Z policie a státního zastupitelství unikají delší dobu účelově informace. Je to jisté. Poté, co Ekonomický deník popsal jeden z případů, kde jsou v podezření detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu, respektive žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze, objevily se další konkrétně pojmenované úniky do médií. Tentokrát v kauze údajného nátlaku či vydírání v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. V podezření jsou nově příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale i žalobci z Prahy 4. Účelové úniky z vyšetřování mají dva základní motivy: pozvednout veřejné mínění o práci policie a žalobců, ale také veřejně pošpinit vyšetřované, kteří jsou tak veřejně odsouzeni ještě před samotným soudním jednáním.
Cílené úniky z trestních spisů, především do médií, jsou dlouhodobým problémem, přičemž orgány činné v trestním řízení za jejich strůjce často označují advokáty.
A to i tehdy, když je zřejmé, že zveřejněním informací ze spisu by svému klientovi jen uškodili.
Podle člena představenstva České advokátní komory (ČAK) Tomáše Sokola, prezidenta Unie obhájců, došlo před nedávnem k dalšímu úniku z trestního spisu kauzy Dozimetr. Ten Ekonomický deník popsal ZDE.
Aktuálně se objevily i další – konkrétně popsané cílené úniky informací.
Tentokrát se týkají vyšetřování údajného nezákonného nátlaku či údajného vydírání v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Stíháni jsou tři z vrcholných představitelů IKEM a do médií o nich, ale i o průběhu vyšetřování, unikají zjevně účelově podsouvané informace z trestního řízení.
Kvůli konkrétně popsaným únikům podal podle zjištění Ekonomického deníku trestní oznámení advokát Petr Toman.
A to kvůli možnému přečinu „neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněnému zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací v souběhu s přečinem porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí“.
Petr Toman v kauze zastupuje místoředitele IKEMu Jiřího Malého. Trestní oznámení podal Toman na Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Úniků ze spisu byly podle Petra Tomana desítky.
Toman v oznámení nechce upozorňovat na veškeré úniky ze spisu, ale zaměřil se na ty informace, které unikly ze spisu dříve, než se s nimi vůbec mohli seznámit sami obvinění. A je to drsné čtení.
„Logicky tedy nemohly tyto informace uniknout od nikoho jiného, než od dosud neustanoveného příslušníka GIBS, případně od dozorujícího státního zástupce,“ stojí v podání na státní zastupitelství.
K únikům docházelo podle oznámení i před sdělením obvinění, což vylučuje tradiční argument policejních orgánů, že dokumenty ´vynesli´ sami obvinění či jejich obhájci a ještě si stěžují. K únikům došlo v době, kdy k předmětným dokumentům neměla obhajoba přístup, nadto docházelo i k úniku samotných vyšetřovacích verzí policejního orgánu,“ podotkl v trestním oznámení právník.
Generální inspekce bezpečnostních sborů vydala první usnesení o zahájení trestního stíhání dne 6. října 2023. Druhé usnesení o zahájení trestního stíhání, týkající se mimo jiné i komunikace s miliardářem Danielem Křetínským, bylo vydáno dne 4. prosince 2023, nicméně jak samotnému obviněnému, tak obhájci bylo předáno až den poté.
Uvedené dny – 6. říjen a 5. prosinec – jsou klíčové pro posouzení toho, že většina dále uvedených informací unikla ze spisu ještě předtím, než došlo k samotnému obvinění. Dne 31. srpna 2023 v 5:00 hodin byl na nejmenovaném zpravodajském serveru publikován článek s titulkem Atmosféru v IKEM má zklidnit muž, který je podezřelý z vydírání, stojí v popisovaném textu.
„V srpnu 2023 ještě nebylo vzneseno ani obvinění. Obviněný (tehdy podezřelý) proto logicky neměl přístup do spisu. Přesto měl web ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ na rozdíl od obviněného detailní informace z trestního spisu, které rovněž zveřejnil: ´Kauza údajného vydírání v Institutu pro klinickou a experimentální medicínu má druhého hlavního podezřelého´. Vedle dnes už bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka je jím podle informací ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ dlouholetý náměstek Jiří Malý. ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ to ověřily z více důvěryhodných zdrojů obeznámených s případem či s vyšetřováním. […] Prozatímnímu šéfovi podle informací ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ zabavili také telefon a stáhli data z jeho počítače. Domovní prohlídku udělali také v Malého pražském bytě. Detektivové pracují s verzí, že Michal Stiborek a Jiří Malý vytvářeli nátlak na některé špičkové lékaře – například na uznávaného kardiochirurga a senátora za TOP 09 Jana Pirka. […] Podle dalších informací ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ potvrzených opět z několika důvěryhodných zdrojů pracují kriminalisté s tím, že nátlakové akce měli Michal Stiborek a Jiří Malý vést nejen proti Janu Pirkovi, který o nátlaku veřejně promluvil. […] Atakům však podle nových informací čelili i další dva lékaři: přednosta kardiochirurgické kliniky Ivan Netuka nebo světově uznávaný expert a šéf transplantační chirurgie v IKEM Jiří Froněk. […] Podle zjištění ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ navíc v případu nejde jen o tvrzení lékařských kapacit na jedné straně a managementu nemocnice na té druhé. Vyšetřovatelé mají k dispozici i nahrávky z rozhovorů, které považují za důležité důkazy o nátlaku,“ rozebírá konkrétní data ve svém podnětu obhájce Petr Toman.
