Postoj k jaderné energetice a dotazy na to, jak zajistit Evropanům dostupné bydlení a přijatelné ceny energií. Na tyto okruhy se nejčastěji ptali europoslanci z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a výboru pro zaměstnanost a sociální věci při takzvaném „grilování“ kandidáta na eurokomisaře Dana Jørgensena. Slovo grilování je v tomto případě poněkud přehnané, tříhodinová debata se nesla v poklidném a věcném duchu.
Dánský sociálně demokratický politik Jørgensen se má stál novým eurokomisařem pro energetiku a bydlení. Pozici už má skoro jistou, debatu s europoslanci zvládl bravurně. Sympatie si získal třeba výrokem, že je zapotřebí snížit byrokracii v podnikání, zejména co se týká povolovacích staveb. Nebo že unijní politici musejí více naslouchat běžným lidem a vysvětlovat jim přínosy energetické tranzice. Bodoval také svým závazkem představit novou unijní strategii pro bytovou výstavbu a dostupné bydlení.
Dan Jørgensen na jedné straně vyzdvihl význam jaderných elektráren, bez jejichž přičinění by byly unijní klimatické cíle těžko dosažitelné. Současně také prohlásil, že Evropská komise nemá v úmyslu finančně podporovat výstavbu nových jaderných bloků v členských zemích.
Jisté napětí se objevilo při dotazu polského konzervativního poslance Daniela Obajtka, který je známý hlavně jako bývalý šéf koncernu Orlen. Obajtek připomněl Jørgensenovi jeho dva roky starý výrok, že bude prosazovat ukončení provozu jaderných elektráren. „Nebudeme země jako je Dánsko nebo Rakousku nutit stavět jaderné elektrárny, ale zároveň je nebudeme jiným zemím zakazovat,“ odpověděl budoucí komisař pro energetiku.
Obajtek položil ještě jeden dotaz, ve kterém si stěžoval na to, že evropským průmyslovým podnikům nezbývají po nákupu drahých emisních povolenek peníze na nutné investice do modernizace a ekologizace výroby. Jørgensen reagoval nekonkrétními výroky, že na modernizaci průmyslu „zdroje budou.“
Dotaz položili také tři čeští europoslanci. Ondřej Krutílek (ODS) požadoval rovný přístup k unijnímu financování pro jaderné elektrárny, které nesmí být jen přechodnou technologií na cestě k bezemisní energetice. Jørgensen reagoval slovy, že uznává princip technologické neutrality a že se na oblast jaderné energetiky více zaměří. Přislíbil zpracování analýz, které prověří perspektivu velkých i menších reaktorů v zemích EU.
Poslanec Ondřej Knotek (ANO) doporučil dočasnou podporu uhelných elektráren s cílem udržet je v provozu o něco déle, čímž Jørgensena jakožto zastánce Green Dealu docela zaskočil. „Není to dobrý nápad,“ odpověděl dánský kandidát na eurokomisaře a připomněl existenci Fondu spravedlivé transformace, který má usnadnit přechod uhelných regionů k moderní ekonomice. Dotaz poslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) k dostupnosti bydlení byl poněkud zmatečný a Jørgensen na něj odpověděl obecnými frázemi.
Jak Ekonomický deník informoval v úterý, poměrně rázně se Dan Jørgensen vyjádřil k otázce ukončení odběru paliv z Ruska. „Dříve jsme odebírali 45 procent zemního plynu z Ruska. Dnes tento podíl klesl na 18 procent, ale to nestačí. Musíme být stoprocentně nezávislí na ruských fosilních palivech,“ zdůraznil Jørgensen. Později během debaty uvedl, že během prvních sta dní v úřadě představí plán, jak závislost na ruském plynu ukončit co možná nejrychleji.
Během debaty s europoslanci dále budoucí komisař pro energetiku a bydlení uvedl, že bude vedle závazného cíle pro snížení emisí prosazovat také závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie k roku 2040. Nepovažuje naopak za potřebné stanovit také cíl pro zvýšení energetické efektivity.
Celá řada europoslanců se ptala na drahé ceny energií a bydlení obecně, došlo i na otázku krize na trhu nájemního bydlení v důsledku nárůstu krátkodobých pronájmů bytů. Podobně jako u jiných otázek se i zde ukázalo, že všichni si problém uvědomují, ale ohledně řešení platí rčení „každá rada drahá.“ Závěrečným hlasováním dánský politik hladce prošel, získal důvěru dvou třetin europoslanců z příslušných výborů.
(dtr)
