Evropa znovu otevírá otázku, která se dlouho držela spíš v zákulisí diplomatických jednání než na veřejnosti. Spojené státy v rámci NATO diskutují o možném rozšíření jaderného sdílení, což by mohlo změnit mapu bezpečnosti na kontinentu. Nejvíc pozornosti přitom míří na východní křídlo Aliance, kde se bezpečnostní tlak dlouhodobě zvyšuje.
Jako první informoval o těchto interních konzultacích List Financial Times. Odvolal se na tři nejmenované zdroje, které mají o těchto rozhovorech detailní informace. Celý proces momentálně probíhá skrze alianční kanály a podléhá utajení.
USA zvažují změnu mapy jaderného sdílení NATO
Uvnitř NATO probíhají diskuse o možnosti, že by Spojené státy rozšířily rozmístění svých jaderných zbraní do dalších evropských zemí. Nejde o rozhodnutí, ale o citlivá jednání, která se odehrávají v rámci stávajícího systému jaderného sdílení Aliance.
Tento systém dnes stojí na modelu, v němž americké jaderné zbraně zůstávají pod výhradní kontrolou Spojených států, ale jsou rozmístěny na území vybraných spojeneckých států a určeny pro společné alianční odstrašení. Do tohoto rámce patří Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Turecko a Velká Británie.
Součástí tohoto konceptu jsou i tzv. dual-capable aircraft, tedy letouny schopné nést jak konvenční, tak jaderné zbraně. Tyto stroje tvoří klíčovou část celé architektury odstrašení NATO.
Evropa pod tlakem nové bezpečnostní reality
Diskuse o možném rozšíření jaderného sdílení se objevují v době, kdy se mění celková bezpečnostní situace v Evropě i role Spojených států na kontinentu. Podle dostupných informací se zároveň zvažuje, jak udržet důvěru evropských spojenců v americké bezpečnostní závazky v situaci, kdy některé státy počítají s postupným posilováním vlastních obranných kapacit.
Právě jaderné sdílení má v tomto kontextu fungovat jako signál, že americký „jaderný deštník“ nad Evropou zůstává pevně zakotvený, i když se mění struktura konvenčních sil a evropské státy zvyšují své obranné výdaje.
Východní křídlo NATO a citlivé otázky bezpečnosti
Zvláštní pozornost v těchto debatách míří na státy východního křídla NATO, které přímo sousedí s Ruskem. Právě Polsko a některé pobaltské státy patří mezi země, které o posílení jaderného odstrašení dlouhodobě projevují zájem.
Varšava o rozmístění jaderných bomb na svém území usiluje veřejně s cílem odradit Rusko od případné agrese. Bývalý polský prezident Andrzej Duda dokonce Spojené státy k takovému kroku explicitně vyzval. Nová polská vláda sice toto prohlášení následně poněkud zmírnila, avšak celá konverzace zůstává ve Varšavě stále aktivní a urgentní.
Mohlo by vás zajímat
Podle informací z diskusí se v této souvislosti zvažuje i rozšíření konceptu dual-capable aircraft na jejich území. Polsko se přitom již v minulosti otevřeně hlásilo k posílení své role v rámci jaderného odstrašení Aliance.
Evropa hledá vlastní alternativy
Kromě amerického jaderného programu se v Evropě rozbíhají i další strategická jednání. Jedinými evropskými zeměmi, které disponují vlastním jaderným arsenálem, jsou Francie a Velká Británie. Několik dalších států s nimi již zahájilo rozhovory o jaderném odstrašení ve světle potenciálních hrozeb ze strany Ruska.
- Polsko se již zapojilo do francouzského programu „dopředného odstrašení“, který slibuje rozšířit francouzský jaderný deštník nad touto východoevropskou zemí. V budoucnu to může vést k dočasnému rozmístění francouzských letounů schopných nést jaderné zbraně na polském území.
- Norsko podepsalo na konci května s Francií dohodu, kterou obě strany připravovaly minimálně od března.
- Dánsko je podle předchozích zpráv otevřené spolufinancování evropského jaderného deštníku a vyjadřuje ochotu diskutovat o potenciálním rozmístění jaderných zbraní na svém vlastním území.
Současný stav: Žádné rozhodnutí nepadlo
I přes probíhající debaty zůstává klíčový fakt neměnný. Žádná nová dohoda o rozšíření jaderného sdílení zatím nebyla uzavřena a podle dostupných informací se ani neočekává, že by k rychlému rozhodnutí došlo v blízké době.
Diskuse probíhají uvnitř NATO, jsou citlivé a zatím zůstávají v rovině konzultací mezi spojenci. Vedle Spojených států hrají v evropské bezpečnostní architektuře důležitou roli také dvě jaderné mocnosti na kontinentu – Francie a Velká Británie. Některé státy zároveň rozvíjejí debatu o spolupráci s těmito zeměmi v oblasti jaderného odstrašení.
Objevují se i nové bilaterální kroky, například březnová dohoda Norska s Francií podepsaná na konci května, nebo otevřenost Dánska k diskusi o evropském jaderném deštníku.
Kde už americké bomby jsou?
Americké taktické jaderné bomby jsou v Evropě uloženy v podzemních skladech na celkem šesti leteckých základnách v pěti zemích. A to na zálkadnách: Aviano a Guedi (Itálie), Büchel (Německo), Volkel (Nizozemsko), Kleine Brogel (Belgie) a Incirlik (Turecko).
Bomby jsou ve vlastnictví a pod přísnou kontrolou Spojených států. Jsou však umístěny na základnách spojenců v NATO. V případě konfliktu by byly naloženy na stíhací letouny dané evropské země (např. F-16 nebo Tornado).
K odpálení je nutný souhlas a speciální kódy od prezidenta USA. Sklady, tzv. WS3 (Weapons Storage and Security System), jsou zabudované přímo v podlahách odolných hangárů a disponují masivními bezpečnostními prvky, jako jsou senzory, pancéřové dveře a speciální elektronické zámky.
