Od začátku roku 2015 se ceny bytů zvýšily téměř o 150 procent, zatímco mzdy vzrostly o 62 procent. V posledních dvou letech se stejným směrem vydávají i nájmy. Podle Deloitte Property Indexu je Česko v dostupnosti bydlení druhou nejhorší zemí v Evropě. Zlepšit situaci měl zákon o dostupném bydlení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Návrh má ale by podle premiéra Petra Fialy (ODS) příliš plošný dosah. V rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by ho chtěla vládní koalice zúžit na vyloučené lokality.
Zákon o podpoře bydlení má zajistit dlouhodobě jisté bydlení potřebným a zpomalit růst cen bydlení i pro ostatní Čechy. Na tom, že je nezbytný, měla podle původních očekávání panovat široká shoda. „Kvůli vysokým cenám a nedostatku bytů existuje shoda ve veřejném mínění i v politické reprezentaci, že je potřeba s tímto stavem něco dělat,“ říká politolog Lukáš Jelínek.
Na jeho přípravě se podílela hned čtyři ministerstva v čele s rozdílnou politickou reprezentací. Vedle ministerstva pro místní rozvoj to byly ještě ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra a financí. Možnosti a zkušenosti podpory bydlení autoři návrhu široce konzultovaly také se Svazem měst a obcí. Přesto výsledný návrh ve sněmovně narazil. Výbory jeho projednávání opakovaně odkládají nebo se po bouřlivých debatách nedokáží shodnout na žádném usnesení. Prvním čtením zákon prošel v červenci, od té doby čeká, až se k němu plénum sněmovny vrátí. Kritiku návrh sklízí také v odborných právních kruzích.
Řešení měl přinést zákon o podpoře bydlení, který vláda poslala do poslanecké sněmovny letos v červnu. „Podporuje obecní i soukromou výstavbu bytů s nižším nájemným maximálně do 90 procent obvyklé tržní ceny, což bude tlačit cenu komerčních nájmů dolů. Systém garancí pro majitele bytů pak motivuje soukromníky svůj byt pronajmout a zvýšit tak nabídku bydlení, což opět povede k tlaku na snížení cen,“ uvádí Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů, kteří iniciovali jeho předložení.
Mohlo by vás zajímat
Jenže ve sněmovně dobře míněný plán naráží na odpor a obstrukce. 60denní lhůta, ve které ho měly projednat výbory, uplynula už 9. září. Ani po více než čtyřech měsících většina z nich žádné usnesení nepřijala, anebo projednávání návrhu odkládá ze schůze na schůzi. Například Ústavně-právní výbor sněmovny se pod dvou odkladech k předloze vrátí nejdříve na své únorové schůzi, na lednovou ji nezařadil. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj čekal až do 3. ledna na pozměňovací návrhy poslanců. A korespondenční formou je poté konzultoval s ministerstvem pro místní rozvoj. Ani on do dnešního dne ale žádné stanovisko k návrhu nepřijal. Plénum sněmovny mělo projednat předlohu před Vánoci, k tomu ale kvůli situaci ve výborech nedošlo. Stejný osud patrně předlohu stihne i na nadcházející schůzi, která začíná v příštím týdnu a na jejíž program je opět zařazen.
Odpor ve vládní koalici
Přestože jde o vládní návrh, naráží na nesouhlas i v řadách jejích poslanců. „Zákon se potýká s tím, že je zdržovaný ze strany ODS, která ho od začátku nechtěla. Chtějí, aby byl projednávaný co nejblíže k volbám, aby na nás měli vyjednávací páky,“ upozorňuje Jakub Michálek.
Výhrady ODS k zákonu na jednání výboru pro veřejnou správu shrnul poslanec Karel Haas. Představil celkem 12 připomínek, kvůli nimž podle něj zákon nebude funkční. Vadí mu například vysoké náklady na zřízení kontaktní center pro bydlení, které navíc budou duplicitní, protože sociálně slabým už nyní v obcích pomáhají sociální pracovníci. „Vytváříme robustní systém, který pomůže méně než 0,3 domácnostem a zapojí do systému méně než jedno promile bytů. Tato čísla vyvracejí, že chceme touto legislativou pomoci této zemi,“ argumentuje Haas.
Upozornil také na to, že řada podstatných opatření, které efektivitu zákona snižují, je skryta v doprovodných změnách dalších předpisů, které byly do legislativního procesu předloženy separátně. Sněmovna je projednává jako tisk 730. Tak například ručení obcí a krajů, která má dát vlastníkům bytů jistotu, že podporovaní a do jejich bytů státem dosazení nájemníci budou skutečně platit nájemné a nebudou byty ničit, má tvrdé limity. Je omezen na čtyřnásobek nejvýše přípustného nájemného. „Co vám pokryje čtyřnásobek ručení zejména z pohledu náhrady škod způsobených na bytu? Je to velmi demotivační prvek k tomu, abychom vlastníky bytů do toho systému dostávali,“ upozornil Haas.
Koalice podle premiéra Fialy uvažuje například o zárukách na hypotéky pro mladé tak, aby bylo možné pořídit si bydlení i s jedním výdělkem v domácnosti. Není také zastáncem změny ve zvyku Čechů bydlení vlastnit, nikoli bydlet v nájmu. Připouští ale, že zvlášť mladí lidé mají s koupí bytů problém.
Návrh zákona také podle něj výslovně vylučuje pro byty zařazené do programu dostupného bydlení ustanovení občanského zákoníku umožňující zvýšení nájemného, například po úpravách bytu nebo v závislosti na vývoji trhu. I to podle něj postavení ohrožených skupin obyvatel na trhu s bydlením zhorší. „V okamžiku, kdy vyloučíte jakoukoliv možnost sociálně citlivého zvyšování nájemného, tak všechny smlouvy budou uzavírány na dobu jednoho roku. To dlouhodobou jistotu bydlení pro obyvatele z řad sociálně ohrožených skupin popírá,“ dodává Haas. Poslanec kritizuje také absenci digitální podpory bydlení. Vytvoření elektronického systému, který pomůže shledáním bytů, ministerstvo pro místní rozvoj v návrhu odsunulo až na konec roku 2029.
Nekoncepční a k ničemu, návrh kritizuje opozice i právníci
Ke kritice návrh ze strany ODS se přidává také opozice. „Kolega Haas systematicky shrnul, co všichni máme na srdci a ve svých poznámkách,“ uvedl člen předsednictva hnutí ANO a předseda výboru pro veřejnou správu Ladislav Okleštěk.
Schválení návrhu zákona plánuje poslancům nedoporučit také Zuzana Ožanová, která je jeho zpravodajkou v ústavně-právním výboru. „Zákon hodnotím především jako nekoncepční,“ řekla České justici a dodala: „Návrh může vést k tomu, že lidé přestanou být aktivní v hledání bydlení a budou se spoléhat na úředníky, kteří jim přece byt musí sehnat. Zákon nepřináší na trh žádné nové byty. Nájemné v podporovaných bytech bude navíc stanoveno dle cenových map, tudíž se nejedná ani o bydlení se zvýhodněným nájmem a nepovede ani ke snížení celkové částky na vyplacení příspěvků na bydlení.“
Za problematické dále považuje také to, koho návrh řadí mezi osoby, které mohou na bytovou podporu dosáhnout. Vedle rodin s dětmi nebo samoživitelů jsou to například lidé v oddlužení. „Pomáhalo by se tak i svobodnému bezdětnému muži v produktivním věku, který je v oddlužení z důvodů dluhů na nájmu bytu,“ upozorňuje Ožanová.
Výhrady k zákonu se objevují ale i v odborných právních kruzích jinak nezatížených politickými spory. „V úpravě chybí jasně definované povinnosti k zajištění dostupného bydlení a nástroje k jejich zajištění. Navíc se povinnosti kladené na jednotlivé vlastníky, kteří by se do systému mohli zapojit, jeví jako nepřiměřené, výhodnost zapojení se jeví jako diskutabilní a do jisté míry neatraktivní,“ uvádí Adam Tietz, advokát a specialista na nemovitostní právo z ostravské advokátní kanceláře Forlex. Dále v návrhu zákona postrádá větší vodítka a přesná pravidla pro přidělování podporovaných bytů.
„Podle mne jde o předpis, který je v současné době úplně k ničemu,“ říká vedoucí regulatorního týmu a specialista na stavební právo advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus. Na to, aby mohl stát podporovat dostupné bydlení je podle něj nejprve nutné mít dostatečný bytový fond. Ten ale zákon přímo nevytváří a vzhledem k obtížím v povolování staveb bude podle Faltuse až desítky let, než se jej podaří vytvořit.
Jádro plánované podpory bydlení
Podpora bydlení má podle návrhu zákona fungovat ve třech krocích. Zaprvé počítá s tím, že v obcích s rozšířenou působností vzniknou kontaktní centra, v nichž budou moci zájemci o podporované bydlení požádat o přidělení bytu. „Pracovníci centra mu buď prohlédnou trh, nebo ho odkážou na poradnu při finanční tísni. Když najdou důvody, že by osoba mohla být ohrožena ztrátou bydlení, zařadí ji na seznam žadatelů o přidělení bytu,“ popsala Eva Fialová, která je zpravodajkou návrhu na plénu poslanecké sněmovny. Kontaktní centra budou mít rozdílnou velikost podle toho, kolik lidí je v daném městě ohroženo ztrátou bydlení. Například v Ústí nad Labem tak bude mít sedm zaměstnanců, naopak v Brně, které se v takové míře nepotýká se sociálním vyloučením, by na ně připadlo jen půl úvazku. Náklady na zřízení kontaktních center včetně personálních nákladů budou hrazeny v rámci přenesené působnosti ze státního rozpočtu.
Druhým krokem je zřízení bytového fondu, ze kterého bude možné čerpat byty pro ze zákona podporované nájemce. Do toho by měly obce vložit své byty, kterých však není mnoho. Další bytové jednotky by se pak měly do systému dostat od soukromých nájemců. „Za vložení bytu do systému náleží oběma roční odměna, která také bude hrazena ze státního rozpočtu,“ připomíná Ožanová. Na to, aby nájemníci platili nájemné a neničili byt pak budou dohlížet takzvaní garanti, například z řad neziskových organizací. Ti také budou ručit za to, že nájemník bude za byt skutečně platit a v případě neplacení za něj dluh na nájemném zaplatí a vynaložené peníze poté vyúčtují státu.
„Systém garancí pro majitele bytů motivuje soukromníky svůj byt pronajmout a zvýšit tak nabídku bydlení, což opět povede k tlaku na snížení cen,“ říká Jakub Michálek, jeden z mála jasných zastánců zákona v poslanecké sněmovně.
Posledním důležitým okruhem podpory dostupného bydlení okruhem je zřízení asistenční sociální služby. Asistenti budou spolupracovat s nájemníkem a doprovázet ho v základních kompetencích pro udržení bydlení. Mozaiku opatření podporujících dostupnost bydlení pak podle předkladatelů doplňují i nová pravidla, která mají usnadnit vystěhovávání skutečně problémových nájemníků. Jde o takzvaný rozkaz k vyklizení bytu.
Navzdory překvapivé parlamentní kritice, návrh vítají starostové obcí. Jakákoliv jasná deklarace podpory dostupné bydlení v jejich očích znamená důležitý pokrok. „Myslím, že cokoliv co pomůže vrátit se k situaci, kdy města měla poměrně velké bytové fondy, má potenciál,“ řekl České justici Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou (STAN). Žďár je jedním z mála českých měst, které v posledních letech úspěšně staví nové obecní byty.
Jenže návrhu zákona o podpoře bydlení pomalu ubývá drahocenný čas. Podzimní termín sněmovních voleb totiž znamená pro všechny poslanci neschválené předpisy stopku a nutnost znovupředložení nové sněmovně. Už v létě přitom dle zkušeností z minulých let sněmovnu nejspíš paralyzuje předvolební kampaň. „Myslím, že přes všechny překážky se do voleb zákon o podpoře bydlení nakonec stihne, ale bude to za cenu, že bude zestručněný, vykostěný a nebude nakonec tak účinný, jak to vypadalo podle toho původního pirátského návrhu,“ uzavírá Lukáš Jelínek.
