Částí mozaiky boje Evropské unie proti emisím jsou firemní vozové parky a jejich přechod na bezemisní provoz. Ekonomický deník oslovil nejvýznamnější společnosti, které působí v České republice s dotazem, jak jejich firemní flotily v současnosti vypadají a kolik bezemisních vozidel je v nich zastoupeno. Odpovědi získal od skupin Orlen Unipetrol, Foxkonn, Škoda Auto či Agrofert. Vyplynulo z nich, že firmy ve velké míře stále využívají zejména vozy se spalovacím motorem. A upřednostňují značku Škoda.
Skupina Orlen Unipetrol podle tiskové mluvčí Lady Gadas využívá přibližně osm stovek vozů s konvenčními motory. V převážné většině se jedná o značky Škoda a Toyota. Průměrné stáří vozů je čtyři roky. „Ve flotile máme také pět elektromobilů s vodíkovým pohonem (FCEV) a osmnáct hybridů (HEV). Podíl vozů s alternativním pohonem chceme postupně zvyšovat,“ sdělila Gadas.
Skupina podle mluvčí všechny vozy pořizuje na operativní leasing, od letošního roku to bude s tříletou dobou nájmu. „Tento model nám umožní flexibilně reagovat na měnící se potřeby a technologické trendy. Po uplynutí leasingové smlouvy vozidla vracíme leasingové společnosti,“ doplnila Gadas.
Operativní leasing na tři roky s možností prodloužení na pět let využívá také společnost Foxconn. Ve firemní flotile má podle mluvčí firmy Radky Svobodové 120 vozidel, převážně značky Škoda. Upřesnila, že převažuje model Octavia a následují modely Superb a Fabia. „Nejčastěji je zastoupen pohon na benzín, ve flotile jsou ale i dvě čistě elektrická vozidla (eCorsa),“ poznamenala mluvčí. Doplnila, že jde většinou o osobní vozidla, která jsou určená ke služebním i soukromým účelům. V současnosti se pohybuje podle mluvčí stáří poloviny flotily do jednoho roku.
Skupina Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského plánujeme nákup elektromobilů tam, kde to dává ekonomický smysl. Zvažuje to například v případě dodávkových aut, která rozvážejí po městech. V České republice má ve vozovém parku přibližně 3000 osobních vozidel převážně značky Škoda.
Mohlo by vás zajímat
„Společnosti koncernu svou působností pokrývají celou Českou republiku a vozy tak jezdí mimo město, z důvodu efektivity a udržitelnosti provozu se tak převážně jedná o automobily se spalovacími motory, které splňují nejnovější přísné ekologické limity,“ podotkl Heřmanský.
Nejrozsáhlejší zastoupení vozidel na alternativní pohon má společnost Škoda Auto. Z celkového počtu 3100 služebních vozů disponuje podle mluvčí Ivany Povolné 194 plně elektrickými vozidly (BEV), 396 plug-in hybridy (P-HEV) a 133 mild hybridy (mHEV). „V kategorii BEV provozujeme modely Enyaq a Enyaq Coupé, přičemž v nejbližší době bude zařazen do firemní flotily i nový Elroq. P-HEV vozy zahrnují modely Superb, Superb Combi, Kodiaq a Octavia iV. V segmentu mHEV jsou to Superb, Octavia Combi a Kodiaq,“ upřesnila mluvčí.
Většina služebních vozidel je podle Povolné mladší než jeden rok. K obměně dochází v průběhu celého roku a společnost nepředpokládá v počtu nebo načasování této výměny žádné změny, dodala mluvčí. „Po ukončení provozu ve firemní flotile jsou vozidla prodávána našim obchodním partnerům v rámci programu Škoda Plus, případně nabízena obchodním partnerům v zemích EU,“ konstatovala Povolná. Společnost se podle ní také systematicky věnuje snižování dopadu své podnikatelské činnosti na životní prostředí.
Urychlení snižování emisí z firemních vozových parků zmiňoval ve své řeči před europoslanci například eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas. Pomoci to má podle něj městům v jejich boji proti znečištěnému ovzduší a zároveň s tím má jít ruku v ruce vytvoření trhu s ojetými vozidly pro spotřebitele a zajištění lepší cenové dostupnosti bezemisních vozů.
V současnosti jsou členské státy Evropské unie podle tiskové mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl vázány Směrnicí o čistých vozidlech a z ní vycházejícího Národního akčního plánu čisté mobility. V nich je podle mluvčí také uvedeno, jaký má být podíl nízko a bezemisních vozidel, která jsou pořizovaná v nadlimitních veřejných zakázkách a veřejných službách v přepravě cestujících.
V České republice platí podle Mühl v rámci nadlimitních veřejných zakázek 29,7 procenta pro vozidla kategorie M1, M2 a N1, respektive podíly devět a jedenáct procent pro vozidla kategorií N2 a N3.
