V tomto týdnu jsme opět připravili pro naše čtenáře přehled těch nejdůležitějších sněmovních tisků, kterými se budou zabývat poslanci v následných týdnech a měsících. V tomto týdnu zamířila do dolní komory Parlamentu ČR novela zákona o silniční dopravě, která zlegalizuje alternativní taxislužby využívající mobilní aplikace. Transpozice se dočkala i směrnice EU týkající se změn ve veterinárním zákoně. Dva osamocení poslanci z hnutí ANO předkládají novelu školského zákona, která by měla mimo jiné přinést povinnost pro školy zveřejňovat všeobecný vzdělávací program na webových stránkách školy. Vláda by si přála vyřešit problém dvojího zdanění mezi ČR a Tchajwanem, který ale není Českem uznávaný jako stát. Lidovci by si přáli zvýhodnit rodiny s dětmi, které by si mohly v důchodu přijít na 500 korun za každé vychované dítě a zkrátit by se měla i povinná doba pojištění pro vznik nároku na důchod. Do sněmovny dorazilo i několik výročních zpráv za rok 2018, mezi kterými nechybí zprávy České televize i Rozhlasu nebo výroční zpráva ČNB a kanceláře Finančního arbitra.

[mn_protected]

Novela zákona o silniční dopravě

Vláda předložila poslancům návrh novely zákona o silniční dopravě, která legalizuje alternativní taxislužby, a přináší nové povinnosti pro zprostředkovatele dopravy. „V oblasti taxislužby se v souvislosti s její dílčí liberalizací jednoznačně upravují pravidla pro provozování taxislužby za využití populárních mobilních aplikací a dalších elektronických komunikačních prostředků spočívající v upuštění od požadavku na plnění některých povinností, a to povinného použití taxametru a označení vozidel střešní svítilnou. Současně se navrhuje redukce povinností dopravců a řidičů taxislužby tak, aby nedocházelo k nedůvodnému zvýhodnění poskytování taxislužby tzv. alternativními způsoby,“ uvádí v důvodové zprávě Ministerstvo dopravy, které zákon za vládu předkládá. Pokud bude novela schválena budou moci řidiči využívat kromě taxametru i mobilní aplikace, ve kterých bude ale muset být předem zákazníkem odsouhlasena cena, jež se během jízdy nebude měnit. Střešní svítilnu s nápisem taxi budou moci mít pouze vozidla vybavená taxametrem, pro ostatní bude povinnost pořídit si evidenční nálepku, která řidiče přijde na 500 korun. Zprostředkovatelé a provozovatelé aplikací se nově budou muset povinně registrovat a uchovávat základní údaje o zprostředkovaných jízdách. Na druhou stranu zákon ubírá jednu z povinností kladených na řidiče a zakazuje obcím, aby je zkoušely z místopisu.

Zákon také přináší změny v případech, kdy má být řidiči taxislužby zadržen řidičský průkaz. „Zákon zavádí možnost zadržet průkaz řidiče taxislužby i v případě, že jej jeho držitel nemá při výkonu státního odborného dozoru u sebe, nebo to tvrdí. Tato úprava je nezbytná, neboť v současné době se může řidič taxislužby nepříjemným důsledkům spojeným se zadržením průkazu řidiče taxislužby vyhnout tím, že jej při výkonu státního odborného dozoru nepředloží. Navrhuje se proto, aby se postup a následky zadržení průkazu řidiče taxislužby uplatňovaly bez ohledu na to, zda průkaz řidiče taxislužby byl či nebyl fyzicky odebrán,“ říká ministerstvo k předložené změně.

Projde to?
Novelu už schválila vláda jako celek na svém zasedání 27. 2. 2019. Dá se předpokládat, že zákon podpoří i někteří opoziční poslanci, protože volání po řešení alternativních taxislužeb se ozývá již delší dobu.