Informace o tom, že by součástí spisu měly být nahrávky, nebyla podle Tomana obsažena v příkazech k domovním prohlídkám. Obviněný, ani jiné osoby, které se mohly seznámit s příkazem k domovní prohlídce, informaci o nahrávkách neměli. Podle Tomana není tedy jiná možnost, než že citované informace, zejména informaci o nahrávce, vynesl příslušník GIBS, případně dozorující státní zástupce.
Konkrétní úniky
Dne 10. října 2023 v 16:01 byl publikován článek ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ s titulkem Náměstek Malý skončil v IKEM, rezignoval kvůli obvinění z vydírání.
„V tomto článku byla uvedena informace: ´17. května – Detektivové GIBS si k ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi přišli pro zprávu, která mu dorazila na jeho mobil.´ Ačkoliv vyšel uvedený článek již po zahájení trestního stíhání, v usnesení o zahájení trestního stíhání není informace, kdy měl být vyslechnut ministr Válek. Přesto web ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ touto informací disponoval – je tedy evidentní, že web měl přístup k dokumentům z trestního spisu,“ popisuje dále Petr Toman.
Osmnáctého října v 5:59 hodin byl publikován článek ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ s titulkem Nový vhled do fungování nemocnice.“ Kam dovedlo policisty pátrání v IKEM.
„V tomto článku byly zveřejněny mimo jiný tyto informace: ´To vyšetřování pracuje s verzí, že ty dokumenty jsou falešné. A to proto, že se jednou ten dokument objevil s podpisem a podruhé bez podpisu. To je přece zvláštní.´ Uvedená informace o tom, že by snad měly být jakékoliv dokumenty falešné, není obsažena ve spise. Ostatně vyšetřovací verze nejsou součástí trestního spisu, kdy opět tuto informaci o vyšetřovací verzi nemohl získat tento web jiným způsobem než přímým únikem ze strany příslušníka GIBS,
případně dozorujícího státního zástupce,“ tvrdí Petr Toman.
Komunikace s Křetínským
Čtvrtého prosince v 5:47 byl jiném webu ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛ publikován článek: Kauza IKEM: policie zabavila soukromou konverzaci Křetínského.
„Dne 30. 11. 2023 posílá (novinářka) ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛, SMS zprávu obviněnému: ´Urcite chapu…potrebovala jsem s Vami probrat jen jednu vec: policie ma Vasi komunikaci s Danielem Kretinskym, mate obavu, ze to muze byt pouzito k Vasi nebo jeho diskreditaci?´Dne 31. 11. 2023 má obhájce obviněného domluveno nahlížení do spisu, které je však zrušeno z důvodu překážky na straně GIBS, kdy je domluven nový termín 4. 12. 2023. Dne 4. 12. 2023 vychází v 5:47 hodin článek na serveru ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛, kde je uvedeno: ´Mezi zachycenými sms zprávami a emaily byla podle zjištění, která přináší nejnovější vydání časopisu ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛, i jejich častá komunikace s Danielem Křetínským.´ ´Nebyli nijak opatrní, zůstaly tam všechny jejich konverzace, včetně těch s Křetínským“, uvedl vysoce důvěryhodný zdroj obeznámený s případem. Roli miliardáře v příběhu a objevení jeho konverzace pak redakci potvrdil i další účastník policejního vyšetřování. Policie tak má nyní v rukou soukromou korespondenci druhého nejbohatšího Čecha, a to včetně sms zpráv o jeho osobních záležitostech.´,“ argumentuje dále Petr Toman.
