Neděle, 19. září, 2021

Advokáti drží při sobě a jsou málo trestáni, tvrdí Šlachta. Jeho hnutí chce zpřetrhat nekorektní vazby v justici a rozdělit NCOZ

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Malá transparentnost soudů, pomalost, malá kontrola advokátů, málo policistů v terénu a rozdílná rozhodnutí za podobné skutky. To jsou problémy, které podle hnutí Přísaha někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty sužují tuzemskou justici. Ministerstvo spravedlnosti ale jeho slova o pomalých soudech odmítá a dokládá to statistikami. Proti Šlachtovým argumentům v programu hnutí se ohradila i Česká advokátní komora. Přísaha mimo jiné pléduje za obnovu specializovaných policejních útvarů, jako byl Šlachtův ÚOOZ.

„Zdlouhavé soudy, kdy finální soudní rozhodnutí přichází až po deseti letech, není bohužel ničím výjimečným. Kde lidé nevěří ve spravedlnost, tam neradi žijí, nevychovávají své děti, nepodnikají, neberou stát za svůj. To chceme změnit,“ uvádí Šlachta.

Faktem ale je, že Česká republika se v rámci hodnocení Justice Scoreboard pohybuje v rychlosti řízení spíše na předních příčkách.

„Česká republika zaujímá mezi 28 členskými státy Evropské unie sedmou příčku při srovnávání délky řízení ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. V tomto ohledu jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země vyspělé západní Evropy. Mediánová délka řízení je u nás kratší než 200 dnů. Děje se tak především díky vylepšování situace nejpřetíženějších soudů, především v Severočeském či Jihomoravském soudním kraji,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová při poslední prezentaci statistik v roce 2020. 

Česká republiky za mnoha zeměmi zaostává pouze v délce správních řízení.

„Počet vyřízených případů je vyšší než počet nově příchozích a dochází ke zkracování délky civilního řízení,“ reagoval mluvčí resortu Vladimír Řepka s tím, že nové údaje resort již brzy zveřejní v pravidelné Výroční statistické zprávě.

„Již dnes ale lze říct, že ani pandemie v roce 2020 nevykázala nic mimořádného v činnosti soudů. Všechny justiční složky fungovaly a nepřerušily svou činnost. Co se týká výkonnosti soudů, zde došlo zpravidla ke stagnaci či mírnému zhoršení, ale nic, co by odpovídalo výrazně omezenému fungování soudů po značnou část roku,“ dodává mluvčí.

V praxi je také v České republice nemožné trestat za stejné skutky stejnými tresty u všech soudů. Evropský a tuzemský justiční systém je postaven na individuálním posouzení každého řízení. Pomoci mohou pouze například sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu či judikatura. Systém stejného trestání je blízký angloamerickému právnímu systému, který využívá tzv. precedentů.
V kontinentální evropské právní kultuře nejsou rozhodnutí vyšších soudů formálně obecně závazná a vymahatelná, ale klíčové judikáty vytvořené podle zákonů a normativních právních smluv mají kvaziprecedenční význam.

Program najdete zde.

Rozsudky by podle hnutí Přísaha měly být veřejně dostupné na internetu. Faktem je, že současná ministryně spravedlnosti konečně spustila databázi rozsudků na internetu. Ta zatím stále není kompletní a záleží na jednotlivých soudech, jak databázi naplňují. Spolehlivě se rozhodnutí dají dohledat pouze u obou nejvyšších soudů a také u Ústavního soudu.

V databázi lze vyhledávat podle spisové značky, příslušného právního předpisu, soudu, jména soudce nebo klíčových slov jako „bezdůvodné obohacení“, „dlužné nájemné“ či „smlouva kupní“.

Exšéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta, v pozadí další z policistů ÚOOZ v hnutí – druhý místopředseda Přísahy – Jaroslav Pelc. Foto: Hnutí Přísaha

Málo trestů pro advokáty

Hnutí přísaha ve svém programu také tepe advokáty. „Denně se na Advokátní komoru obrátí stovky lidí se stížnostmi na činnost jednotlivých advokátů. Pokud porovnáme počty stížností a počty advokátů, kteří byli za své chybné kroky vyloučeni, pak se jedná o promile takových případů. Advokáti podle našich informací drží při sobě a i v případě závažných pochybení nedochází k jejich přísným postihům,“ uvádí Šlachta a spol. Hnutí proto chce, aby nad českou advokátní komorou působil profesní nezávislý orgán tvořený lidmi, kteří se profesionálně zabývají disciplinárním řízením a byl složený ze zaměstnanců Komory, kteří se na plný úvazek věnují kontrolní činnosti. Tito lidé by neměli být podle programu aktivními advokáty.

