Amsterdamská radnice si od navrhovaného opatření slibuje zvýšit dostupnost bydlení. Chystá i tvrdší pokuty za pronájmy načerno.
Pokud si v Amsterdamu koupíte nově postavený dům nebo byt, budete v něm muset také žít. Pronajmout ho totiž bude zakázané. To je vzkaz Amsterdamské radnice všem, kteří si chtějí domy a byty pořídit jako investici, která by jim měla vynášet peníze z pronájmu. Amsterdamští radní totiž připravují návrh normy, která takové nakládání s objekty určenými k bydlení zakáže. Informoval o tom portál CityLab.com s odkazem na amsterdamský zpravodajský portál Amsterdam.nl.
Předpoklad je, že by nová pravidla měla začít platit ještě letos na podzim. Jenže do té doby je nutné vyjasnit ještě několik věcí. Zatím nikdo například neřekl, jakou minimální dobu bude muset vlastník ve svém domě či bytě žít, než jej bude moci k pro nájmu nabídnout. Radnice tak reaguje na zřejmý tlak ze strany středněpříjmového obyvatelstva nizozemské metropole, které má stále větší problém bydlení za pro něho solidní peníze sehnat.
Regulační koktejl
Důvod, proč je bydlení pro střední třídu méně dostupné, je nasnadě. Podíl vlastnického bydlení je v Nizozemsku poměrně vysoký. Více než dvě třetiny domácnosti totiž bydlí ve svém. Střední třída, která byla schopně ještě před několika lety na svůj vlastní dům či byt dosáhnout, se najednou se svými příjmy ocitla mimo tento trh. Ceny bydlení ženou vzhůru zejména investoři, kteří nemovitosti nakupují k dalšímu pronájmu.
Navrhovaná norma prý ale není namířena proti výstavbě, která je k pronájmu určena. Nehrozí tak prý, že by se stavět přestalo. Autoři si od ní slibují, že udělá čáru přes rozpočet především spekulantům, jejichž poptávka po (nejen) nových bytech je, zdá se, nekonečná. Pokud se ji podaří částečně utlumit, měl by se zastavit i růst cen bydlení.
Není to ovšem poprvé, co se amsterdamská radnice odhodlala problematiku bytového cenového boomu řešit. Už v roce 2017 byl přijat plán, podle kterého má být až čtyřicet procent nově postavených bytů v nějaké formě veřejného vlastnictví. U dalších čtyřicet procent má být zastropovaná cena tak, aby na byty dosáhla střední třída, kde domácnost vydělává mezi 38 a 60 tisíci eur (970 tisíc až 1,6 milionu korun) ročně.
Maximální cena takových bytů byla tento měsíc stanovena na 175 až 297 tisíc eur (4,5 až 7,6 milionu korun) v závislosti na velikosti bytu a lokality, ve které se nachází. Podle amsterdamských zastupitelů je takto regulovaná cena dostatečně vysoká na to, aby se výstavba bytů developerům vyplatila. Argumentuje tím, že horní hranice této ceny je stále asi o pět tisíc eur pod průměrnou nizozemskou cenou bytu.
Bude to fungovat?
Kritici ovšem varují, že chystaná regulace se může minout účinkem. Podle odhadů, které byly nedávno zveřejněny, se asi deset až dvacet procent bytů s regulovaným nájemným dále pronajímá načerno za tržní ceny. A to jak na dlouhodobý pronájem, tak na krátkodobé pobyty, včetně pronájmů přes aplikace typu Airbnb.
Úřady se domnívají, že jde také o důsledek malého tlaku asociací, kde se majitelé domů a bytů sdružují, na nepoctivé pronajímatele. Nizozemská vláda chce na to konto zvýšit maximální pokutu, jíž se takové jednání postihuje. Ta nyní dosahuje 20 tisíc eur (přes půl milionu korun) a má se zvýšit na 83 tisíc (asi 2,1 milionu korun).
Jak nakonec soubor všech opatření a regulací bude fungovat, ukáže nejspíše až čas. „Jedno je ale jisté. Rozsah nedostupnosti bydlení ve větších městech napříč Evropou se stále zvětšuje a už se zdaleka netýká jen nejchudších lidí,“ píše Feargus O´Sullivan z portálu CityLab.com. Podle něho jsou zásahy to trhu s bydlením zcela legitimní. „S tím, jak roste počet lidí, kteří si nemohou solidní bydlení dovolit, roste i legitimita politiků s tím něco dělat. Je to mimo jiné v rámci jejich mandátu, který získali od voličů,“ dodává O´Sullivan.
-zm-