Dohoda mezi ČR a Chilskou republikou o letecké dopravě

Poslanci se budou zabývat ratifikací dohody mezi Českou republikou a Chilskou republikou o letecké dopravě. K dohodě mimo jiné vedla žádost dopravce LATAM Airlines Chile, který chtěl v roce 2016 uzavřít obchodní spolupráci ohledně společného označování linek (code-sharing). Žádost však tehdy byla Ministerstvem dopravy zamítnuta právě z důvodu chybějící dohody mezi ČR a Chilskou republikou. „Obecně Dohoda umožňuje určení libovolného počtu leteckých podniků každou stranou pro provozování leteckých služeb, při kterých mohou být využívána práva stanovená v Dohodě. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé strany, právo přistání na území státu druhé strany pro neobchodní účely, právo vykládat a nakládat v místech na území státu druhé strany cestující, zboží a poštovní zásilky,“ uvádí MD v důvodové zprávě.

Novela veterinárního zákona

Ministerstvo zemědělství předkládá novelu veterinárního zákona, která je transpozici nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2017/625, které nabývá účinnost 14. prosince 2019. Směrnice přináší právo pro provozovatele jatek na druhé odborné stanovisko, kontroly prodeje na dálku nebo třeba změny ve správní spolupráci mezi členskými zeměmi. Zákon přináší také základní právní úpravu pro chovatele hmyzu jako hospodářského zvířete, v případě že je určeno k lidské spotřebě. Rozšíření povinností přichází i pro chovatele provádějící domácí porážky, kteří nově budou muset hlásit i to, že nahlášená porážka neproběhla.

Projde to?

Novelu už schválila vláda jako celek 11. 3. 2019 a vzhledem k nedostatku času, který zbývá k transpozici směrnice, bude zákon pravděpodobně schválen.

Návrh zákona o zamezení dvojího zdanění ve vztahu k Tchajwanu

„Práva a povinnosti v oblasti daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu nejsou v současné době speciálně upraveny, neboť území Tchaj-wanu není Českou republikou uznáno za stát, a proto s ním není možné uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění,“ uvádí k předloženému vládnímu návrhu zákona o zamezení dvojího zdanění ve vztahu k Tchajwanu Ministerstvo financí. Právě z důvodu, že s Tchajwanem nelze uzavřít mezinárodní smlouvu řeší to ministerstvo předložením zákona, který bude problematiku na straně ČR řešit. Zákon by měl přispět k rozvoji vzájemných obchodních vztahů. Podle důvodové zprávy návrhu zákona dosahoval vzájemný obchod mezi zeměmi 30 miliard korun.

Projde to?

Vzhledem k tomu, že zákon podpoří i někteří opoziční poslanci, zákon projde. Dá se to mimo jiné usuzovat vzhledem k emocím, které vyvolalo nedávné vyloučení tchajwanské delegace ze společného jednání s MPO, které vedla ministryně Marta Nováková. Tito poslanci pravděpodobně budou hlasovat pro zákon, který by mohl zlepšit vzájemné obchodní vztahy.

Novela školského zákona

Poslanci z hnutí ANO Julius Špičák a Stanislav Fridrich předkládají novelu školského zákona, jež přináší povinnost pro školy zveřejňovat školní vzdělávací program na internetových stránkách, a ruší, podle předkladatelů, nezamýšlené změny financování školních družin, klubů a středisek volného času zřizovaných soukromými a církevními zřizovateli. Předešlá novela totiž přinesla změny ve způsobu financování, kdy těmto zařízením neměly být nadále vypláceny prostředky na základě počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin. „V jejich případě takový stav nicméně postrádá smysl, neboť těmto budou i po 1. 1. 2020 finanční prostředky nadále poskytovány dle dosavadních pravidel – tedy na účastníka zájmového vzdělávání bez ohledu na počet úvazků pedagogického pracovníka, na počet odučených hodin,“ říkají k návrhu předkladatelé. Nestátní zařízení by také neměla mít povinnost zřizovat školskou radu. V případě schválení novely by měla mít nestátní zařízení tuto povinnost pouze tehdy, pokud by si to přála kvalifikovaná většina zákonných zástupců nezletilých žáků a zletilých žáků nebo pedagogických pracovníků školy.

Projde to?

