Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš si pojistil svou pozici až do konce roku 2029. Současné funkční období mu přitom končí až v závěru příštího roku. Nyní 54letý Beneš je šéfem ČEZ již od září roku 2011. Nyní tak má téměř jisté působení v čele jedné ze tří největších a nejziskovějších českých společností po dobu celých 18 let.
Tiskovou zprávu k tak významné události ČEZ nevydal. Společnost publikovala pouze strohé oznámení v informačním servisu pro investory: „Dozorčí rada ČEZ, a. s., dnes svou volbou potvrdila prodloužení mandátu v představenstvu pro stávajícího předsedu představenstva a generálního ředitele Daniela Beneše i na další čtyřleté funkční období. To současné končí na konci příštího roku.“
Dozorčí rada ČEZ tak rozhodovala o obsazení nejvyšší pozice v podniku více než s ročním předstihem, stejně jako v minulosti. Podle společnosti to patří k běžné praxi velkých nadnárodních společností, že se personální otázky nejvyššího vedení řeší v předstihu, aby bylo zachováno kontinuální směřování podniku.
„V případě předsedy představenstva je standardní, když k eventuální volbě dochází zhruba rok před koncem funkčního období. O to více, pokud před firmou stojí i zásadní projekty s mezinárodním přesahem,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž pro agenturu ČTK.
Muž, který to s politiky umí
Ekonomický deník loni v září připomněl, že Daniel Beneš je šéfem ČEZ již dvanáct let a nevypadá to, že by měl v dohledné době skončit. Se současnou vládou funguje v dokonalé „symbióze“ a neobjevují se žádné zprávy o tom, že by existovaly úvahy o jeho nahrazení. Pravda je taková, že Daniel Beneš to s politiky umí a že jeho pozice se zdá být silnější než byla kdy dříve.
Není to ovšem zadarmo. ČEZ, ve kterém má stát zhruba 70procentní podíl, poslušně platí všechny mimořádné daně včetně kontroverzní daně z mimořádných zisků neboli „windfall tax“. Jejím výsledkem je to, že stát si odčerpá zhruba dvě třetiny zisku, zatímco s menšinovými akcionáři se dělí pouze o zbývající třetinu zisku. Není divu, že aktivističtí investoři v čele s Michalem Šnobrem tuto vládní kulišárnu ostře kritizují.
Z pohledu médií je Daniel Beneš je v posledních letech tak trochu neviditelný. ČEZ sice pořádá tiskové konference a neformální večerní setkání pro média, těch se však účastní jiní top manažeři. Co se týká dění uvnitř ČEZ, hlavní slovo má vždy Daniel Beneš. Zdroje Ekonomického deníku jej popisují jako workoholika, jehož pracovní doba výrazně přesahuje standardních osm hodin denně.
Jestli je Daniel Beneš v něčem skutečným mistrem, tak je to budování vazeb na vlivné politiky a zákulisní hráče. Právě díky těmto vazbám přežil Beneš tlak ze strany bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), který v době okolo roku 2015 zvažoval výměnu šéfa ČEZ. Dobře informované zdroje dodávají, že to platí dodnes a že Beneš má své kontakty všude napříč politickým spektrem.
Politici tak bez připomínek přešli všechny neúspěchy, které v posledních třinácti letech ČEZ zaznamenal. Ať už se jedná o ztráty z podnikání na Balkáně a v Turecku, kauzu odfláknutých kontrol svarů v Jaderné elektrárně Dukovany nebo třeba netransparentní přidělování finančních darů a sponzoringu, což se konci roku 2021 projevilo v souvislosti s kauzou marketingové a reklamní firmy Seven Days Agency.
David Tramba
