Snížení hmotnosti kamionů, zvýšení pokut, návrh na zpracování studie k poplatkům za nákladní dopravu při užívání pozemních komunikací nižších tříd, senátoři ve středu schválili sérii doporučení pro vládu, která mají vést k omezení dopadů nákladní dopravy na krajské komunikace. Materiál, který vycházel z veřejného slyšení v Senátu, prošel s několika pozměňovacími návrhy.
Vládě senátoři doporučují například zpracovat srovnání legislativy ohledně povolené hmotnosti vozidel včetně výše pokut za přetížená vozidla a sankcí za odmítnutí podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu vážení v členských státech Evropské unie.
Dále by podle návrhu Senátu měla vláda zpracovat dopady případných změn legislativy zejména na intenzitu nákladní dopravy a plynulost provozu. Senátoři doporučují také nastavení celkové hmotnosti jízdních souprav a nejvyšší povolené hmotnosti na nápravu vozidla na obdobnou úroveň jako ve státech sousedících s Českou republikou.
Jak Ekonomický deník v září informoval, senátoři na veřejném slyšení s názvem „Vliv silniční nákladní dopravy na stav komunikací a její dopady v území“ upozorňovali, že má Česko v rámci Evropské unie nejvyšší povolený limit hmotnosti nákladu kamionů, jde o 48 tun. Ve většině evropských zemí je limit o osm tun nižší a pět zemí má zaveden limit 44 tun.
Prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer v rámci slyšení ale argumentoval, že by snížení hmotnostního limitu znamenalo zvýšení počtu kamionů na českých silnicích. Hovořil také o tom, že náklad o maximální hmotnosti mohou vézt pouze kamiony s šesti nápravami.
Aktuálně senátoři vládě navrhují zpracovat srovnání definic tranzitu a funkčnosti jeho omezení v členských státech Evropské unie či vytvoření studie ohledně možnosti poplatků za nákladní dopravu při užívání pozemních komunikací nižších tříd. V rámci legislativního procesu chtějí podpořit vznik inspekce silniční dopravy. Tu už vláda, jak jsme psali, v říjnu podpořila. Vznik inspekce řeší novela zákona o silniční dopravě, která zároveň zavádí takzvanou poptávkovou dopravu. Silniční inspekce vznikne transformací Centra služeb pro silniční dopravu 1. července 2025 a částečně převezme pravomoci policie.
„Jde o to, abychom dostali z českých silnic a dálnic přetížené kamiony, které nadměrně ničí silniční infrastrukturu,“ uvedl k tomu tehdy ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že půjde o zefektivnění kontrol.
Rozšíření vah
Senátoři žádají také o rozšíření sítě nepřenosných vysokorychlostních vah (WIM) a vytvoření podmínek pro intenzivnější nízkorychlostní vážení včetně silnic II. a III. tříd. Ministerstvo dopravy plánuje do konce letošního roku zprovoznit na dálnicích třináct vysokorychlostních vah. Zvýšit se má podle dřívějšího vyjádření policie i počet nízkorychlostních vah, a to ze současných 28 na 62.
Senátoři navrhují také zvýšit kauce (dnes 5 – 50 tis. Kč, § 43a zákona č. 13/1997 Sb.) na výši odpovídající pokutě, kterou lze uložit příkazem na místě a umožnit zadržení registrační značky při nesložení kauce. Chtějí zároveň podpořit budování multimodálních překladišť a navýšení kapacity železničních tratí pro nákladní dopravu.
Senátoři odhlasovali ve středu i několik pozměňovacích návrhů. Kladně se vyjádřili k návrhu senátorky Heleny Pešatové (STAN) na zpracování srovnání legislativy, včetně výše pokut v členských státech Evropské unie ohledně porušování právních předpisů týkajících se zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy. Prošel i návrh zpravodaje materiálu Petra Fialy (SproK), Senát tak na jeho základě žádá předsedu vlády o poskytnutí informace o realizovaných krocích vedoucích k naplnění doporučených opatření, a to v termínu do 30. června 2025.
Pozměňovací návrh předložil také senátor Jan Schiller (ANO). Navrhoval doporučení vládě legislativně řešit povinnost dopravců evidovat v době těžby dřeva, případně sklizně, stav místních komunikací, obecních silnic a silnic II. a III. tříd. Dopravci by měli následně povinnost nahradit případné škody na komunikacích. Návrh ale neprošel.
Revize stavby silnic
Schiller v rámci diskuze upozorňoval i na to, že by bylo potřeba revidovat a aktualizovat normy, které se vztahují na stavby silnic. „Všichni jste se setkali s tím, že vám udělali někde nový povrch a za dva, za tři roky dělají znovu stejné místo,“ zmínil. Ministerstvo dopravy by se podle něj mělo zabývat v rámci dekarbonizace i lodní dopravou, ta je podle něj nevyužívaná a „všechno vozí kamiony“.
Nespěšně pozměňovací návrh předložila také senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Navrhovala doporučení vládě poskytovat krajům finanční prostředky na opravy silnic II. a III. tříd a mostů v minimálním objemu čtyři miliardy korun na kalendářní rok tak, jak tomu bylo doposud.
Fiala ale připomněl, že toto téma s materiálem nesouvisí. Finanční prostředky na opravy krajských silnic jsou součástí nově navrhovaného rozpočtového určení daní (RUD) a novelu má projednávat Poslanecká sněmovna. „Pokud by RUD nebyl schválen, tak tady byl veřejný příslib, že to samozřejmě bude poskytováno nadále ze SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury),“ uvedl Fiala.
Předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný (BEZPP) v rámci rozpravy upzornil, že kontrolu návrhů Senátu provede podvýbor pro energetiku a dopravu minimálně jednou za půl roku.
Tereza Čapková