V tomto případě bude důležité stanovisko Ministerstva školství. Vzhledem k tomu, že pod zákonem jsou podepsáni pouze dva poslanci z vládního hnutí ANO, nedá se příliš očekávat schválení této novely.

Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB za rok 2018

Česká národní banka předkládá dolní komoře Parlamentu ČR svou roční zprávu o výsledku hospodaření za rok 2018. ČNB v loňském roce vygenerovala zisk kurzový 42 miliard korun. Celkové saldo nákladů a výnosů za rok 2018 činilo 1,79 miliardy korun. Saldo při správě devizových rezerv, však vykazuje mínus 11,9 miliardy korun, za což nese hlavní vinu ztráta akciového portfolia ČNB, jež nakumulovalo ztrátu ve výši 26,9 miliardy korun. „Přestože je v akciích alokováno méně než 10 % devizových rezerv, těžila ČNB v posledních letech z růstu akciových trhů. Ten se postupně vyčerpal a v závěru roku proběhla rozsáhlá vlna výprodejů doprovázená korekcí akciových indexů všech významných světových trhů,“ píše se ve zprávě ČNB k poklesu hodnot akciového trhu na konci roku 2018. Provozní náklady vzrostly ČNB o 140 milionů korun. Zaměstnanci si v loňském roce přišli celkově na 1,17 miliardy korun. Platy bankovní rady si můžete prohlédnout v tabulce níže.

Novela zákona o zdravotnických prostředcích

Poslaneckou novelu zákona o zdravotnických prostředcích předkládá Věra Adamková z hnutí ANO spolu s dalšími poslanci z ODS a SPD. Novela přináší změny v povinnostech pro prodejce zdravotnických prostředků, kteří budou muset zajišťovat poskytovatelům zdravotnických služeb školení a budou za něj moci inkasovat pouze prokazatelně a účelně vynaložené náklady. „Nezbytnost školení v oblasti servisu a nutnost zajištění kvalitního servisu zdravotnických prostředků obecně dokládá i nedávný incident v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, kde pacientka zemřela po pádu hlavice rentgenu při rutinním vyšetření. Příčinou tohoto incidentu bylo dle dostupných informací nedostatečné provedení bezpečnostně technické kontroly,“ uvádí k nezbytnosti právní úpravy její předkladatelé.

Projde to?

Jedná se o poslanecký návrh, který předkládají poslanci z hnutí ANO a pár jednotlivců z ODS a SPD. Důležité bude stanovisko ministra zdravotnictví a je možné, že tento zákon, který přináší spíše kosmetickou změnu, může být schválen.

Novela zákona o důchodovém pojištění

Poslanci z KDU – ČSL v čele s Marianem Jurečkou předkládají novelu zákona o důchodovém pojištění, která by měla přinést navýšení základní procentní výměry důchodu o 500 korun za každé vychované dítě. Lidovci chtějí dle svých slov podpořit především rodinu, která si podle jejich názoru zaslouží větší pozornost. „Za účelem podpory pracujících rodičů a rovněž s ohledem na rodiny se specifickými potřebami, s ohledem na jejich skutečné potřeby slaďování rodinného a profesního života a podle skutečné individuální potřeby se navrhuje možnost pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do 10 let věku nejmladšího dítěte, o které rodiče pečují. Za současného stavu si vyloučenou dobu může jen jeden z rodičů, a to pouze do 4 let věku nejmladšího dítěte. Zároveň se navrhuje prodloužení současné náhradní doby pojištění pro rodiče až do 10 let věku nejmladšího dítěte, pečují-li o tři a více dětí. Dosud tato náhradní doba platila pouze do pouze do 4 let věku nejmladšího dítěte pro všechny děti bez ohledu na počet vychovávaných dětí v rodině,“ říkají k jedné z navrhovaných změn lidovci. Nově by mělo být do náhradní doby pojištění počítáno i studium na vysoké škole. Snížit by se měla i povinná doba pojištění nutná pro získání důchodu na 10 let.

Projde to?

Jedná se o osamocený návrh opoziční KDU – ČSL. Nedá se očekávat, že by vláda řešení této problematiky, která může mít dopady na státní rozpočet, přenechala opoziční straně.

Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018

Česká televize předložila poslancům svou výroční zprávu o činnosti za rok 2018. Programy ČT dosahovaly v minulém roce 30 % podílu na sledovanosti u diváků 15+. Sledovanost v prime – time se meziročně zvýšila o 1,2 procentního bodu na 28,9 %. Počet zaměstnanců se meziročně zvýšil o 16 lidí.

Výroční zpráva a účetní závěrka Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2018

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá výroční zprávu a účetní uzávěrku Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2018. „Uplynulý rok znamenal v oblasti bytové politiky pokračování trendu podpory výstavby a rekonstrukce bytového fondu v České republice. V této oblasti byly schváleny výhodné úvěry za více než 800 milionů korun. Jednou z důležitých součástí bytové politiky státu je podpora nájemního bydlení. SFRB od roku 2011 poskytuje program, který se soustředí na výstavbu nájemních bytů a domů či na přestavbu budov pro vymezenou skupinu obyvatel a osoby, jejichž obydlí zničila živelní pohroma. V roce 2018 bylo vybudováno 237 bytů,“ uvedla ve výroční zprávě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Na poskytování podpor formou úvěrů měl Fond v minulém roce vyčleněnu celkově 1 miliardu korun, ale nakonec z ní vyčerpal pouze 82 %. Celkové výdaje Fondu v minulém roce dosahovaly 1,2 miliard korun, schválený rozpočet ale počítal s náklady v celkové výši 2,1 miliardy korun, příjmy pak dosahovaly celkově 800 milionů korun, což je přibližně o 120 milionů méně než v roce 2017.

Zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2018

Kancelář finančního arbitra předkládá dolní komoře Parlamentu ČR k přijetí zprávu o své činnosti za rok 2018. Finanční arbitr v minulém roce přijal celkově 1399 návrhů na zahájení řízení, projednal celkově 3619 sporů a zodpověděl přes 5 tisíc dotazů. Meziročně vzrostl počet návrhů o 5 %. Finanční arbitr ve zprávě mimo jiné konstatuje, že velkým problémem v české společnosti je stále nízká finanční gramotnost. „Ve většině sporů, které finanční arbitr řeší, vyjde najevo, že spotřebitel nečetl smlouvu nebo smluvní podmínky před jejich podpisem, snaží se finanční arbitr veřejnosti předkládat informace jednoduše a uceleně tak, aby ho od jejich přečtení neodradil a současně, aby ho do budoucna přiměl tak důležité informace a dokumenty číst,“ uvádí se ve výroční zprávě.

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018

„Práce ochránce nikdy nekončí. I v uplynulém roce se objevila nová témata, jimž je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Nejzávažnější problémy, s nimiž jsem se opakovaně setkávala a které nelze vyřešit jinak než změnou právních předpisů, předkládám Poslanecké sněmovně formou doporučení. Změna zákona by v těchto případech měla pozitivní dopad na život velkého počtu lidí,“ říká při příležitosti zveřejnění souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018 ombudsmanka Anna Šabátová. Mezi nejdůležitější témata minulého roku uvádí zpráva zejména dálkové nahlížení do spisů, neoprávněné použití omezovacího prostředku při poskytování zdravotních služeb jako přestupek nebo zveřejňování rozhodnutí soudů ve veřejně přístupné databázi. Veřejná ochránkyně práv v minulém roce připomínkovala celkově 18 materiálů ministerstev a přijala celkově 8152 podnětů, z nichž se většina týkala sociálního zabezpečení a stavby a regionálního rozvoje. Celkově se podle zprávy podařilo napravit pochybení v 488 případech. Celkový rozpočet úřadu činil 159 milionů korun, z čehož 5,8 milionů mířilo na platy zaměstnanců.

Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018

Poslední výroční zpráva v řadě informuje o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018. V minulém roce přijala rada Českého rozhlasu celkově 85 stížností od posluchačů, které byly do prosince projednány. Rozhlas v roce 2018 hospodařil s celkovým rozpočtem ve výši 2,2 miliardy korun, samotná rada pak stála 1,69 milionů korun.

[/mn_protected]

Michal Ožuch