Evropský parlament se postavil se proti plánu Rady Evropské unie a členských zemí snížit některé výdaje. Vadí mu třeba škrty, které by se týkaly programu Erasmus a Horizon Europe. Reprezentanti evropské sedmadvacítky naopak navrhli zvýšení položek závazků do okruhů Migrace a správa hranic, bezpečnost a obrana a sousedství a svět.
Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament zatím mají rozdílné představy o rozpočtu Evropské unie. Parlament ve středu odhlasoval částku na výdaje pro rok 2025 ve výši 153 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) a částku na závazky 201 miliardy korun. Tím sbor 720 poslanců, z nichž řada je nových, potvrdil své ambice udržet výdaje na vyšší úrovni, než si představuje komise a členské země.
Poslanci se například rozhodli, že nedovolí sáhnout na výdaje na program výměnných studijních stáží Erasmus a grantový program pro výzkum a inovace Horizon Europe. Těchto programů se totiž měly týkat škrty ve výši 1,52 miliard eur, které v září navrhla Rada v položkách závazků oproti původnímu návrhu rozpočtu, předloženému Komisí. Nižší příděly mají podle zářijového postoje Rady zasáhnout okruhy Jednotný trh, inovace a digitální technologie či třeba Soudržnost, odolnost a hodnoty. Rada ve svém stanovisku uvedla, že škrty „se zaměřují na snížení položek, které byly navýšeny ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024, zejména s cílem předejít rizikům, pokud jde o absorpční kapacitu, a omezit zvýšení výdajů na podporu na dvě procenta ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024“.
Závazky představují právní příslib vynaložit peněžní prostředky na činnosti, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu několika rozpočtových roků. Platby pokrývají výdaje vyplývající ze závazků, které byly do rozpočtu EU zapsány během běžného rozpočtového roku a minulých rozpočtových let.
Komise, europoslanci i členské země to vidí jinak
Názorová odlišnost na podobu rozpočtu Evropské unie na příští rok ale panuje i mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi. EK navrhuje pro příští rok výdaje na závazky 199,7 miliardy eur, tedy o 10,3 miliardy více, než je naplánováno v letošním rozpočtu, zatímco členské státy se v Radě EU shodly na 191,5 miliardy eur. Na platby EK naplánovala 152,6 miliard eur a členské státy 146,2 miliardy.
Europarlament a Rada EU nyní mají asi tři týdny na to, aby se dohodly na konečném znění návrhu rozpočtu. Pokud dohadovací výbor k žádnému kompromisu nedospěje, bude muset Evropská komise přijít s novým návrhem.
Evropští poslanci a Rada EU budou hlasovat také o návrhu vyčlenit přes 18 miliard eur na pomoc sedmi zemím včetně České republiky, jež v září postihly povodně. Návrh den před zasedáním k rozpočtu navrhla Evropská komise.
Pro letošní rok byly celkové závazky unijního rozpočtu schváleny na 189,39 miliardy eur. Největší část z toho (74,56 miliardy eur) směřovala na podporu soudržnosti, odolnosti a hodnot. Druhá největší (57,34 miliard) na péči o přírodní zdroje a životní prostředí. V příštím roce má nejsilnější proud peněz z unijního rozpočtu – 53,8 miliardy eur – podle návrhu Evropské komise směřovat na agrární politiku. Na druhém místě je co do výdajů kohezní politika na podporu strukturálně slabých regionů a vyrovnávání sociálních rozdílů. Sem má poputovat 49,2 miliardy eur.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
