kdybychom si mohli dovolit zaměstnance, kteří umí číst a psát, tak by to pro nás bylo daleko větší odbřemenění. A pokud si někdo myslí, že hromadné žaloby budou pro soud znamenat úlevu, tak to určitě ne,“ varuje Drápal.

Petr Musil