„Programové prohlášení Přísahy týkající se advokacie je klasickou ukázkou toho, kdy se nekompetentní osoby, zjevně s puncem dříve nabyté profesní nevraživosti, vyjadřují o věcech, o nichž nemají nejmenší ponětí. Nejde samozřejmě o to, že ani nevědí, jak se advokátní samospráva skutečně jmenuje, ale o to, že zcela nesmyslnými a vymyšlenými údaji útočí na profesi, která je přirozeným a nezbytným protipólem stavu, z něhož tento policejní politický subjekt pochází. Programový návrh postavený na lživých údajích není ničím jiným než atakem vůči nezávislosti advokacie, a tím vůči základním kamenům právního státu. Alespoň je zřejmé, jaké jsou cíle tohoto hnutí,“ vzkázala za představenstvo České advokátní komory mluvčí Iva Chaloupková.

Představitelé vedení České advokátní komory Foto: Eva Paseková

Šlachta navrhuje také zavedení speciálních senátů, aby se závažným případům věnovali určití soudci. „Závažné soudní kauzy často soudí soudci bez znalosti dané problematiky, jsou závislí na znaleckých posudcích, které však mohou být zkreslené. Při závažných kauzách je to velký problém. Závažné kauzy se mohou dostat k soudcům s minimálními zkušenostmi, přitom jde často o případy se škodou několik set milionů korun. Hnutí Přísaha chce navíc zpřetrhat případné nekorektní vazby v justici. Spravedlnost nesmí být jen pro vybrané,“ uvádí hnutí. Taková specializace už ale díky vícestupňové soustavě existuje – specializace jsou i u věcí typu veřejné zakázky či trestné činy v dopravě. Prosazuje i posílení vzdělávání soudců a jeho kontrolu.

Zločin je jinde, obstrukce obhájců

V programu také hnutí apeluje na tvorbu nového trestního řádu, který politická reprezentace slibuje již několik let. „Naše právo se řídí trestním řádem z roku 1961, reálný život, a hlavně zločin je však často už zdaleka jinde. Obhájci často používají sofistikované obstrukce, spravedlnost se relativizuje několikaletým zpožděním,“ uvádí hnutí.

Reklama na politické hnutí Roberta Šlachty zachvátila celou zemi. Foto: Hnutí Přísaha

Státní zástupci jsou podle Šlachty závislí na libovůli vlády, která může kdykoliv odvolat Nejvyššího státního zástupce a jmenovat nového, tím ovlivnit fungování, priority a pracovitost všech zbývajících v rámci celé soustavy. „Prosadíme schválení zákona o státním zastupitelství, který bude řešit i transparentní výběrové řízení a délku mandátu funkcionářů soustavy státních zastupitelství,“ slibuje se v programu.

Nezávislá není podle Šlachty ani policie. „Odpolitizujeme funkci policejního prezidenta a snížíme zbytečnou administrativu, tím dostaneme více policistů do terénu,“ uvádí.

Chceme zpět ÚOOZ

Obnovit chce také specializované policejní útvary, jako byl jeho „ÚOOZ“. Sloučení specializovaných policejních útvarů přineslo byrokratický chaos namísto efektivní práce a specializované znalosti a zkušenosti. „Vznik neřiditelných molochů, kde namísto důrazu na operativnost, práci v terénu, práci s informátory a informačními zdroji převládl formalistický styl práce, přebujelé papírování a práce za stolem. Hnutí Přísaha chce zpět specializované útvary, které budou řešit problematiku, na kterou jsou daní policisté skutečnými odborníky. Finanční policie, Korupce a závažná hospodářská trestná činnost, Organizovaný zločin a terorismus, Protidrogová policie, Kybernetický útvar,“ uvádí se v programu.

Hnutí chtělo původně program představit na veřejném ustavujícím sněmu v Ostravě, kvůli ničivé bouři ho však zrušilo a delegáti zvolili pouze potřebné orgány. Šlachtu podpořilo jako předsedu 110 ze 120 přítomných delegátů. Program pak hnutí zveřejnilo na youtube a na webu.

Rozhodnutí založit politické hnutí oznámil Šlachta letos v lednu. Podle volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by Přísaha v květnu získala pět procent hlasů, červnový model Centra pro výzkum veřejného mínění jí předpověděl 2,5 procenta.

Eva Paseková

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter