Spojené státy oznámily přelomové opatření, které omezuje vývoz čipů pro umělou inteligenci (AI) do řady zemí včetně České republiky. Podle informací stanice BBC, jež o rozhodnutí Bílého domu referovala mezi prvními, má jít o klíčový krok z hlediska bezpečnosti a hospodářské síly USA. Administrativa dosluhujícího prezidenta Joe Bidena v prohlášení zveřejněném na oficiálním webu Bílého domu vysvětlila, že Spojené státy musí jednat rozhodně, aby vedly přechod k novým AI technologiím a zároveň zajistily, že se do rukou možných protivníků, jako jsou Rusko či Čína, nedostanou pokročilé systémy, které by mohly být zneužity k vývoji zbraní hromadného ničení, kybernetickým útokům nebo masivnímu sledování. V nesprávném vlastnictví mohou podle Bílého domu mocné AI systémy představovat zásadní bezpečnostní riziko, především tím, že dokážou posunout hranice vojenského vývoje a ztížit ochranu lidských práv.
Česko až na druhé koleji
Zpráva agentury Bloomberg, která se odkazuje na své zdroje zprostředkovaně obeznámené s kroky americké administrativy, navíc upřesnila, že tato regulace má tři základní okruhy přístupu: první a nejvíce privilegovaná oblast se týká především zemí, které mají s USA těsné vztahy a robustní režimy ochrany technologií. Jsou to například Kanada, Británie, Francie, Německo, Norsko či Finsko. V tomto seznamu v rámci EU figuruje i několik dalších zemí, přičemž možnost nakupovat pokročilé americké AI čipy je pro ně téměř bez omezení. Druhá kategorie, do níž podle mapy zveřejněné Bloombergem spadá Česká republika, však podléhá výraznějším restrikcím, které budou mít dopad na nákup velkých objemů pokročilých čipů využitelných v AI. Ve stejné skupině se nachází Rakousko, Polsko, Slovensko, ale třeba také Mexiko, Indie a mnoho států z Jižní Ameriky či Afriky. Nejtvrdší pravidla jsou vyhrazena pro státy jako Rusko, Čína, KLDR, Írán nebo Venezuela, kde USA vidí největší bezpečnostní hrozby a brání se tomu, aby právě zde vznikal technologicky vyspělý AI ekosystém s možnými vojenskými důsledky. Evropská komise podle bruselského portálu Politico vyjádřila obavy z rozdělení evropského trhu na „vítěze a poražené“, pokud jde o přístup k čipům. Komise, která ve svém vyjádření z 13. ledna 2025 (Joint Statement by Executive Vice-President Henna Virkkunen and Commissioner Maroš Šefčovič) upozornila, že Spojené státy nepřistupují ke všem členským zemím stejně, zdůraznila, že je v americkém ekonomickém i bezpečnostním zájmu, aby EU mohla nakupovat pokročilé AI čipy z USA bez omezení. Komisaři Henna Virkkunen a Maroš Šefčovič rovněž uvedli, že již sdělili své výhrady stávající administrativě a hodlají jednat i s budoucími představiteli Bílého domu, aby se vyhnuli potenciálnímu rozkolu uvnitř unie a posílili transatlantické vazby. Podle tohoto společného prohlášení by Spojené státy měly mít ekonomickou motivaci k tomu, aby se důležité evropské trhy neodkláněly od amerických čipů a nesnažily se hledat alternativy.
Oznámení Washingtonu navazuje na předchozí snahy o regulaci AI čipů. Již dříve byly zablokovány pokročilé vývozy do Číny a dalších zemí, kde se Spojené státy obávaly, že rychlý technologický vývoj v umělé inteligenci posílí vojenské odvětví a strategické schopnosti konkurentů. Podobné obavy se týkají nově i Ruska, Íránu a dalších destinací, které jsou vnímány jako silně rizikové. Například společnosti Nvidia a Intel, které čelily omezením, v minulosti reagovaly vytvářením speciálních čipů pro tamní trhy, jež si sice zachovaly vysoký výpočetní výkon, ale zároveň měly omezenou rychlost komunikace. Podle FACT SHEET publikované na oficiálním webu Bílého domu (FACT SHEET: Ensuring U.S. Security and Economic Strength in the Age of Artificial Intelligence) se současná pravidla opírají o tzv. Interim Final Rule on Artificial Intelligence Diffusion, jež má nastavit důslednější kontrolu licencí pro prodej čipů. Smyslem je, aby většinu amerických technologií používaly primárně spřátelené a důvěryhodné státy a aby se postupně zvýšily bezpečnostní standardy v oblasti AI modelů. Nově definované mechanismy stanovují různé formy „verifikovaných koncových uživatelů“, kteří mohou čerpat vyšší limity na počet čipů, a zároveň otevírají dveře vládním dohodám o zdvojnásobení těchto limitů, pokud se příslušná země zaváže koordinovat exportní kontrolu s USA.
