Mrazivý ostrov Grónsko leží na obřích zásobách ropy a zemního plynu, které podle klimatických aktivistů nikdy nespatří světlo světa. „Snaha nastupujícího prezidenta Spojených států Donalda Trumpa získat kontrolu nad Grónskem by mohla být pro společnosti zabývající se fosilními palivy velkým byznysem – a mohla by uvrhnout planetu do spirály změny klimatu, ze které by neměla žádnou naději se vzpamatovat,“ napsal portál Politico.

Donald Trump, který má být 20. ledna inaugurován do svého druhého funkčního období, vydal slib anektovat ledové ostrovní území, které bylo po tři století součástí Dánského království. Vyhrožoval, že uvalí vysoká cla, aby donutil Kodaň k akci.

Existuje další důvod, proč by ostrov mohl být pro Washington lákavou vyhlídkou, kromě Trumpova tvrzení, že potřebuje „ekonomickou bezpečnost“.

Podle hodnocení U.S. Geological Survey Grónsko „obsahuje přibližně 31 400 milionů barelů ropného ekvivalentu (MMBOE) ropy“ a další palivové produkty, včetně přibližně 148 bilionů krychlových stop zemního plynu.

Mohlo by vás zajímat

„To je druh rezerv, které pokud by byly objeveny v Saúdské Arábii nebo Kataru, podniky by skákaly radostí,“ řekl Politico Ajay Parmar, analytik ropných trhů ve společnosti ICIS, která se zabývá komoditními produkty.

„Samozřejmě, vzhledem k tomu, že je to v Grónsku, by nastaly technické problémy, s těžbou, s instalací potrubí, které by ji dopravilo po celém světě,“ řekl. „Ale stále je zde velká komerční příležitost, i když by to vyžadovalo spoustu času a úsilí, aby to fungovalo,“ doplnil.

V roce 2021 však Grónsko zavedlo moratorium na těžbu ropy a zemního plynu poté, co se k moci dostala socialistická strana Inuité, která je pro nezávislost a slíbila, že „bude brát klimatickou krizi vážně“.

Vrtat, vrtat, vrtat

Naproti tomu Trump slíbil, že jakmile se ujme úřadu, „uvolní americkou energii“, a svou podporu pro větší čerpání ropy a plynu obecně shrnul jednoduchým sloganem „vrtat, vrtat, vrtat“. Slíbil také, že zvrátí zmrazení nových projektů v oblasti zemního plynu Bidenovy administrativy. Není také vyloučeno, že budou porušovány závazky USA v oblasti změny klimatu.

Ekologičtí aktivisté se obávají, že vyhlídka na to, že Grónsko padne do Trumpových rukou, by mohla znamenat, že zákaz těžby ropy a plynu bude zrušen, což povede k vyšším emisím, které se podle nich rovnají „uhlíkové bombě“.

„Můžeme snadno říci, že neexistuje žádná cesta k omezení oteplování na 1,5 stupně, která by nezahrnovala moratoria nebo zákazy nebo neotevírání nových ropných polí kdekoli,“ řekla Politico Kirtana Chandrasekaran, aktivistka z Přátel Země.

Podle ní by rozšíření těžby v Grónsku bylo velmi špatným příkladem pro globální vedoucí postavení v oblasti klimatu a bylo by použito jako výmluva skeptiků v Evropě i mimo ni, „proč by na to ostatní země měly nyní zapomenout a zkolabovat“.

V rozhovoru pro Fox News kongresman Mike Waltz – Trumpův nastupující poradce pro národní bezpečnost – řekl, že plán „není jen o Grónsku“.

„Je to o Arktidě,“ řekl. „Máte Rusko, které se snaží stát králem Arktidy s více než 60 ledoborci, z nichž některé jsou poháněny jadernými pohony… …Máme dvě a jedna právě začala hořet,“ uvedl Waltz.

„Jde o to, že jak se polární ledovce stahují, Číňané nyní vypouštějí ledoborce a tlačí se tam také… …Je to ropa a plyn. Je to o naší národní bezpečnosti,“ dodal.

Dopad těžby by sám o sobě mohl mít katastrofální dopad na místní faunu a flóru v oblasti tání, tvrdí Anne Tolvanen, profesorka a ředitelka výzkumného programu na Natural Resources Institute Finland, která je spoluautorkou přehledu o těžbě v arktickém prostředí.

„Severní vegetační období jsou krátká a chladná, takže všechny druhy jsou víceméně na okraji přežití,“ řekla a dodala, že přírodě může trvat „desetiletí nebo dokonce staletí“, než se vzpamatuje z poruch způsobených těžkým průmyslem a další lidskou činností.