Nástup generativní umělé inteligence, automatického kódování a autonomních agentů neúprosně mění tradiční technologické obory i dosud platná pravidla vývoje softwaru. Na konferenci Ekonomického deníku s názvem „Nová éra inteligence, člověk, stroje a kvantum“ na České zemědělské univerzitě v Praze na tento zásadní moment upozornil Martin Pelikán.
Podle jeho slov se firmy, akademická sféra i celá společnost dostaly do fáze, kdy využívání AI nepředstavuje jen otázku osobní volby, ale neúprosnou podmínku pro zachování konkurenceschopnosti.
Martin Pelikán, proděkan Provozně ekonomické fakulty ČZU a spoluzakladatel iniciativy AI Bridge, nabídnul v panelové diskusi nezkreslený pohled na to, jakým způsobem pokročilé algoritmy mění vzdělávání, práci vývojářů, trh práce, fungování státu i efektivitu celých podnikových procesů.
Firmy výrazně redukují vývojové týmy, je softwarové inženýrství v klasickém pojetí mrtvé?
Technologický vývoj nabral tempo, které překvapuje i samotné experty z oboru informačních technologií. Tradiční poučky a zavedené vývojové cykly přestávají platit v momentě, kdy umělá inteligence dokáže samostatně psát funkční kód a navrhovat strukturu aplikací.
„Nedávno mi přistál článek, že softwarové inženýrství je v současné době ve svém původním pojetí mrtvé. Důvodem je generativní AI, webcoding a další věci,“ varoval v diskusi Martin Pelikán.
Tradiční postupy vývoje softwaru ztrácejí opodstatnění v momentě, kdy pokročilé algoritmy dokážou generovat kód výrazně efektivněji. Podle Pelikána k využívání těchto nástrojů nevede lidi a manažery jen osobní preference nebo pohodlnost.
„Ono to není jenom o tom, co chceme nebo nechceme. V doméně softwarového vývoje jsme v kontaktu s celou řadou firem a tam už je ten efekt přímo vidět. Řada softwarových pracovišť je dnes na polovině původních stavů. Vy sice můžete chtít dělat věci po staru, ale nestíháte a nebudete efektivní. Do značné míry k tomu budeme donuceni v rámci konkurenceschopnosti. Lidé k tomu jednoduše směřují pod tlakem okolí,“ zdůraznil Pelikán.
Student bez znalosti kódování nahradil software za tisíce dolarů
Extrémní sílu a okamžitý ekonomický dopad generativních nástrojů doložil Pelikán konkrétním příkladem z akademické praxe. Na sedmidenní letní škole ČZU, určené pro studenty a doktorandy z partnerských univerzit úplně mimo oblast informačních technologií, dokázal student bez jakýchkoliv předchozích znalostí programování vytvořit plně funkční aplikaci.
„Jeden ze studentů z BOKU University ve Vídni, který působí v oblasti dřevařství, si za týden jako naprostý laik nepolíbený programováním vyvinul vlastní aplikaci na optimalizaci řezných plánů pro nábytek. Tato aplikace mu plně nahradila komerční software, za který dosud platil šest tisíc dolarů ročně,“ popsal Pelikán obrovský finanční i procesní skok.
Hrozba chamtivosti, lidská lenost a pohled ostatních řečníků
Martin Pelikán se v diskusi detailně vyjádřil také k širším společenským a socioekonomickým dopadům automatizace a robotiky. Připomněl, že lidstvo stojí před velkým testem dospělosti. Nastupující vlna umělé inteligence a humanoidních robotů podle něj připomíná valící se tsunami. Umělá inteligence představuje dobrého sluhu, ale velmi zlého pána.
Pelikán odmítl předpoklad, že masivní využívání AI pramení výhradně z lidské lenosti. Na toto téma reagoval Lukáš Sedláček z Innovation Weeku, který naopak lidskou pohodlnost označil za hlavní motor: „Záleží to na nás. Jedna z nejvýznamnějších hrozeb AI je podle mě naše lidská lenost. Člověk už nechce přemýšlet. Má kalkulačku, nepočítá z hlavy ani dva plus dva a dá to do kalkulačky. Tak je to s AI na jakýkoliv úkon.“
Pelikán navíc akcentoval rozměr společenské odpovědnosti a varoval před prohlubováním sociálních rozdílů. Pokud společnost technologický náraz zvládne, AI dokáže nahradit významný objem lidské práce a umožní například zkrátit pracovní dobu.
