V teplárně by návštěvník čekal spíše zápach ze spáleného uhlí, ale tady to příjemně voní jako v lese. Elektrárna Kolín náležící do skupiny Veolia Energie přešla na spalování biomasy a teď zahajuje svou první bezuhelnou topnou sezónu. Ročně zde spálí okolo 60 tisíc tun dřevní štěpky. Roli špičkového a záložního zdroje zastanou kotle na zemní plyn.
Elektrárna Kolín je historicky cennou stavbou, vyrostla v letech 1930 až 1932 podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera. Unikátní je třeba 120metrový cihlový komín, který patří k nejvyšším stavbám svého druhu v Evropě. Dnes elektrárna slouží hlavně jako zdroj tepla pro 9300 kolínských domácností, průmyslové podniky a další odběratele ve městě. Přes 90 let spoléhala na spalování uhlí, které v posledních dvou letech nahradilo energetické využití dřevní hmoty.
Ředitel Elektrárny Kolín Jaroslav Rezek zmínil, že lepším palivem je odpad ze zpracování dřeva, který se výhřevností blíží hnědému uhlí. Ten se však na trhu hůře shání. Hlavním palivem je tak lesní štěpka, které je na trhu zatím dost, avšak má nižší výhřevnost. Do elektrárny se dováží nákladními auty z oblasti Českomoravské vrchoviny.
Konverze teplárny z uhlí na biomasu nebyla snadná ani levná. Přípravy projekty začaly zpracováním studie proveditelnosti na jaře roku 2021, poté následovala povolovací řízení. Samotné práce odstartovaly v dubnu 2022 a zahrnovaly refrofit kotle K5 na spalování dřevní štěpky, rekonstrukci skladu paliva a další související práce. Celý projekt vyšel na 259,6 milionu korun, z toho 155,8 milionu pokryla dotace z Modernizačního fondu.
Většina stavebních prací byla hotová do konce roku 2022, po celý loňský rok probíhaly opravy různých vad a nedodělků. Letos v dubnu v kolínské elektrárně odstavili z provozu uhelný kotel K8. Spotřeba tepla v Kolíně od začátku století výrazně poklesla v důsledku odstavení části tradičního průmyslu a zateplování domů. Současnou spotřebu v teplárenské soustavě, která se pohybuje okolo 460 terajoulů, by měl pokrýt kotel na biomasu s občasným využitím záložních kotlů na zemní plyn.
Přínosy této investice jsou ekologické i ekonomické. Oproti minulým rokům, kdy Elektrárna Kolín ještě fungovala na uhlí, klesnou emise oxidu uhličitého o 72 tisíc tun a emise oxidů síry o 660 tun za rok. Vlastník elektrárny, skupina Veolia Energie, tak ušetří za emisní povolenky, které dnes vycházejí na 60 a 70 eur za každou vypuštěnou tunu emisí CO2. Po započtení povolenek nákladově vychází spalování uhlí hůř než spalování biomasy, která je považována za klimaticky neutrální palivo.
Jak doplnil Jaroslav Rezek, odstavený uhelný kotel bude v dalších letech odstraněn. Naopak zakonzervované parní turbíny o výkonu 14 a 4,5 megawattu si chce společnost ponechat pro případné budoucí využití. Spolu s kotlem na biomasu tak v současné době fungují jen dvě malé turbíny o výkonu 700 a 560 kilowattů. K nim lze přičíst výkon malé vodní elektrárny na Labi (945 kW), která také patří společnosti Veolia Energie Kolín.
Ředitel společnosti Veolia Energie ČR pro strategii a regulaci Miroslav Zajíček během setkání se zástupci médií doplnil, že skupina Veolia má v plánu během let 2019 až 2030 investovat do odchodu tepláren od uhlí přes 20 miliard korun. Kolín patří spolu s Přerovem a Frýdkem-Místkem mezi první města, kde se podařilo spalování uhlí zcela ukončit. V dalších městech, například v Krnově, Karviné či Olomouci, byla část uhlí nahrazena plynem či biomasou.
Více o ekologizaci teplárenských zdrojů skupiny Veolia se dočtete ve zprávě Veolia investuje 20 miliard do ekologizace tepláren, ve vodárnách instaluje solární panely, kterou Ekonomický deník vydal v červnu.
David Tramba