Evropská unie kritizuje dvojí metr, pro některé státy platí přísnější opatření než jiné
Evropská komise ve svém vyjádření dále zdůraznila, že Evropa není pro Spojené státy bezpečnostní riziko. Poukazuje na dlouhodobou spolupráci, například při sdílení tajných informací v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti. Brusel proto kritizuje, že Bílý dům vyčlenil jako bezproblémové jen vybrané státy, zatímco téměř dvacítka členských zemí EU figuruje v méně výhodné kategorii. Politico v této souvislosti upozornilo, že deset zemí EU se nachází mezi preferovanými, zatímco sedmnáct jich čelí přísnějším omezením, což může vést k nerovnoměrnému rozvoji umělé inteligence v Evropě a k dalšímu tříštění evropského trhu. Hrozí, že velké AI projekty se koncentrují do míst s volnějším přístupem k pokročilým čipům, zatímco země z druhé kategorie budou ztrácet technologický krok. V Česku vyvolává takové rozdělení obavy o dlouhodobou konkurenceschopnost univerzitních pracovišť i firem zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti AI.
Podle agentury Bloomberg se dá očekávat, že česká vláda se pokusí vyjednat příznivější podmínky, aby se mohla zapojit do klíčových projektů v oblastech, jako je supercomputing, lékařská diagnostika, kybernetická bezpečnost a špičkový průmyslový výzkum. Omezení by se totiž mohla týkat i malých a středních firem nebo vědeckých institucí, které využívají AI nástroje pro analýzy velkých dat, a to nejen pro vojenské, ale často i pro čistě civilní účely. Administrativa prezidenta Bidena se ve svém prohlášení, uveřejněném na webu Bílého domu, na jednu stranu zavázala podpořit globální rozvoj umělé inteligence tak, aby „AI běžela na amerických kolejích“, na druhou stranu se ale očividně zaměřuje na posílení americké dominance. Především nechce připustit, aby se spojencům i soupeřům podařilo vybudovat plně soběstačnou výrobu těch nejvyspělejších čipů a modelů, které jsou pro AI klíčové.
Zatím zůstává nejasné, jak rychle a do jaké míry budou nové kontroly dopadat na české subjekty a zda jim bude přiznán nějaký systém výjimek, například v rámci tzv. Verified End User statusu popsaného v americkém dokumentu. Jisté však je, že příští americká administrativa bude muset tyto debaty s Bruselem co nejdříve řešit. Kritika a tlak ze strany Evropské komise ani západoevropských zemí neustanou, protože umělá inteligence je ve stále větší míře vnímána jako motor inovací i geopolitické soutěže. Spojené státy již dříve zdůrazňovaly, že ačkoli jsou omezení zaměřena především na geopolitické konkurenty, je třeba nastavit mechanismy pro svědky a partnery, kteří se nechtějí zapojit do vojenských či sledovacích aplikací AI. Zároveň ale chtějí mít USA zaručeno, že klíčová část vývoje zůstane v amerických rukou.
Mohlo by vás zajímat
Celkově vzato se nové kroky Bílého domu snaží posílit „americké koleje“ pro AI, nicméně vyvolávají ostrou reakci u evropských partnerů, kteří se obávají nerovnoměrných podmínek a ohrožení vlastního technologického rozvoje. Jak upozornila BBC, podobné regulace v minulosti cílily na Čínu, nicméně současná vlna omezení zasahuje více regionů a rozděluje i Evropskou unii. Nadcházející měsíce ukážou, zda se Spojené státy a Brusel dohodnou na jednotných zásadách, či zda dojde k dalšímu prohlubování napětí. Fakt, že se Česko ocitlo v kategorii s vyššími restrikcemi, může znamenat konkurenční nevýhodu v přístupu k nejmodernějším technologiím, ale také prostor k diplomatickému vyjednávání, díky němuž by české podniky, výzkumné instituce a univerzity mohly získat status, který jim usnadní přístup k pokročilým čipům. Výsledek tak bude do značné míry záviset na schopnosti Evropské komise a jednotlivých členských států přesvědčit Washington o tom, že Evropa coby spojenec USA má být v technologickém závodě s Ruskem, Čínou a dalšími rizikovými státy na stejné startovní čáře, nikoli odkázána na přísná omezení.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) věří tomu, že je ještě dost času na diplomatická jednání Evropské unie se Spojenými státy ohledně plánu USA omezit vývoz čipů pro umělou inteligenci (AI). Obavy z dopadu regulace sdílí i americký technologický sektor, což může přispět k nalezení vyváženého řešení, napsal dnes Ženíšek ČTK. Také podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím iniciativa aktuální americké administrativy nepřináší nic definitivního. USA chce podle BBC omezeními zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny.
Fiala rozdělení států Evropské unie nepovažuje za správné. „Věřím, že bude prostor pro jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Nutno zdůraznit, že podpis tohoto návrhu bude až na novém americkém prezidentovi (Donaldu) Trumpovi, iniciativa aktuální americké administrativy tak nepřináší nic definitivního,“ napsal předseda vlády ČTK.
Ženíšek uvedl, že návrh má před sebou 120 dnů dlouhé připomínkové řízení, schválení Kongresem a podpis nového prezidenta. „To dává dostatečný prostor pro diplomatická jednání EU s americkou stranou,“ uvedl. ČR spadá do stejné kategorie jako vyspělé země jako Izrael, Polsko, Švýcarsko či Portugalsko, dodal. „Považuji to za nešťastné rozhodnutí a věřím, že je ještě čas na změnu. Díky programu DC National VEU a možnosti kvót bychom ale i tak měli mít stále dostatečný přístup k těmto technologiím,“ napsal.