„Pokud bude společnost dostatečně vyspělá, dokáže se postarat o ty, kteří kvůli technologiím přijdou o své pozice. Trochu se však obávám, že zvítězí lidská chamtivost a to povede spíše k prohlubování nerovností, ze kterých budou profitovat hlavně silní hráči na trhu,“ upozornil Pelikán.
Do debaty vstoupil také brigádní generál Petr Šnajdárek z Ministerstva obrany. Varoval před pasivitou a slepým přejímáním generovaných textů: „Zatím vidíme, jak nám to ušetří člověku hodiny, ale neříká se, že by nám to mělo pomoci se učit a že to je nástroj, který by nás měl posunout vědomostně dál, abychom se nestali jen opravdoví otroci těch technologií.“
Státní správa pod tlakem AI agentů a legislativní brzdy
Pelikán zdůraznil, že zásadní proměna nečeká pouze soukromý sektor, ale i státní správu. Jako příklad z praxe uvedl zkušenosti z konference CEE AI Summit v Praze, kde zástupce Estonska demonstroval pokroky v digitalizaci agend pomocí propojených autonomních AI agentů.
Adaptaci nových technologií v České republice však brzdí pomalé byrokratické procesy. Pelikán přiznal skepsi ohledně rychlosti státu při zavádění klíčových inovací. Na to navázal Lukáš Sedláček potvrzením, že nákupní procesy úřadů nedokážou držet krok s technologickým vývojem.
Generál Petr Šnajdárek doplnil pohled obrany a uvedl, že byrokratické administrativní úkony chce stát co nejrychleji zjednodušit pomocí AI. V rámci Rady vlády pro informační společnost se už připravuje koncept české AI brány pro úředníky.
Legislativní bariéry se projevují i v odvětvích jako zemědělství. Autonomní pole a zemědělské roboty už sice komerčně existují, zákonné předpisy jim ale neumožňují samostatný přesun z farmy na pole. Odhady odborníků, kdy bude legální provoz umožněn, se místo zkracování posunuly z původních dvou let na pět až deset let.
Projekt AI Bridge: Vzdělávání a rozvoj potenciálu
Aby akademická sféra pomohla společnosti zvládnout technologický náraz, iniciovali odborníci z Katedry informačního inženýrství PEF ČZU vytvoření platformy AI Bridge. Do této platformy se lidé mohou zapojit na adrese aibr.cz.
Projekt propojuje akademickou sféru, veřejnost, státní správu i soukromé společnosti. Platforma nabízí řadu workshopů a akreditovaných kurzů celoživotního vzdělávání zakončených mikrocertifikátem ČZU i různé přehledy historie a statistiky vývoje AI. Pelikán zmínil, že ČZU úspěšně spustila kurz zaměřený na generativní AI. Ten byl vedle semestrální české verze realizován také jako intenzivní letní Prague International AI Academy pro mezinárodní partnery. Tempo vývoje dokládá, že výukové materiály museli lektoři aktualizovat už po několika měsících od prvního běhu.
Pracoviště na ČZU záměrně nekonkuruje světovým gigantům v oblasti trénování obřích jazykových modelů (LLM) kvůli extrémním finančním nárokům. Místo toho se zaměřují na optimalizaci metod rozpoznávání obrazu, metod analýzy kosmických signálů a využití generativní AI při vývoji software. Katedra se výuce a výzkumu AI věnuje dlouhodobě. Například v oblasti neuronových sítí je to již více než 30 let pod vedením docenta Arnošta Veselého.
Pelikán na závěr zdůraznil, že cílem vzdělávání není vychovat z lidí pasivní otroky technologií. AI má sloužit jako nástroj, který lidi posune vědomostně dál, zvýší jejich lidský potenciál a zabrání tomu, aby se stali pouhými vykonavateli příkazů strojů.