„Obhájce obviněného jde ráno 4. 12. 2023 v 9:00 studovat trestní spis, kdy je však ze strany GIBS oznámeno, že vzhledem k tomu, že zatím nebyl obviněný obviněn ohledně uniklé SMS, nebude zpřístupněna část spisu, která se týká tohoto skutku. Tento článek tedy vychází v době, kdy v trestním spisu, alespoň v té části, kam byla obhajoba puštěna, není žádná konverzace mezi obviněným a panem Křetínským, obviněný zatím nebyl v tomto směru ani obviněn, nebylo mu dovoleno nahlédnout do části spisu, ve kterém se komunikace nachází, ale novináři již předmětnou komunikaci mají. Teprve dne 5. 12. 2023 je obviněnému sděleno obvinění ohledně přeposlané SMS a následně je obhájci obviněného v 11:45 hodin umožněno nahlédnout do spisu a seznámit se s komunikací, která byla získána z telefonu obviněného. Před 5. 12. 2023 nemohl mít informaci o tom, že součástí policejního spisu je mimo jiné i ´soukromá korespondenci druhého nejbohatšího Čecha´, nikdo jiný než samotní příslušníci GIBS, od kterých musela tato informace uniknout. Pokud web ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛ cituje ´vysoce důvěryhodný zdroj obeznámený s případem´, nemůže jít o nikoho jiného než o příslušníka GIBS, případně dozorujícího státního zástupce, jelikož logicky nikdo jiný neměl v té době přístup k těmto dokumentům,“ je přesvědčen obhájce.
Osmého prosince v 5:00 byl publikován článek ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛ s titulkem Kauza vydírání v IKEM: Co psal obviněný náměstek miliardáři Křetínskému.
Petr Toman pak shrnuje: „V tomto článku byly uvedeny tyto informace: ´⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ přinášejí informace, co kriminalisté vyčetli z komunikace, kterou při vyšetřování našli u Malého v mobilu. Bývalého náměstka IKEM stíhají kvůli podezření z vydírání lékařů.´ […] Podle policistů chtěl při tom využít vlivu Křetínského, majitele energetické skupiny EPH Holding, a jeho kontakty na premiéra Petra Fialu (ODS). ´Stačí, aby premiér řekl, že nechce otevřené výběrové řízení…´ psal náměstek Malý letos 7. března Křetínskému. […] Začátkem března, jak také citují policisté ze získaných zpráv, se Malý ptal Křetínského, kdy má vyjít ´profilovka Netuky´. Tedy článek v časopisu ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ , který patří pod Křetínského vydavatelství. Z kontextu je zřejmé proč: Malému se nezamlouvalo, že časopis uveřejní pozitivní text o jeho protivníkovi z nemocnice (a podle policie oběti vydírání). Křetínský na to náměstkovi odpověděl, že ´to již bylo zastaveno.´ ⬛⬛⬛⬛⬛⬛ ⬛⬛⬛⬛⬛ položily Křetínskému dotaz i na tento článek. Ve vyjádření ale miliardář tuhle otázku pominul.“
Úniky jsou horší než podstata obvinění
Tomanovu klientovi Jiřímu Malému je mimo jiné kladeno za vinu, že měl, zjednodušeně řečeno, přeposlat SMS, která se měla dostat do jeho dispoziční sféry, s obsahem: „Ahoj Honzo, budeme muset přitvrdit. Válek je prase, takže gloves off. Prosím zakleknout na toho R. Krause. Díky, I.“
„Uvedené klade obviněnému za vinu policejní orgán GIBS (respektive některý z jeho příslušníků, případně dozorující státní zástupce), který však opakovaně vypouští ze spisu informace, včetně soukromé komunikace obviněného. A to včetně komunikace s osobami, které nejsou obviněny a které nijak nesouvisí se skutky, které jsou obviněnému kladeny za vinu. Policejní orgán tak ´v přímém přenosu´ činí to, z čeho viní obviněného. Jelikož jsou předmětem těchto úniků i informace ohledně premiéra České republiky a ministra zdravotnictví, dochází nezákonnými úniky do zásahu do politické soutěže chráněné čl. 22 Listiny základních práv a svobod,“ upozorňuje Petr Toman.
Jakkoliv podle Petra Tomana není předmětem jeho trestního oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Praze hodnocení oprávněnosti předmětného stíhání, je podle něj nutno upozornit, že se „jedná o obvinění z naprosto bagatelních trestných činů, přičemž v porovnání se závažností úniků z trestního spisu je ona bagatelnost ještě zřetelnější a společensky škodlivější“.
„V těchto závěrech je možné odkázat a upozornit na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 417/21: ´Politický systém České republiky založen na volné soutěži a čl. 22 Listiny základních práv a svobod ukládá povinnost umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil. Státní orgány vstupující autoritativně do této sféry musí konat velice obezřetně a jejich zásahy mohou být odůvodněny pouze silným obecným zájmem. Takovým zájmem je nepochybně stíhání veřejně činných osob, které jsou důvodně podezřelé z trestné činnosti. V konfrontaci těchto zásad však požívá vyšší ústavní ochrany princip volné soutěže politických sil a neodůvodněný zásah státu je potenciálním rizikem i pro samotnou demokracii,“ uzavírá Petr Toman.
Popsaná kauza IKEM, respektive účelové úniky informací z ní, patří mezi řadu jiných, které Ekonomický deník v minulosti už popsal. Účelové indiskrece tohoto charakteru ale žádná z dotčených institucí korektně nevyšetřuje.
Budeme se proto tomuto tématu věnovat podrobně i do budoucna.
Jan Hrbáček
