Andrej Babiš ještě nedávno zodpovídal za státní rozpočet. Po více než třech letech, ve druhé polovině května byl z vlády odvolán. Začátkem června přitom Evropská komise evidovala 10 směrnic, které kompetenčně spadají právě pod Ministerstvo financí, ale údajně nebyly uspokojivě implementovány do tuzemské legislativy. Proto taky hned desetkrát zahájila vůči České republice “řízení o nesplnění povinnosti” (infringement procedure), které v krajním případě může skončit pokutou.

“Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a některých dalších zákonů,” oslovil předloni v březnu české poslance Andrej Babiš (Ano). “Hlavní změny, které jsou předmětem novely zákona, související s implementací zásadního aktu Evropské unie v oblasti účetnictví, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU,” pokračoval tehdejší ministr financí.

Zmínil direktivu, která pojednává “o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků”. Navazující česká novela měla administrativně ulevit malým firmám a zvýšit transparentnost velkých subjektů. “Jedná se o přímou transpozici směrnice 2013/34/EU,” shrnul předloni předseda politického hnutí Ano.

K zásadnímu věcnému sporu tehdy nedošlo, krátkými projevy navázali jenom tři poslanci. Například Radim Fiala (tenkrát Úsvit, nyní SPD) glosoval, že jde pouze o naroubování evropské legislativy do národního práva, takže vlastně není, co řešit. Přesto Evropská komise konstatovala, že Česká republika během celého ministrování Andreje Babiše “nesplnila povinnost” a směrnici č. 2013/34/EU uspokojivě nepřejala. A podobných případů napočítala dohromady 10.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

10 bruselských výtek kvůli českým financím

Komisaři ve všech deseti případech postupovali podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, kde stojí:

“Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze Smluv vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.  

Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.”

Jde o následujících 10 direktiv, které většinou odhlasovali europoslanci a ministři členských států:

  • 2013/34/EU, vizte výše
  • 2014/56/EU, o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek
  • 2013/50/EU, řeší mimo jiného průhlednost informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu
  • 2014/92/EU, o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty apod.
  • 2014/17/EU, řeší spotřebitelské úvěry na obytné nemovitosti
  • 2014/51/EU, jde o Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) + Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
  • 2009/138/ES, o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti
  • 2015/2392, jde o prováděcí směrnici Evropské komise k jinému právnímu aktu (596/2014), který se týká zneužívání trhu
  • 2014/107/EU, 2015/2376, jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní; tyto dvě směrnice vydali národní ministři bez europoslanců

Evropská komise na začátku června vůči České republice evidovala celkem 73 řízení o nesplnění povinnosti. Jde například o plynárenství, kódování lidských tkání a buněk, nebo elektromobilitu. Takzvaná “infringement procedure” má několik fází. Teprve v případě dlouhodobě zablokovaného sporu rozhodne Soudní dvůr EU, zdali je v právu Evropská komise, nebo členský stát a jestli bude Česká republika platit pokutu.

[/mn_protected]

Petr Woff